Česko se z osmi zkoumaných evropských zemí řadí ke státům, které jsou nejodolnější vůči vlivu Ruska a Číny. Tento stav by mohl ještě posílit v souvislosti s výsledky říjnových voleb do Poslanecké sněmovny. Vyplývá to z nejnovější studie, kterou představila slovenská nevládní organizace Globsec. Stejnou odolnost naměřil Globsec v Rumunsku.
Globsec v Česku, na Slovensku, v Bulharsku, Maďarsku, Černé Hoře, Severní Makedonii, Rumunsku a Srbsku zkoumal v souvislosti s vlivem Ruska a Číny pět oblastí, a to postoje veřejnosti, politické prostředí, veřejnou správu, informační prostředí, občanský sektor a akademický sektor.
Ze zmíněných oblastí sestavila organizace index zranitelnosti. Česko spolu s Rumunskem v něm dosáhlo shodně devětadvaceti bodů. Na opačné straně žebříčku, který znamená nejmenší odolnost vůči vlivu Ruska a Číny, skončilo s pětapadesáti body Srbsko.
Hodnocení ovlivnilo vypovězení ruských diplomatů
Ve zprávě k Česku Globsec za největší zranitelnost země označil dlouhodobé euroskeptické postoje obyvatel, když připomenul, že Češi v regionu nejméně příznivě hodnotí EU.
Organizace doplnila, že prezident Miloš Zeman prosazoval proruské a pročínské zájmy a usiloval o zlepšení vztahů s Moskvou a Pekingem. S ohledem na jeho kompetence šlo ale jen o symbolické kroky.
K hodnocení Globsecu přispělo i rozhodnutí českých orgánů vyřadit Rusko a Čínu z dostavby Jaderné elektrárny Dukovany a snížit počet pracovníků ruského velvyslanectví v Praze.
Ruské velvyslanectví muselo opustit několik diplomatů jako výsledek diplomatické roztržky Česka s Moskvou kvůli důvodnému podezření na zapojení ruských zpravodajců do exploze muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014.
V oblasti vlivu Pekingu na Česko si nevládní organizace všimla pokusů Číny získat vlastnictví médií.
