V Česku v neděli přibylo nejméně nově potvrzených případů koronaviru za posledních šest týdnů, testy jich odhalily 4267. V mezitýdenním srovnání je to zhruba o tři tisíce méně. Počet podezření na opakovanou nákazu klesl oproti minulé neděli o 430 na 673. Dál výrazně ubývá i provedených testů. Nižší je i počet hospitalizovaných s onemocněním covid-19, v neděli vyžadovalo nemocniční péči 3127 nakažených. V minulém týdnu skončilo povinné testování ve firmách i školách, kvůli rizikovým kontaktům jsou poslední lidé v karanténě. Od soboty by je již hygienici neměli nařizovat.
Česko vstupuje do týdne bez povinných testů, epidemie dál slábne
Koronavirus - únor
Incidenční číslo kleslo pod tisíc, na sto tisíc obyvatel za sedm dní připadá nyní 995 nových případů nákazy. Relativní počet nakažených se ale liší podle regionů. Z krajů je nejvyšší v Jihomoravském, kde za poslední týden mělo pozitivní test 1203 lidí ze sta tisíc, nejnižší v Karlovarském (737). Jestliže byl nedělní přírůstek v celorepublikovém měřítku nejnižší od 9. ledna, například ve Středočeském kraji, kde byl spolu s Prahou již v lednu nejprudší nárůst počtu nakažených, bylo množství pozitivních testů nejnižší od 2. ledna.
Za celý minulý týden bylo v Česku potvrzeno téměř 107 tisíc nově nakažených, o týden dříve to bylo zhruba 160 tisíc a v první únorový týden téměř 230 tisíc. V mezitýdenním srovnání klesá počet nově potvrzených případů 13 dní v řadě.
Od začátku epidemie v březnu 2020 odhalily laboratoře v Česku přes 3,51 milionu případů koronaviru. Většina lidí se z nákazy vyléčila, zemřelých s potvrzeným onemocněním covid-19 evidují statistiky 38 257.
V nemocnicích je po víkendu 3127 lidí nakažených covidem-19, z nich 219 bylo v těžkém stavu. Oproti předchozí neděli jsou oba počty nižší, hospitalizovaných ubylo necelých sedm stovek, lidí v těžkém stavu je o čtyři desítky méně. Na počátku minulého týdne ještě počty hospitalizovaných v mezitýdenním srovnání stoupaly. Změnilo se to ve středu. Méně pacientů v těžkém stavu ve srovnání s předchozím týdnem je od pátku.
Slábnutí covidu by zvrátila jen nová nakažlivá varianta, řekl Dušek
Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška je evidentní, že je koronavirová varianta omikron na ústupu. „Virová zátěž klesá ve všech věkových kategoriích. Pokles začínáme pozorovat i v kategorii seniorů,“ poukázal.
Za důležité považuje, že ubývá lidí, kteří skončí kvůli covidu v nemocnici a jsou přijímáni již v těžkém stavu. „Tento parametr nevykazuje superrizikový vývoj. Je to datová pojistka, že už jsme za vrcholem této vlny epidemie,“ je Dušek přesvědčen.
Nedomnívá se, že by hrozil zvrat. „To by znamenalo, že by hodně prudce nastoupila nová varianta viru. Omikron je do té míry nakažlivou variantou, že zvrátit vývoj tak, aby se zvrátil v následujícím týdnu, dvou, třech, myslím, možné není. Tuto jistotu beru i z dat z okolních států Evropy,“ zdůraznil.
Epidemiolog a bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula předpokládá, že „můžeme dále rozvolňovat, jak je plánováno“ vzhledem k tomu, že i přes rušení různých restrikcí již množství nově nakažených nerostou. Připustil, že lze omezit i preventivní testování. „Splnilo smysl,“ poznamenal s tím, že důležité bylo v době, kdy bylo například potřeba zjistit, zda a jak rychle nastupuje varianta omikron.
Pražské tramvaje otevírají i přední dveře
V pražské městské hromadné dopravě skončila část protiepidemických opatření. Od ledna zakázal dopravní podnik ve snaze ochránit řidiče před nákazou nastupovat do městských autobusů a do starších tramvají předními dveřmi, v autobusech nemohli cestující ani využít přední řadu sedadel. To končí.
Některá další opatření ještě platí. Zrušené zůstává poptávkové otevírání dveří, vždy se tedy otevírají všechny dveře ve vozidle, nemění se nic ani na povinnosti mít ve voze nasazený respirátor. Také ještě je omezen provoz. Od příští soboty posílí město víkendový provoz metra, naplno bude pražská MHD jezdit od 21. března.
Nastupování a vystupování předními dveřmi bylo omezeno od doby, kdy bylo zavedeno plošné testování v zaměstnání, přičemž lidé s pozitivním testem museli na pět dní do karantény. Nyní již nic takového nehrozí. Povinnost plošně testovat v minulém týdnu skončila. Letos poprvé nepodstoupí pravidelné pondělní testy školáci a potřeba nejsou ani v zaměstnání. Zároveň je od soboty účinný nový metodický pokyn hlavní hygieničky, který již nepočítá s nařizováním karantén po rizikovém kontaktu.
Konec karantén se projevuje ve firmách
Okamžitě se konec karantén projevil podle svazu průmyslu i ve firmách. „Budou si moci oddechnout. Některé v tom, že opět sníží přesčasové hodiny, v jiných případech, že mohou zase rozběhnout naplno výrobu,“ sdělil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Konec karantén pociťují i v Oblastní nemocnici Příbram. „Je to velká pomoc pro naši nemocnici. Ještě minulý týden jsme v karanténách měli čtyřicet lidí, což je pro nemocnici závažný počet,“ uvedla tamní hlavní sestra Ivana Králíčková. Zdravotníků s covidem v Česku postupně ubývá. Zatímco na začátku února jich bylo i přes osm tisíc, na konci minulého týdne už to byla jen polovina.
Za měsíc testování v zaměstnání přes 172 tisíc pozitivních
Zhruba za měsíc, kdy bylo plošné testování v zaměstnání povinné – dvakrát týdně antigenními testy – nahlásili zaměstnavatelé 172 667 pozitivních výsledků. Vrchol nastal ve třetím z pěti týdnů plošného testování, kdy bylo přes 45 tisíc pozitivních antigenních testů. Karanténě, která byla povinná při takovém výsledku, se mohl vyhnout ten, kdo podstoupil kontrolní PCR test s negativním výsledkem.
Možnost takový test podstoupit využilo 59 procent lidí, kteří měli pozitivní antigenní test. Jim ovšem PCR testy většinou nákazu potvrdily. Pozitivních bylo 84 procent kontrolních PCR testů.
Zaměstnavatelé nemuseli hlásit negativní testy, není tedy jasné, kolik bylo celkem provedeno antigenních testů a jaké procento bylo pozitivní. Podle dřívějších odhadů se testování mezi 17. lednem a 18. únorem týkalo zhruba čyř milionů zaměstnanců a živnostníků. Povinnost se nevztahovala na lidi pracující z domova nebo ty, kteří v práci nepřišli do kontaktu s dalšími osobami.
Například v Nemocnici Znojmo ale s testováním pokračují. „My jsme trochu přísní a všechny naše zaměstnance – bez rozdílu očkování, prodělané nemoci – dvakrát týdně testujeme antigenními testy, protože se snažíme zabránit přenosu nemoci,“ zdůvodnila mluvčí zařízení Petra Veselá.
Některá odběrová místa se nyní připravují na útlum testování. Projevil se už konec předkládání úřední bezinfekčnosti. Například v odběrovém centru příbramské nemocnice zaznamenali v minulém týdnu pokles zájemců zhruba o padesát procent, zkrátili proto o dvě hodiny provozní dobu a předpokládají, že v dalších týdnech budou postupovat podobně.
Možnosti, jak bez nouzového stavu vydávat protikoronavirová opatření, rozšiřuje takzvaný pandemický zákon. Ten v pondělí podepsal prezident Miloš Zeman. Novela platí dočasně – do konce listopadu. Senátoři znění odmítli. Následně je ale přehlasovala sněmovna.
Pojišťovny podpořily konec hrazených testů
Ministerstvo zdravotnictví se chystá omezit proplácení preventivních PCR testů na koronavirus ze zdravotního pojištění. Náměstek ministra zdravotnictví Josef Pavlovic (Piráti) původně avizoval, že hrazení testů skončí úplně, podle ministra Vlastimila Válka (TOP 09) ale připadá v úvahu, že se sníží počet hrazených preventivních testů pro očkované lidi a ty, kdo prodělali covid-19, z nynějších pěti měsíčně, ale jeden test stále zůstane.
Pojišťovny by uvítaly, kdyby již nemusely testy proplácet. Poukázaly, že náklady na ně prudce stoupají. Za necelé dva měsíce roku 2022 za ně zaplatily 38 procent částky, kterou je stálo testování za celý minulý rok. Podle svazu pojišťoven loni proplatily za testy 7,2 miliardy korun a necelé dvě miliardy ještě proplatí, celkové náklady tedy dosáhnou 9,2 miliardy. V prvním roce pandemie zaplatily za testy 2,8 miliardy korun.
Výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada řekl, že pojišťovny vnímají jako problematicky fakt, že se proplácí testování, i když je dražší než očkování, které se z veřejného zdravotního pojištění hradí též. „Z našeho pohledu by mělo veřejné zdravotní pojištění krýt vždy nejdostupnější účinné řešení. A tím je v současnosti jednoznačně očkování, byť samozřejmě neochrání stoprocentně. Testování by dle našeho názoru propláceno být nemělo, s výjimkou odůvodněných případů, o kterých rozhodne ošetřující lékař,“ uvedl.
Méně než tisíc očkovaných za den
Tak, jak ubývá platných protiepidemických opatření, dál slábne i zájem o očkování. V neděli vykázali zdravotníci pod tisíc aplikovaných dávek, konkrétně 871. S výjimkou Nového roku, kdy se prakticky neočkovalo, nebylo letos ještě nikdy tak málo lidí za den očkováno. Plně očkováno je v Česku 63,8 procenta obyvatel, posilující dávku dostalo 37,1 procenta lidí.
V neděli bylo z nově nakažených jen 31 procent neočkovaných, zato z nově hospitalizovaných byla neočkovaných mírná většina, tři procenta z covidových pacientů nově přijatých do nemocnic měla nedokončené očkování.
Kvůli slábnoucímu zájmu o vakcíny také ubývá míst, kde je lze získat. Například ve Znojmě přestalo fungovat očkovací místo, které provozovala Fakultní nemocnice Brno, a druhé očkovací místo ve znojemské nemocnici omezilo svůj provoz. Otevřené je nově jen v pondělí a čtvrtek, dosud bylo možné přijít každý pracovní den. Jen na tři dny v týdnu omezila nemocnice i provoz testovacího místa.
Očkování ukončí i ivančická nemocnice, v Boskovicích nebo Hustopečích budou mít očkovací místa omezenou provozní dobu. Výhledově by podle jihomoravského krajského koordinátora očkování mělo zůstat jen jedno očkovací místo na okres, zároveň se ještě bude očkovat ve fakultních nemocnicích.
Předchozí vláda v reakci na zhoršení epidemické situace od 26. listopadu zakázala vánoční a adventní trhy s výjimkou prodeje stromků a kaprů. Jejich organizátoři a trhovci budou moci o kompenzace kvůli pandemii koronaviru žádat od 1. března do 1. dubna. Připraveno pro ně je 450 milionů korun. Prodejcům se příspěvky budou počítat podle počtu stánků a dnů omezení. Budou moci získat nejvýše 330 tisíc korun. Pořadatelům stát nahradí až osmdesát procent marně vynaložených nákladů, maximální podpora bude činit pět milionů korun. Vyplývá to z výzvy, kterou zveřejnilo ministerstvo průmyslu a obchodu na svém webu.