Ani napotřetí nevyhověl prezident republiky vládě, která navrhovala povýšení ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelky na generála. V Den vítězství však povýšil jiné uchazeče včetně policejního prezidenta Jana Švejdara. České armádě přibyl i jeden armádní generál v záloze, do nejvyšší hodnosti jmenoval prezident posledního žijícího druhoválečného letce Emila Bočka.
Česko má nové generály, Koudelka mezi nimi není. Nejvyšší hodnost získal válečný letec Boček
Prezident povýšil na generály patnáct mužů – vojáků, policistů i hasičů. Nejvyšší hodnost armádního generála ve výslužbě získal Emil Boček, který byl dosud generálmajorem. O možnost povýšit ho požádal sám prezident a vláda mu vyhověla.
Po jmenování generálů vzpomněl Miloš Zeman, že se myšlenka na Bočkovo povýšení zrodila při oslavě 96. narozenin. „Tehdy jsme se s panem generálem Opatou a panem ministrem Metnarem dohodli, že společně navrhneme povýšení do funkce armádního generála,“ řekl.
Miloš Zeman naopak vyhověl vládě tím, že povýšil ředitele Společného operačního centra ministerstva obrany Petra Procházku. Prezident ho v minulosti odmítal povýšit kvůli kauze se symboly nacistických jednotek SS na helmách dvou příslušníků jeho jednotky v Afghánistánu. Procházka se potom pokusil případ utajit. Byl kvůli tomu vyšetřován a nakonec mu byl uložen kázeňský trest.
Petr Procházka je nyní brigádním generálem stejně jako zástupce ředitele sekce rozvoje sil na generálním štábu Petr Čepelka a zástupce ředitele sekce rozvoje sil Miloslav Lafek. Nejnižší generálská hodnost nově náleží i policejnímu prezidentovi Janu Švejdarovi, řediteli moravskoslezské policie Tomáši Kuželovi, veliteli Záchranného útvaru Hasičského záchranného sboru Radimu Řehulkovi, náměstkovi ředitele vězeňské služby Pavlu Hadravovi a řediteli Vazební věznice v Olomouci Jiřímu Ruprechtovi.
Do vyšší generálské hodnosti potom prezident povýšil vedle Emila Bočka také dalšího válečného veterána Miloslava Masopusta, generálního ředitele Generálního ředitelství cel Milana Poulíčka, ředitele sekce podpory ministerstva obrany Štefana Muránského a dva zástupce náčelníka generálního štábu Milana Schulce a Miroslava Hlaváče – ti se stali generálmajory. Dalšího zástupce náčelníka generálního štábu Jaromíra Zůnu povýšila hlava státu na generálporučíka.
V projevu po jmenování a povýšení generálů se prezident zmínil o účasti české armády v Afghánistánu a kritizoval vyjednávání s hnutím Taliban. „Jistá naivita vyjednavačů, víra v čestné talibanské mně připomíná vyjednávání s Hitlerem ve 30. letech minulého století. Takže mohu jenom opakovat, co jsem říkal mnohokrát: S teroristy se nevyjednává, s teroristy se bojuje,“ uvedl Miloš Zeman. Zároveň avizoval, že v říjnu udělí medaili Za hrdinství in memoriam Tomáši Procházkovi – vojenskému psovodovi, který padl loni v říjnu během afghánské mise.
Šéf BIS se povýšení nedočkal ani napotřetí
I po letošním květnovém ceremoniálu zůstává v plukovnické hodnosti ředitel kontrarozvědky. Jeho povýšení prezident odmítl již dvakrát a svůj postoj nezměnil ani nyní. Zatímco kabinet ve svém návrhu vyzdvihl profesní i osobnostní kvality Michala Koudelky, hlava státu jeho práci dlouhodobě kritizuje a prezidentův mluvčí již před slavnostním povýšením oznámil, že jsou postoje prezidenta jasné a není důvod o jeho aktuálním postoji pochybovat.
Prezident se loni ohradil proti výroční zprávě BIS, která varovala před ruskou a čínskou špionáží. Označil ji za „plácání“ a zpravodajce za „čučkaře“. Koudelku povýšit ale odmítal již předtím. Loni v květnu se spekulovalo, že tak reagoval na spor o novičok. Kontrarozvědka popřela, že by se takový jed v Česku někdy vyráběl a testoval, prezident přitom tehdy s odvoláním na Vojenské zpravodajství prohlásil, že se novičok v Česku vyráběl.
Miloš Zeman spojoval BIS s varováním před technologiemi čínských firem Huawei a ZTE, které loni před Vánocemi vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. V lednu uvedl, že ředitel NÚKIB Dušan Navrátil a Koudelka ohrozili pozici a ekonomické zájmy ČR v Číně.