Z Česka v některých z posledních dní odjelo více Ukrajinců, než kolik uprchlíků z válkou sužované země přicestovalo, řekl při návštěvě uprchlického centra v Liberci ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vrchol uprchlické krize má podle něj republika nejspíše již za sebou. Kraje se ovšem se začátkem turistické sezony potýkají s problémem, kde ubytovat uprchlíky, kteří zprvu našli útočiště v hotelích či penzionech. Volné kapacity pro uprchlíky – nejenom ubytování, ale také práci a místo ve školách – jsou nyní v osmi krajských městech. Praha, Plzeň a Karlovy Vary jsou přetížené. Celkem je v Česku podle oficiálních údajů asi 300 tisíc uprchlíků.
Česko je podle Rakušana za vrcholem uprchlické vlny. Turistická sezona ale zkomplikuje ubytování běženců
On-line přenos
Válka na Ukrajině (duben 2022)
- 0:11
Švédsko tvrdí, že ruské vojenské letadlo narušilo švédský vzdušný prostor. K incidentu podle švédské strany došlo v pátek pozdě večer v Baltském moři poblíž dánského ostrova Bornholm. Švédské ozbrojené síly v dnešním prohlášení uvedly, že ruský vrtulový letoun AN-30 letěl směrem ke švédskému vzdušnému prostoru a krátce do něj vstoupil. Informovala o tom agentura AP. Švédské vzdušné síly nasadily stíhací letouny, které ruské letadlo vyfotografovaly. Narušení vzdušného prostoru bylo "nepřijatelné" a "neprofesionální", konstatoval švédský ministr obrany Peter Hultqvis.
- 21:58
Šéf odboru pro nešíření jaderných zbraní ruského ministerstva zahraničí prohlásil, že jaderná válka by se nikdy neměla rozpoutat a že Rusko jasně dodržuje dohody mezi jadernými mocnostmi, aby jí zabránilo. Vladimir Jermakov řekl ruské tiskové agentuře Tass, že západní "jaderná trojka" USA, Velká Británie a Francie "sklouzává do jiných pozic", stejně jako NATO, které se podle něj "staví do pozice jaderné aliance".
- 21:10
Ukrajinští bojovníci obklíčení ruskými silami v ocelárně Azovstal v Mariupolu potvrdili, že skupina civilistů mohla opustit areál, píše britská BBC. Zástupce velitele ukrajinského praporu Azov Svjatoslav Palamar uvedl, že skupina 20 osob – včetně žen a dětí – byla přemístěna na "vhodné místo". Již dříve ruská státní média uvedla, že bylo evakuováno 25 osob. Není jasné, kam byly odvezeny. Moskva je pod silným mezinárodním tlakem, aby umožnila odchod civilistů. Předpokládá se, že ještě stovky lidí se ukrývají v továrně – posledním místě, které ukrajinští vojáci v Mariupolu kontrolují. Moskva požaduje, aby se vzdali.
Ukrajina se brání ruské invazi bez dvou dnů již dva měsíce. Od té doby získalo speciální vízum v Česku 304 039 lidí, podle ministra vnitra Víta Rakušana je v Česku zhruba 300 tisíc běženců a tento počet již nestoupá. Vydaných víz sice přibývá, zároveň ale někteří Ukrajinci z Česka odjíždějí.
„V této chvíli jsme zdánlivě za nejhorších vlnou. V posledních dnech čísla výrazně klesají, dokonce máme v některých dnech hlášeny větší odjezdy lidí vlaky z České republiky než příjezdy,“ uvedl ministr vnitra.
Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky informoval ve středu, že ze země odešlo kvůli válce přes pět milionů jejích obyvatel. V tuzemsku je tedy zhruba šest procent celkového počtu uprchlíků. Nejvíce jich je v Polsku, kde ale také v některých posledních dnech překročilo hranice více lidí ve směru na Ukrajinu než do Polska.
Člověk v tísni: Praha, Plzeň a Karlovy Vary jsou přetížené
Volné kapacity k přijetí uprchlíků s bydlením, prací a školami má osm krajských měst, a to hlavně na Moravě a na východě Čech. V Plzni, Karlových Varech a také Praze již však je problém postarat se o uprchlíky ve všech ohledech, vyplývá z analýzy organizace Člověk v tísni, kterou vypracovali sociální geografové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Experti doporučili, aby se běženci mezi regiony přerozdělili.
Podle analýzy je v Plzni o 3500 a v Karlových Varech o dva tisíce běženců víc, než jaká je absorpční kapacita. Brno by naopak mohlo přijmout ještě osm tisíc lidí, Ostrava přes šest a Zlín asi tři tisíce uprchlíků. „Prakticky celá Morava, Moravskoslezský kraj a východní Čechy jsou regiony, které mají velké podstavy v porovnání se západem země. Stát by měl najít mechanismus, jak těmto regionům ulevit, protože bez relokací budeme hledat udržitelné řešení obtížně,“ míní odborník Člověka v tísni na sociální začleňování Daniel Hůle.
Experti také varovali, že volné byty a školy bývají často v chudších krajích. Pokud by se tam běženci sestěhovali, mohlo by to vést k dalším problémům a sociální situaci v regionu vyostřit. Doporučili proto, aby stát zavedl takzvaný garantovaný nájem. Stát by platil sice méně, než je komerční nájemné, ale dlouhodobě a se zárukou udržení nemovitosti v dobrém stavu. Měl by se využívat v nepřetížených místech.
Turistická sezona může zkomplikovat ubytování uprchlíků
Kdo získal v Česku vízum dočasné ochrany, může zůstat až rok. Má přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a také má má nárok na další asistenci, například při ubytování.
Kraje se nyní zabývají tím, jak ubytování běženců ovlivní začínající turistická sezona. Podle ministra Rakušana by mohlo vystěhování hrozit až tisícům uprchlíků, kteří zatím nalezli zázemí v hotelech či penzionech. Například v Libereckém kraji, kde získalo pobytové oprávnění přes 12 tisíc uprchlíků, jich takto bydlí 1550. Podle ředitele krajského hasičského záchranného sboru Jana Hadrbolce jsou ubytováni hlavně v rekreačních oblastech – Jizerských horách, Krkonoších, Českém ráji a u Máchova jezera – kde je nejvíc ubytovacích kapacit.
Podle statistik ministerstva vnitra měli na počátku týdne nejvíc ubytovaných běženců v přepočtu na obyvatele v jizerskohorském středisku Bedřichov, na 360 stálých obyvatel jich tam připadalo přes sto.
„Zjišťujeme v tuto chvíli kapacitu ubytovatelů po 31. květnu a 30. červnu, u hotelů a penzionů se teď domlouváme s ubytovateli, zda to bude platit i nadále, nebo zda bude třeba uprchlíky přesunout,“ řekl Hadrbolec. Aktuálně je podle něj v kraji zhruba patnáct set volných lůžek, která bude možné v takovém případě využít. „Snahou všech je, aby si ti lidé postupně našli své místo, našli si své vlastní ubytování, zapojili se do pracovního procesu a do školství,“ dodal ředitel hasičů.
V sousedním Královéhradeckém kraji bydlí v hotelích asi tři stovky uprchlíků. „Budou na konci května nuceni z důvodu začátku sezony uvolnit hotelové prostory. Pokud se situace nezmění, jsme schopni za stávajících podmínek těmto osobám zajistit ubytování prostřednictvím KACPU,“ uvedl mluvčí kraje Dan Lechmann. Podobný počet lidí zatím bydlí v hotelích či penzionech i v Plzeňském kraji, podle mluvčí hejtmanství Evy Metrlové ale sami ubytovatelé zatím nevědí, zda běžence ve svých zařízeních nechají. „Nevědí, jak se budou chovat turisté a jaká bude letošní sezona,“ řekla.
Ubytovací kapacity pro uprchlíky na léto zajišťuje i Středočeský kraj. Jeho mluvčí David Šíma ujistil, že situace, kdy bylo kvůli turistické sezoně nutné ubytované uprchlíky přestěhovat, byly zatím ojedinělé a vždy se běžencům podařilo neprodleně zajistit ubytování nové.
Hejtmanství podle něj připravuje s komerčními ubytovateli smlouvy. „Dosud rozjednaly krajské týmy již přes dvě stovky smluv s komerčními ubytovateli, z nichž desítky byly také finálně uzavřeny,“ poznamenal. Pro stovky lidí z ubytovacích zařízení, kde končí smlouva, hledá nyní ubytování i Jihomoravský kraj. Jeho mluvčí Alena Knotková uvedla, že se úředníkům daří nasmlouvat další ubytování v hotelích, penzionech nebo středoškolských internátech. „Ale kraj bude upřednostňovat ubytování do rodin,“ dodala.
Kraje usilují o to, aby uprchlíci neskončili v tělocvičnách nebo stanech. Ty leckde ani nejsou k dispozici. Liberecký kraj podle hejtmana Martina Půty (SLK) nepřipravuje ani stavbu buňkového městečka, o kterém uvažoval, ale zařizuje pro uprchlíky ubytování například v bývalém Skloexportu v Liberci. V budově by mohlo nalézt zázemí až pět stovek lidí.
Ministr Rakušan ujistil, že „nenecháme nikoho na ulici“. Jeho resort ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí připravuje veřejně dostupný registr kapacit pro ubytování uprchlíků. „Aktivujeme veškeré další ubytovací kapacity, které jsou v majetku státu,“ slíbil ministr vnitra.
Pro romské uprchlíky našly úřady zatím osm míst
Úřady podle Rakušana také připravily seznam osmi nemovitostí, kde by mohli bydlet ukrajinští Romové, kteří uprchli před válkou. Ti většinou žádají velkokapacitní ubytování, někteří ani nehovoří ukrajinsky, poukázal šéf resortu vnitra.
Osm nemovitostí je ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, ministerstvo vnitra zaslalo jejich seznam Asociaci krajů. „Lokálně prověřujeme, zda mají pocit, že by fungovaly,“ řekl ministr. V pondělí chce vytipovaná místa představit romským neziskovým organizacím, k záležitosti se ještě vyjádří zástupci úřadu vlády. „Pokud na tom bude shoda, začneme tyto kapacity během 14 dnů obsazovat,“ dodal Rakušan.
Ministr už dříve upozornil na to, že část romských běženců tvoří lidé s maďarskými pasy, kteří podle společných unijních pravidel nemají nárok na pomoc v Česku, ale měli by o ni žádat v Maďarsku. Totéž se týká i lidí, kteří mají ukrajinský a ještě nějaký další pas, zmínil Rakušan. Jde například o případy uprchlíků s polským občanstvím.
Podle ředitele Hasičského záchranného sboru Vladimíra Vlčka by mezi uprchlíky mohlo být patnáct set až dvě tisícovky Romů. Zdůraznil, že úřady u uprchlíků z Ukrajiny po ruské vojenské invazi nezjišťují, zda jsou příslušníky některé menšiny.