Epidemiolog a ředitel nemocnice v Říčanech Roman Prymula si myslí, že nakažených covidem bude v následujících týdnech ještě přibývat. Velký nárůst by mohl nastat už o prázdninách, řekl to v Událostech, komentářích. Obavy panují zejména kvůli variantě delta. Přednosta plicní kliniky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové Vladimír Koblížek řekl, že několik případů delty zaznamenali už i tam. Podle něj šlo však většinou o mírnější průběh onemocnění.
K současné epidemiologické situaci v Česku Prymula řekl, že nejde jen o náhodný nárůst nově nakažených. „Došlo nejenom k zastavení toho poklesu, ale v těch několika posledních dnech už vidíme zřetelný nárůst. Určitá obava tady logicky být musí, protože takovýmto způsobem se vyvíjela situace loni v létě,“ řekl s tím, že větší růst nakažených by mohl nastat během prázdnin.
Prymula také zmínil, že česká společnost je v dodržování pravidel méně ukázněná než lidé v západní Evropě. „Vidíme to v situaci, kdy je společnost nějakým způsobem rozštěpená. Je to možná 70 na 30 procent. Ale třicet procent osob, které se nechtějí nechat naočkovat, protože vidí různé problémy, které s tím mohou být spojené, tak to je samozřejmě obrovské číslo. Na takovémto poměru nejde dělat opatření, která budou individuální,“ upozornil.
V nejbližších týdnech bude podle Prymuly nutné mapovat situaci v Česku. Za správná označil například opatření, která se týkají cest do zahraničí a návratů do Česka z dovolené. „Na druhou stranu to, co se tady teď děje, tak úplně přímo nesouvisí s cestovním ruchem, jsou to spíše vnitřní záležitosti, kdy řada opatření byla rozvolněna,“ dodal.
Postcovidový syndrom
Případy varianty koronaviru delta zaznamenali například v královéhradecké fakultní nemocnici, řekl Koblížek. Podle něj šlo o případy s mírným průběhem onemocnění, zejména u mladých lidí. „Jednalo se o lidi, kteří měli první, nebo dokonce druhou dávku vakcíny za sebou,“ doplnil.
Na plicních klinikách ale přibývá i pacientů s postcovidovým syndromem. Například ve Fakultní nemocnici Olomouc evidují podle průzkumu Mladé Fronty Dnes přes dva a půl tisíce takových pacientů. „My máme zejména těžké pacienty, máme jich asi šest set. Sledujeme je po čtvrt roce, po půl roce, po devíti měsících, a dokonce i po roce od začátku covidu. Zjišťujeme, že během toho jednoho roku většina symptomů zcela mizí,“ sdělil Koblížek.
Podle přednosty plicní kliniky v Hradci Králové má nejméně pět procent populace s postcovidovým syndromem destrukci v oblasti průdušek, objevují se i záněty na plicích. „Někdy může docházet i ke vzniku fibrózy, někdy je rozšířeno mezihrudí, dokonce se zvětšuje brzlík, který by u těch lidí už neměl být téměř vůbec vidět. Těch možností je spousta, ale je to jenom menšina pacientů,“ upozornil.
Očkovat děti, či nikoliv?
Stále častěji se mluví o očkování dětí, které mají většinou velmi mírný průběh onemocnění covid-19. Koblížek ale řekl, že v nemocnici v Hradci Králové zaznamenali dvě úmrtí dětí. „Také víme, že tady bylo asi třicet dětí, které měly takový ten syndrom zánětlivé odpovědi v celém těle, ale jsou to jenom malé počty. Covid u malých dětí je problém spíše epidemiologický, protože ony mohou šířit covid do rodin,“ uvedl. Reagoval tak na slova Prymuly, podle kterého nebylo v Česku očkováno asi půl milionů starších lidí, kteří jsou nejvíce ohrožení.
Například děti pod dvanáct let věku se stále nemohou očkovat, jelikož není schválená vakcína, která by byla pro ně vhodná. Společnost Pfizer ale už výzkum odstartovala. „Probíhají studie, které jsou už od šesti měsíců, zatím nemáme data, to znamená, že bychom v této věkové kategorii měli být opatrní. Nad těch dvanáct let není jakýkoliv problém,“ nastínil Prymula.
Také dodal, že pokud lidé chtějí opět žít normálním životem, tak očkování je podle něj jedinou cestou. „Já bych ani tak nechtěl apelovat na rodiče, ale spíše na ty, kteří stále váhají s očkováním, protože pokud populace nebude většinově proočkovaná, tak se stále epidemie bude vracet, to samozřejmě nikdo nechce,“ prohlásil.
