Česká republika dosud poslala Ukrajině zbraně za deset miliard korun. Po jednání východního křídla Severoatlantické aliance s americkým prezidentem Joe Bidenem to řekl český premiér Petr Fiala. V rozhovoru pro ČT doplnil, že celková česká pomoc za rok války dosahuje čtyřiceti miliard korun, a vyzdvihl, že obměna techniky prostřednictvím darů Ukrajině pomáhá modernizovat i českou armádu.
Česká vojenská pomoc Kyjevu vyšla na deset miliard. Pomáhá modernizovat i naši armádu, říká Fiala
Tisková konference Petra Fialy o podpoře Ukrajiny (zdroj: ČT24)
Objem a podobu české vojenské pomoci Ukrajině, která už rok vede válku s ruskými okupanty, vláda až dosud ze strategických důvodů tajila. Specifikoval ji teprve premiér Petr Fiala (ODS), který se ve středu účastnil jednání východních zemí Severoatlantické aliance s americkým prezidentem Joem Bidenem ve Varšavě.
Přímá vojenská pomoc českého státu dosud stála deset miliard korun, dalších třicet miliard na ukrajinskou obranu přispěl zbrojní průmysl. „Technika, která byla v tuto chvíli dodaná, je v hodnotě zhruba čtyřiceti miliard korun, zhruba deset miliard je z vojenských zásob a nesmíme zapomenout i na unikátní věc – nejde jen o spojení soukromých a státních aktivit. Občané vybrali 1,5 miliardy korun právě na vojenskou techniku,“ doplnil premiér v rozhovoru pro Českou televizi.
Ve výčtu vojenské pomoci z prostředků českého státu i komerčních subjektů Ukrajině zmínil Fiala 89 tanků, 226 obrněných vozidel, čtyři vrtulníky, šest protiletadlových systémů a 38 houfnic. Zhruba třetina těchto dodávek podle něj pochází z armádních skladů. K první dodávce Česko přikročilo čtrnáct dní po vypuknutí invaze a podle premiéra tím šlo i příkladem ostatním členským státům NATO.
Česká vojenská pomoc Ukrajině
Předseda vlády současně zdůrazňuje, že předávání české výzbroje na východ není nevýhodné. „Řadu věcí jsme mohli udělat díky spolupráci s partnery v NATO. Tím můžeme modernizovat a obnovovat svou armádu a má to efekt pro všechny, protože tím posilujeme vlastní obranyschopnost,“ prohlásil premiér a upozornil na to, že česká armáda získá německé tanky Leopard a koupí americké letouny F-35.
Posílit a zbrojit
Varšavského zasedání takzvané bukurešťské devítky (B9) s americkým prezidentem Bidenem se zúčastnili prezidenti a premiéři Bulharska, Česka, Estonska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Ve společném prohlášení B9 volá po zvýšeném nasazení Aliance v jejím východním pohraničí.
Podle premiéra Fialy k němu už reálně dochází, což se projevuje i českým zapojením do bojových uskupení v Litvě a v Lotyšsku a českým velením novému uskupení na Slovensku. O dalších krocích podle něj rozhodne červencový summit NATO ve Vilniusu, kde budou přijata i konkrétní opatření.
„Posilování kontinuálně probíhá, současně státy Severoatlantické aliance zvyšují náklady, které dávají do zbrojení. Naše vláda se zavázala, že zrychlíme cestu ke dvěma procentům HDP. V roce 2024 bychom je měli mít v našem rozpočtu. To už bude to minimum, řada dalších zemí se přihlásila, že bude zvyšovat nad dvě, až ke čtyřem procentům,“ doplnil předseda české vlády.
Rozhovor s premiérem Petrem Fialou po jednání lídrů východního křídla NATO (zdroj: ČT24)
Jednání s Morawieckým
Fiala ve Varšavě jednal také bilaterálně s polským premiérem Mateuszem Morawieckým. Předseda české vlády řekl, že Česko má zájem o část kapacity připravovaných terminálů na LNG v Polsku. V reakci na zastavení dodávek ruského plynu si loni Česko podobným způsobem pronajalo část terminálu na LNG v nizozemském Eemshavenu.
S Morawieckým se Fiala bavil také o plynovodním projektu Stork II, který je podle Fialy důležitý z hlediska posílení energetické bezpečnosti České republiky. Plynovod má obě země propojit, a zvýšit tak diverzifikaci dodávek plynu ve střední Evropě. Mluvili také o dostavě dálnice D11, která má propojit Česko s polským Slezskem.