Muž, na kterého v neděli v Bělé pod Bezdězem spadl strom, zemřel. Stal se tak třetí obětí vichřice, jež zasáhla Česko. Během pondělí se počasí uklidnilo, následky divoké neděle však zůstávají. Po 21. hodině zůstávalo asi 22 tisíc odběratelů po celé republice bez elektřiny, Potíže přetrvávají také na železnici, nejvážnější je situace na trati Veselí nad Lužnicí – Jihlava. Liberecký kraj kvůli kalamitě zrušil příjem žádostí o kotlíkové dotace.
Tři lidé zemřeli v důsledku silného větru, který v neděli zasáhl Česko a jehož nárazy měly leckde rychlost přesahující sto kilometrů za hodinu. V liberecké nemocnici zemřel muž, na kterého v neděli odpoledne spadl strom, zřejmě vyvrácený silným větrem. „Muž utrpěl vážná mnohočetná poranění, byl přímo ohrožen na životě,“ uvedla mluvčí středočeské záchranky Petra Effenbergerová.
Již v neděli zemřeli další dva lidé. U obce Stařeč na Třebíčsku zemřela žena, na kterou v lese spadl strom. Po pádu stromu zemřel také třiaosmdesátiletý muž v Jičíně. Strom, který ho usmrtil, byl podle prvotních zjištění zdravý a tragédii tak nešlo předejít.
Energetická kalamita od Krušných hor po Beskydy
V pondělí na většině území Česka trvala energetická kalamita, po 21. hodině byl tento stav odvolán v Plzeňském a Královedvorském kraji.
Od začátku vichřice do pondělního večera obnovila společnost ČEZ dodávky eletřiny do 250 tisíc domácností. Ještě ráno zůstávalo bez proudu 120 tisíc zákazníků, do večera jejich počet klesl na 22 tisíc. Poslední tisíce dodávek plánuje ČEZ opravit během úterý. Nejhorší situace zůstává na Děčínsku, Českolipsku, Karlovarsku a také na Vysočině v okolí Havlíčkova Brodu.
Místa, kde světlo nijak nereagovalo na vypínač, byla v pondělí také v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, kde energetici kalamitu nevyhlásili. Bez elektřiny tam nejdéle zůstávali lidé na Bruntálsku a Frýdlantsku.
Škody počítá ČEZ na desítky milionů korun.
V Libereckém kraji byl zrušen příjem kotlíkových dotací, o které lze žádat pouze elektronicky. Na řadě míst v kraji v pondělí odpoledne nebyly stále obnoveny dodávky elektřiny a hrozilo, že by někteří zájemci nemohli úřadu své žádosti poslat. Bez proudu byli večer stále lidé na Českolipsku.
E.ON, který má na starosti jih republiky, vyhlásil v pondělí kalamitu pro všechny okresy. Za nejvážnější považoval situaci na Vysočině, zejména na Žďársku, kde bylo v pondělí po 16. hodině stále 12 tisíc domácností bez energie. Ve stejnou dobu bylo bez proudu v Jihočeském kraji 13 tisíc domácností a v celé oblasti, kde E.ON provozuje distribuční soustavu, asi 28 tisíc. Počet domácností bez proudu postupně klesal a večer už jich potmě zůstávalo jen 4500.
Energetici od rána opravovali poškozená místa, podle mluvčího E.ONu Vladimíra Váchy ale nebylo jisté, zda se během dne podaří všechny poruchy zlikvidovat. „Během dne se budeme soustřeďovat zejména na odstraňování poruch na vysokém napětí a doufáme, že se dostaneme i na poruchy na nízkém napětí. Nicméně nemůžeme vyloučit, že s ohledem právě na plošnost a dotčenost ploch v lesních úsecích nám zbudou i poruchy, které se budou odstraňovat během zítřejšího dne (úterý),“ upřesnil.
I když v Praze byla situace podstatně klidnější než jinde v republice – elektřina je totiž většinou v podzemí – i Pražská energetika má za sebou řadu oprav. „Měli jsme problémy v okrajových částech Prahy, tam, kde je venkovní vedení. Jde například o oblast kolem Horních Počernic, obce Kolovraty, dále pak Uhříněves, Dubeč a Čestlice,“ řekl mluvčí PRE Petr Holubec. Firma mimo jiné zaznamenala dva spadlé stromy do vedení, problémem ale byly například i větrem otevřené „přípojkové skříně“ na domech.
Vichřice vyřadila z provozu také desítky čerpacích stanic, a to včetně těch na nejfrekventovanější české dálnici D1. Také ony se postupně k elektřině připojovaly.
Na horách stále padají stromy, cesty nejsou bezpečné, uzavřená zůstává pražská zoo
I když se počasí umoudřuje, na mnoha místech stále není bezpečno, naopak. Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové neodolalo ve státních lesích větru asi milion stromů, tedy asi osmina celoroční těžby. Kalamitu budou Lesy ČR zpracovávat nejspíš až do jara. „Většinou jde o rozptýlené lesní polomy. Rozsah kalamity budeme upřesňovat v následujících dnech a týdnech,“ poznamenala. V lesích stále hrozí pády větví i celých stromů.
Poničené dřevo nejspíš ještě více zaplaví evropský trh, který už se potýká s přebytkem kvůli předchozím větrným a kůrovcovým kalamitám.
Nejvíce byl orkánem zasažen podle hasičů Karlovarský kraj. Padlé stromy uzavřely několik tratí a silnic, kde sjízdnost navíc komplikoval sníh. Řada domácností byla i dnes stále bez proudu.
V šumavském národním parku je poškozených 50 tisíc stromů, největší škody jsou v jižní části Šumavy, kde je poškozeno asi 20 tisíc kubíků dřeva. Lidé by proto vůbec neměli vstupovat do lesů. „Přes skoro každou cestu je nějaký popadaný strom,“ podotkl mluvčí parkové správy Jan Dvořák. Prořezávání a čištění cest potrvá minimálně do konce týdne.
Také v Krkonoších zničila vichřice tisíce kubíků dřeva. „Pohyb po lesních cestách může být v těchto dnech nebezpečný až nemožný. Upozorňujeme, že je třeba při pohybu lesem dbát zvýšené opatrnosti, sledovat situaci v korunách stromů nad sebou a nevstupovat do potencionálně nebezpečných míst,“ uvedl mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný. Správa parku ale vstup do žádné oblasti nezakázala.
Právě v Krkonoších byl v neděli vítr nejsilnější, v posledních dnech tam také pršelo a půda je rozmáčená, turisté by si proto měli cestu raději rozmyslet. V pondělí odklízení stromů komplikoval déšť, který přecházel ve sněžení - a právě sníh by mohl způsobit pád i těch stromů, které zatím zůstávaly stát. Pohyb v Krkonoších navíc komplikovala ledovka a místy mohly nastat i závěje.
Všichni hasiči byli v terénu
Ale stromy – a také například střechy – padaly v celé republice. Hasiči museli vyjíždět kvůli následkům větru 7300krát, uvedla mluvčí Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru Nicole Zaoralová. „To je obrovské číslo. Průměrně denně vyjedeme ke 151 technickým pomocem,“ konstatovala.
„Co mělo ruce, nohy, kola, bylo v terénu. Lidé byli perfektní, hasiči si sáhli na dno. Zatímco u Kyrilla byly následky podobné, ale rozložené do čtyř dnů, tentokrát se všechny události staly v neděli,“ pochválil nasazení svého týmu generální ředitel Hasičského záchranného sboru ČR Drahoslav Ryba.
V některých regionech byla po dni náročná i noc na pondělí. Zatímco například v Libereckém či Plzeňském kraji si mohli hasiči konečně odpočinout – v západních Čechách odstraňovali od nedělních osmi večer do rána pouze tři stromy – v Kraji Vysočina zaznamenali ještě během noci na pondělí 200 výjezdů. „Od rána řeší události, které měly v neděli nižší prioritu, kdy nebyly ohroženy životy a zdraví lidí,“ dodala mluvčí krajských hasičů Petra Musilová.
V Praze se zavřela ZOO, v Pardubicích Zelená brána
Kvůli větru zavřela poprvé od povodní v roce 2013 pražská zoologická zahrada. Uzavřená zůstává i v pondělí, potýká se s poškozením ve výběhu vlků či poničenou střechou seníku. Zvířata i lidé v pražské zoo však přežili nedělní řádění živlu bez zranění, neplánovaně se ale ZOO uzavřela poprvé od povodní před čtyřmi lety.
V areálu Pražského hradu jsou nepřístupné Královské zahrady a Jelení příkop. V pondělí se odpoledne opět otevřel areál holešovického Výstaviště, uzavřený ale zůstává Průmyslový palác, kde vítr poškodil střechu.
Turistické památky jsou uzavřené i na jižní Moravě. Sezonu předčasně ukončil například hrad Veveří, který má poškozenou střechu. Nepřístupný je i zámecký skleník v Boskovicích. V Brně je pak částečně beze střechy a uzavřená škola Horníkova v Líšni, děti mají ředitelské volno.
V Krušných horách neodolala větru lanovka na Bublavě, na kterou popadaly stromy a zřítila se i podpěra visuté sedačkové dráhy. V Pardubicích zase vítr poškodil Zelenou bránu. Má poškozené hodiny a na nové si počká až několik týdnů. V parku a arboretu u Hamzovy odborné léčebny pro děti a dospělé v Luži na Chrudimsku vítr vyvrátil či zlomil osm vzrostlých stromů. Areál je navíc posetý stovkami popadaných silných větví.
Vlaky nejezdí z Veselí do Jihlavy
Železnici postihla nedělní vichřice velmi citelně. Ještě v pondělí ráno bylo neprůjezdných více než dvacet úseků železničních tratí, ale většinu z nich se podařilo již zprovoznit a k večeru už stál provoz jen na pěti tratích. Podle mluvčího Správy železniční dopravní cesty Pavla Tesaře se již před pondělní šestou ráno podařilo zprůjezdnit trať mezi Plzní a Chebem.
Během dopoledne se podařilo zprůjezdnit také trať z Chocně do Hradce Králové i řadu lokálních tratí. Po 14. hodině se vrátily vlaky také na trasu mezi Libercem a Mimoní, po 16. hodině také na dráhu mezi Bakovem nad Jizerou a Jedlovou. Po 21. hodině se rozjely vlaky mezi Hazlovem a Františkovými Lázněmi.
Nejspíše až do úterý však potrvá mimořádná výluka na jedné z nejdůležitějších tratí v jižních Čechách, která spojuje Veselí nad Lužnicí, Jindřichův Hradec, Jihlavu a Havlíčkův Brod. „Jsou popadané stromy na několika úsecích. Z toho důvodu je výhled na zprovoznění až zítra (v úterý) o půlnoci,“ podotkla mluvčí Českých drah Radka Pistoriusová.
V úterý v poledne se čeká zprovoznění tratí Tábor - Bechyně a Františkovy Lázně - Hazlov.
Na některých dalších tratích pak České dráhy během pondělního rána a dopoledne odříkaly jednotlivé spoje. Výpadky nastaly v příměstské dopravě u Prahy směrem na Beroun či Benešov. Rychlík Kynžvart z Prahy do Chebu (odjezd po osmé ráno) mimořádně začínal až v Berouně, vůbec nejel například ranní expres Portáš ze Vsetína do Prahy.
Náhradní autobusová doprava by již měla jezdit všude, kde nejezdí vlaky. Dopoledne se ale na některých vyloučených tratích cestující nemohli spolehnout na to, že jim místo vlaku přijede alespoň autobus. „Záleží na podmínkách v jednotlivých místech. Pokud je kalamita takového rozsahu, že jsou nesjízdné i silnice, je pro dopravce složité zajistit náhradní autobusovou dopravu,“ podotkl Pavel Tesař. Zejména v horských oblastech byla situace na kolejích i silnicích podobně špatná.
Například mezi krušnohorským Perninkem a německým Johanngeorgenstadtem proto nejezdilo nic, vlakům popadaly stromy na koleje, autobusům na silnici. Během dopoledne se ale podařilo obě cesty – železniční i silniční – zprovoznit. Naopak neprůjezdné stále zůstávají silnice, které vedou na nedalekou Rýžovnu z Potůčků, ale i z druhé strany z Božího Daru.
Neprůjezdné byly v pondělí ráno i některé silnice nižších tříd na Tanvaldsku nebo Českolipsku. Cestu do chatové osady v Holanech zůstane patrně neprůjezdná několik dnů, popadalo na ni 30 stromů. Nejvytíženější silnice by ale měly být průjezdné, podle Nicole Zaoralové se na ně zaměřovali hasiči především.
Ve vyšších polohách jsou pak silnice pokryté sněhem. Podle ředitele silničářů v Libereckém kraji Petra Šéna je ho nejvíce na Mísečkách v Krkonoších. „Tam bylo ráno okolo deseti centimetrů,“ podotkl.
Likvidace škod: Čekat se možná bude déle
Pojišťovny mají po nedělní vichřici nahlášeno mnoho tisíc škod za stovky milionů korun. Škody ale zřejmě nepřesáhnou následky orkánu Kyrill. Nejčastěji jde o poškozené střechy, škody následkem pádu stromu, ale i vytopené sklepy.
Komu vichřice poškodila majetek, který je pojištěný, musí počítat s tím, že likvidace škod může trvat déle než obvykle. Podle Lucie Žulavské z České asociace pojišťoven obvykle přichází likvidátor během několika dnů od nahlášení škody, ale kvůli předpokládanému velkému množství škod po vichřici to může tentokrát trvat jeden až dva týdny.
Základní pokyny ale zůstávají neměnné. „Nejdůležitější ze všeho je škodu řádně zdokumentovat. To znamená, vemte si mobilní telefon, foťák a snažte se co nejvíce věcí nafotit, nahrát nebo případně sepsat soupis poškozených věcí. Následně můžete začít s uklízením škod,“ uvedla Lucie Žulavská. Likvidátor si pak může navíc vyžádat například faktury od poškozených věcí.
Když se podaří vše dojednat a prokázat, je zaslání peněz již otázkou krátké doby. Ze zákona mají pojišťovny na proplacení pojistky patnáct dnů od uzavření šetření, podle Lucie Žulavské ale bývá vyplacení rychlejší. Jak velké škody živel způsobil, však zatím není jasné a konečné číslo nelze očekávat dříve než za několik týdnů.
Druhá nejdivočejší vichřice v historii
Podle meteorologa Vladimíra Piskaly byl v neděli vítr nejsilnější v Krkonoších a Krušných horách – zatím nejvyšší údaj je 182 km za hodinu naměřených v nárazu na Luční boudě, o pět kilometrů pomalejší byl nejsilnější náraz na české straně Sněžky (na polské straně pak 180 km za hodinu) – ale neméně závažné údaje přicházely z nížin. „Třeba v Ústí nad Labem měl vítr v nárazech rychlost přes 130 km za hodinu, v Praze nebo Brně přes 110 až 120 km za hodinu,“ přiblížil meteorolog.
Meteorolog Jan Šrámek uvedl, že šlo o „druhý nejsilnější orkán, který zasáhl Českou republiku ve 21. století“. Silnější byl pouze orkán Kyrill, který se Českem prohnal před více než deseti lety – v lednu 2007. Tehdy podle Šrámka dosáhla rychlost větru až 216 km za hodinu.
Údaje z nedělní bouře ale ještě nemusí být konečné. Z přístrojů na Sněžce totiž během nedělního dopoledne přestaly přicházet údaje, meteorologové se k nim dostanou až dodatečně.
Počasí v úterý: Vítr zeslábne, na horách bude sněžit
Noc na úterý má být podle meteorologů klidná s občasnými přeháňkami, které mohou být ve vyšších polohách i sněhové. Během pondělí vítr zeslábl a v úterý už bude jen mírný. Místy se čekají přeháňky nebo déšť. Na Moravě a ve Slezsku mají být ve výšce nad 800 metrů, resp. 400 metrů srážky zpočátku sněhové. Teploty během dne vystoupají na 5 až 9 stupňů Celsia.
