Česko směřuje k tomu, aby už od příštího roku dávalo na obranu dvě procenta HDP, jak se zavázalo při vstupu do NATO 12. března 1999. Přestože se na návrhu teprve bude muset shodnout sněmovna, armáda už se připravuje na větší modernizaci. Vojáci i tak varují, že ani tolik peněz nepokryje všechny potřeby a budou muset vybírat, které zbraně dostanou při nákupu přednost. Pořad Zóna ČT24, jehož tématy jsou bezpečnost a výzvy dnešního světa, moderovali Michal Kubal a David Miřejovský. Věnovali se rovněž zajištění bezpečnosti na prvních zahraničních cestách nového českého prezidenta Petra Pavla nebo jednáním mezi Íránem a Saúdskou Arábií.
Pokud sněmovna diskutovaný zákon schválí, už příští rok by rozpočet ministerstva vnitra narostl asi na sto padesát miliard. S postupným dosažením dvou procent HDP do roku 2024 přitom podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky počítala už dříve schválená koncepce výstavby armády.
Armáda se i tak připravuje na širší modernizaci. Česká republika už podepsala smlouvy nebo vyjednává o nákupu pozemní i letecké techniky. Ze Švédska nakoupí Praha moderní bojová vozidla pěchoty CV90. Za 210 vozidel má dát minimálně 52 miliard korun. Pokračovat mají i dodávky izraelských 3D radiolokátorů MADR, které se ale výrazně zpozdily a armáda je dosud nezařadila do výzbroje.
Českou vlajku už má na sobě první tank Leopard. Dorazit mají další německé stroje verze 2A4. Armáda uvažuje, jestli k nim koupit zatím nejnovější variantu 2A7. Jedním z nejdůležitějších nákupů jsou i americké vrtulníky, a to hned dva typy – víceúčelové stroje Venom a bojové vrtulníky Viper. Na druhé jmenované se už čeští piloti cvičí.
