Část lidí nosí roušky dobrovolně, někteří se však setkávají s nevolí

Nahrávám video

Už týden dýchá většina lidí v Česku volně bez zakrytého nosu a úst nejen venku, ale i uvnitř budov. Výjimky platí v Praze a dalších ohniscích nákazy. Jinde se bez roušky smí třeba do prostředků městské hromadné dopravy, ochrana nosu a úst je ale dál nutná například v pražském metru. Ti, kteří roušky přece jen nosí, se občas setkávají s nevolí ostatních lidí.

Roušky se nadále týkají nemocnic a sociálních zařízení s lůžkovou péčí nebo pobytovou službou. Respirátor nebo rouška u vyšetření je pro nemocniční personál nadále povinnost. Pro pacienty až před ordinaci také. Fakultní nemocnice Královské Vinohrady příchozí s akutními problémy dokonce stále prověřuje v boxech venku.

Hospitalizovaným pacientům bez podezření na nákazu už opatření ministerstva zdravotnictví nutnost zakrytí dýchacích cest nenařizuje. Jak přísná ale na léčené budou, je na samotných zařízeních. „Pacient v případě, že přijíždí na rentgen, anebo na nějaké jiné vyšetření, tak mu roušku dáváme,“ uvedl primář I. interní kliniky FN Královské Vinohrady Martin Havrda.

V ambulancích mimo nemocniční areál a v soukromých ordinacích už roušky potřeba nejsou, stejně tak i v lékárnách.

Roušky v metru i na velkých akcích

Pražané dál musí nosit roušky na akcích s účastí nad sto osob a z MHD také v metru. Přes 60 procent cestujících teď ale využívá povrchovou dopravu. V tramvajích, autobusech a trolejbusech rouška není nezbytná. Dopravní podnik přesto dál doporučuje zakrývat si ústa i tam. Někteří lidé to respektují.

Bez roušky mohou lidé taky na nákup. I po týdnu se ale zákazníci s rouškami najdou. O tom, jestli se v hlavním městě bude moct odložit rouška úplně a všude, rozhodne podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) vývoj v příštích dvou týdnech.

„Praha už nikterak neeskaluje, takže v tomto směru můžeme být spokojeni, ale chceme si nechat ještě nějaký čas na objektivní vyhodnocení epidemiologické situace,“ řekl.

Klid trval čtyři dny

Regionálně může být v Česku situace proměnlivá. Ve Větrném Jeníkově odložili lidé roušky jen na čtyři dny. V neděli se tu potvrdil první nakažený koronavirem. A protože k němu přibylo dalších třináct, lidé tam hned tak roušky neodloží.

Stejné to je i na Karvinsku a Frýdecku-Místecku. Místní tam ve vnitřních prostorech a MHD roušky nosí už skoro čtyři měsíce bez přestávky. Lokálně se podle ministra zdravotnictví ke stejným pravidlům mohou při zhoršení epidemiologické situace vrátit okamžitě prakticky kdekoliv.

Hrozí návrat plošného opatření?

Také je však možné, že se na podzim povinnost nosit ochranu úst a nosu vrátí s příchodem chřipkové epidemie.

„My jsme přešli z těch plošných opatření na individuální odpovědnost každého. A každý se může rozhodnout, jestli roušku bude nosit, anebo ne. Zejména bych to chtěl doporučit těm, kteří pociťují, že by mohli mít příznaky daného onemocnění,“ uvedl ministr Vojtěch.

Lékař a prezident České stomatologické komory Roman Šmucler je ohledně plošného používání roušek skeptický už dlouho. V Devadesátce ČT24 v této souvislosti uvedl, že roušky mají smysl, pokud má někdo příznaky nebo je v nějakém ohnisku. „Když je tam někdo bude nosit, nic špatného se nestane, jenom ať nosí ty profesionální roušky, které dobře větrají, ať jim je někdo rozdá, ať nenosí ty hadrové, které přinášejí spoustu problémů. Těm opravdu nemocným a rizikovým lidem nedávejme roušky, dejme jim respirátory, ať je opravdu ochráníme. Jestli zase budeme chodit po lese a sbírat houby s rouškami, to prakticky žádný smysl nemá,“ poznamenal.

Lékař a tiskový mluvčí České lékařské komory Michal Sojka má na věc jiný názor než Šmucler, protože prý dá na rady odborníků. „Když si ale poslechnete odborníky, tak sami nejsou jednotní a ne příliš toho zatím vědí. Není mnoho studií, které by popisovaly tu situaci v nějaké komplexní rovině. My jsme v situaci, že nevíme,“ uznal s tím, že když lékařská komora neví, je potřeba opatrnosti. „Zase nechceme, aby se zastavila ekonomika. Situace přílišného uvolnění a hanění roušek je ale špatná situace. Od začátku fungovalo mytí rukou, rozestupy, roušky. Buďme rozumní. Nemá cenu je ale nosit venku, ve velkých rozestupech,“ dodal.

Pro některé je nezbytná

Někteří se však bez roušky ani neobejdou. Jsou to třeba lidé trpící určitým onemocněním. Mnozí se také chrání, aby nenakazili své blízké. Někdy se ale na veřejnosti setkávají s nepochopením.

Například Šimon Krmenčík má cystickou fibrózu. Musí rehabilitovat, inhalovat a také se víc chránit. Rouška mu tak na ústech zůstává, i když ostatní ji už odkládají. On i jeho přátelé se stejnou diagnózou se ale setkávají i s kritikou okolí. Třeba kvůli dráždivému kašli, kterému se takoví pacienti neubrání. Ten ale pro okolí není nebezpečný.

Lidé s cystickou fibrózou i s dalšími plicními onemocněními mohou používat placku „Nosím, protože musím“, aby předešli dalším nedorozuměním.

Nejen pacienti s plicním onemocněním ale roušky neodkládají. Podobně jsou na tom třeba ti s oslabenou imunitou. Podle předsedkyně České organizace pro vzácná onemocnění Anny Arellanesové to mohou být různé druhy dystrofií, atrofií, metabolická onemocnění, kde lidé často ztrácejí hybnost a mají problém s dýcháním.

Michaela Linková trpí sklerodermií, onemocněním kůže, které ale může postihnout i vnitřní orgány, včetně plic. Rouška je tak pro ni samozřejmost nejen během pandemie covidu. „Teď když ji mám, tak samozřejmě občas někdo zbystří, jestli nejsem nakažená nebo cokoliv. Ale já moc reakce lidí neřeším, já prostě chráním sebe,“ uvedla pacientka.

Dál se chrání i další rizikové skupiny, například senioři. I ti by uvítali, kdyby roušky i pro jejich ochranu nezahazovali ani ostatní. A to třeba v chvílích, kdy mají chřipku. Ta pro ně totiž také představuje riziko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ořechov oživuje paměti válečného prokurátora Jaroslava Němce

Paměti válečného polního prokurátora Jaroslava Němce knižně vydali v jeho rodišti, Ořechově na Uherskohradišťsku. Němec v justiční pozici působil v československých jednotkách na západní i východní frontě. Pro nesouhlas s podstoupením Podkarpatské Rusi upadl v nemilost a po únoru 1948 strávil zbytek života v exilu. Tam vydal publikace, články, či se podílel na založení neziskové organizace Společnost pro vědy a umění.
před 3 hhodinami

Na ferraty míří tábory i začátečníci. Popularita českých tras prudce stoupá

Zájem o via ferraty v Česku roste, potvrdili ČT oslovení správci cest. Zajištěné trasy dnes vyhledávají nejen jednotlivci a zkušení lezci, ale stále častěji také velké skupiny třeba v rámci letních táborů. Růst zájmu potvrzují i půjčovny vybavení – kvůli vyšší poptávce rozšiřují své nabídky a dokupují vybavení. Za poslední rok v Česku přibylo více než pět nových ferrat, včetně první důlní ferraty v Jílovém u Prahy.
před 6 hhodinami

VideoNesmíme se nechat dezinformacemi zastrašit, říká Šlachta. Bartošek mluví o testu odolnosti

Na sociálních sítích se šíří lež, že Polsko plánuje zabrat část českého území. Varšava mluví o ruské dezinformační kampani, která má rozeštvat Čechy a Poláky. „Je to velmi nebezpečné, beru to jako test odolnosti, jakým způsobem bude reagovat Česká republika, potažmo Polsko,“ komentoval v Událostech, komentářích moderovaných Janou Peroutkovou případ poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL). Jde podle něj o ukázku toho, jak se dají zneužívat sociální sítě. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) zdůraznil, že nutné je co nejdříve veškeré dezinformace vyvracet. „Dezinformace nesmíme podceňovat, ale na druhé straně se nesmíme nechat dezinformacemi zastrašit,“ říká Šlachta.
před 6 hhodinami

Přibývá kyberkriminality. Podvodníci zneužili i data lidí z NÚKIB

Kybernetická kriminalita bují. Za prvních sedm měsíců roku 2026 vyšetřují detektivové přes čtrnáct tisíc takových trestných činů – tedy asi o dva tisíce víc než loni za tutéž dobu. Přes dvě třetiny případů se týkaly podvodů. Nejčastěji se internetoví útočníci vydávají za policisty nebo bankéře. Zneužívají přitom i osobní údaje reálných pracovníků různých institucí, třeba i Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
před 7 hhodinami

Školám v Praze chybí asistenti do prvních tříd. Pomáhají vychovatelky i matky

Některým základním školám v Praze před začátkem školního roku stále chybějí asistenti pedagoga. A to i přesto, že od 1. září musí být nově asistent povinně v každé první třídě s více než patnácti žáky. Některé školy proto pozice obsazují vychovatelkami z družiny, učitelkami v důchodovém věku nebo počítají i s pomocí matek budoucích prvňáčků, potvrdili ČT zástupci oslovených základních škol v hlavním městě.
před 7 hhodinami

Bouřky postupovaly od západu Českem

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
před 8 hhodinami

VideoPřestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.