Bývalý velvyslanec Fischer bude kandidovat na Hrad. Tvrdí, že má podporu 10 senátorů


5. 10. 2017Aktualizováno5. 10. 2017|Zdroj: ČT24, ČTK

O funkci českého prezidenta se bude v lednových volbách ucházet i bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. Na tiskové konferenci oznámil, že jeho kandidaturu podpořilo svými podpisy deset senátorů napříč politickými stranami. Poslední termín pro předložení přihlášek kandidátů na prezidenta je 7. listopadu.

Fischer o sobě tvrdí, že je nestraník, ale cítí se jako politický člověk. Přivítal proto, když ho místopředseda Senátu Jiří Šesták (HOPB) oslovil s nabídkou. Podporu získal od senátorů z ČSSD, KDU-ČSL nebo TOP 09. Jejich seznam chce zveřejnit později. „Počet senátorů ještě není definitivní, mám plánované další schůzky, někteří z nich byli na cestách. V tuto chvíli jich mám více, než jich je potřeba,“ řekl.

Podle serveru iRozhlas.cz získal senátorský podpis například od šéfa senátorského klubu KDU-ČSL Petra Šilara. „Ano, Pavel Fischer má podporu senátorů. Já mu ji dal také,“ citoval server Šilara. Nejde podle něj ale o oficiální stanovisko lidovců nebo jejich senátorského klubu.

Kandidaturu zdůvodnil Fischer tím, že v kampani na hlavu státu dosud chybí prezidentská témata. Domnívá se, že se málo mluví o rozvoji venkova, o roli, kterou chce hrát Česká republika ve světě, nebo o pomoci seniorům či mladým. 

Druhá přímá volba prezidenta odstartuje 12. ledna 2018

Za prioritu považuje i život v bezpečí, který by chtěl zajistit jako velitel ozbrojených sil. Chtěl by dbát, aby spolu bezpečnostní složky spolupracovaly v rámci ČR i spojeneckých zemí. Inspirovat se chce také prací dlouholetých starostů, kteří mají důvěru svých voličů, a chce být zárukou jejich autonomie.

„Za třetí chci být iniciátorem a moderátorem debat o strategických otázkách naší země, o dlouhodobém směřování,“ řekl. K Evropské unii dodal, že potřebuje podstatné a dlouhodobé reformy. Jako poslední prioritu označil zřízení dílny občanského vzdělávání na Hradě, kde by se školáci seznamovali s institucemi země.

Fischer v minulosti působil jako český velvyslanec ve Francii a v Monaku, v současné době působí jako ředitel agentury STEM. Jako možného kandidáta na post hlavy státu ho loni označila iniciativa Kroměřížská výzva. 

Narodil se 26. srpna 1965 v Praze. Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, studoval i v Ženevě (sociální učení církve) a na pařížské Národní škole pro státní správu (ENA). Nyní pracuje jako ředitel neziskové organizace STEM, která se zabývá výzkumy veřejného mínění.

Fischer krátce pracoval jako učitel francouzštiny na gymnáziu, v letech 1991 až 1993 byl osobním sekretářem pražského biskupa Františka Lobkowicze, následující dva roky byl zástupcem ředitele pražského Institutu komunikace.

V letech 1995 až 2003 působil v Kanceláři prezidenta republiky, mimo jiné jako poradce Václava Havla. Od roku 1999 do roku 2003 pracoval jako ředitel politického odboru. V letech 2003 až 2010 byl českým velvyslancem ve Francii a v Monaku, po návratu do Prahy pracoval jako vrchní ředitel bezpečnostně-multilaterální sekce ministerstva zahraničí.

Ve Francii byl za aktivity a zásluhy ve prospěch bilaterálních vztahů oceněn řádem Čestné legie, v Monaku řádem svatého Karla. Je ženatý, má čtyři děti.

Pavel Fischer
Zdroj: Kateřina Šulová/ČTK

Zájem o kandidaturu na prezidenta zatím oznámilo kolem deseti lidí. Mezi nejvážnější uchazeče, kteří již získali potřebných 50 000 podpisů voličů, patří současný prezident Miloš Zeman, bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel a textař Michal Horáček. 

Do voleb se může přihlásit i uchazeč, který si zajistí deset senátorských nebo dvacet poslaneckých podpisů. Senátorskou nominaci tak má jistou místopředseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS), ten ale zatím nepotvrdil, zda se volby zúčastní.

O kandidaturu má dále zájem i lékař a aktivista Marek Hilšer, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek kandidující za ODA, předseda strany Rozumní a hudebník Petr Hannig nebo exposlanec Otto Chaloupka. Kandidovat chtějí také šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek za stranu Realisté, někdejší šéf Rusnokova kabinetu Karel Štogl nebo bývalý starosta obce Vraclav na Orlickoústecku Vladimír Boštík.

Fischer nechtěl hodnotit, ke komu z nich má nejblíže. Odmítl, že by například Drahošovi měl brát svou kandidaturou hlasy. „Že by to bylo tak, že budu někomu odebírat hlasy nebo mu konkurovat, tak to prostě není. Zdá se mi, že smysl přinést konkrétní témata je evidentní,“ řekl. Dodal, že pokud by například neuspěl v prvním kole, rád kandidáta, který mu bude programově nejblíže, podpoří.

U Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí své volební účty dosud zaregistrovalo deset kandidátů a jedna kandidátka. První kolo prezidentských voleb se bude konat 12. a 13. ledna příštího roku, případné druhé kolo o dva týdny později.