Teploty klesají, nad ránem občas mrzne, lidé vytahují zimníky. Ale paragraf 40a zatím neplatí. Začne platit 1. listopadu. Jde o ustanovení silničního zákona, které za určitých okolností nařizuje použití zimních pneumatik s hloubkou dezénu alespoň 4 milimetry. Použití zimních pneumatik experti doporučují, pokud průměrné denní teploty klesnou pod 7 stupňů Celsia, což na většině míst v Česku nastává již koncem října. Pneumatiky navíc nejsou jediná zimní výbava, na kterou by řidiči neměli zapomínat.
Zimní pneumatiky jsou povinné, když sněží a mrzne. Bezpečnější jsou ale i nad nulou
Poslední říjnový víkend přinese výrazné ochlazení a nejpozději v neděli by mělo na horách nasněžit a sníh již zůstat ležet. Průměrné teploty budou hluboko pod sedmi stupni Celsia, což je hranice, pod kterou fungují lépe zimní pneumatiky než letní.
Výhradně na základě teplot není použití zimních pneumatik (s označením M+S) povinné. Silniční zákon je vyžaduje pouze tehdy, když „se na pozemní komunikaci nachází souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza, nebo lze vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemní komunikaci během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, led nebo námraza“ (vždy jsou povinné v úsecích označených dopravní značkou „zimní výbava“) a to vše navíc omezuje časově období od 1. listopadu do 31. března.
Zimní pneumatika
Pokud tedy nasněží 29. října – tedy nadcházející neděli – lze bez obav z pokuty vyrazit do vánice na letních. Jiná věc ale je, jak se bude auto chovat. To si ostatně vyzkoušeli řidiči již na jaře, kdy v Jeseníkách sněžilo ještě koncem dubna a řidiči s letními pneumatikami na hory zkrátka vyjet nedokázali.
- I vozidel kategorie N, tedy nákladních aut, se povinnosti související se zimou týkají. Pro vozidla s maximální přípustnou hmotností do 3,5 tuny platí totéž, co pro osobní auta kategorie M. Těžší nákladní auta musí mít od listopadu do konce března zimní pneumatiky „na všech kolech hnacích náprav s trvalým přenosem hnací síly“. Minimální hloubka dezénu je u vozidel těžších než 3,5 tuny vyšší než u osobních aut, a to 6 milimetrů.
Klouže to, nebrzdí to, neproplatí to
Kdo používá zimní i letní pneumatiky, na první pohled si všimne rozdílů v jejich dezénu. Kdo si kola mění sám, ví i to, že zatímco ta s letními jsou volně zaměnitelná, zimní je možné nasadit pouze na jednu stranu auta. Jsou vytvořené tak, aby lépe fungovaly jednak na sněhu a jednak v nižších teplotách, jejich směs se liší tak, aby dobře fungovaly pod zmíněnýmisedmi stupni, kdy se naopak vlastnosti letních pneumatik rapidně zhoršují.
Letní pneumatika na sněhu
Norddeutscher Rundfunk před časem provedl spolu s autoklubem ADAC srovnání zimních a letních pneumatik – nikoli na sněhu, nýbrž na mokré vozovce za chladného počasí. Při brždění z rychlosti 50 km/h zastavilo auto s letními pneumatikami o dvě délky vozu dále než auto se zimními.
- Mnoho motocyklistů na podzim své motorky zazimuje, ale ne všichni. Například na Štědrý den probíhá několik tradičních motojízd, jejichž účastníci se musí potýkat i s nástrahami počasí. Ustanovení silničního zákona, které nařizuje zimní pneumatiky za špatného počasí, se týká pouze osobních a nákladních automobilů, tedy kategorie M a N, nicméně motocyklisté mohou přezout dobrovolně.
- Zimních pneumatik (M+S) pro motorky je na trhu méně než pro auta, ale existují. Kdo chce jezdit za nízkých teplot a zejména na sněhu či námraze, neobejde se bez nich. V opačném případě jim hrozí, že se ani nerozjedou, nebo že jim stroj náhle ustřelí.
Český Ústřední automotoklub (ÚAMK) považuje i nevhodné obutí za příčinu 34 úmrtí v letošním prvním čtvrtletí. Součástí toho, že zimní pneumatiky dobře fungují, ovšem je kromě jejich celkové konstrukce i dostatečná hloubka dezénu.
Zákon nařizuje alespoň 4 milimetry, podle mluvčího ÚAMK Petra Vomáčky je to ale málo. „Pneumatika je na zimu už nepoužitelná,“ varoval před jízdou při takto opotřebeném dezénu.
Projevit se to může v krizi, ale nejenom v ní. „Vozidlo ustřelí třeba v zatáčce, při úhybném manévru nebo při nájezdu na dálnici, když je klopený nájezd a je mokrý nebo zasněžený,“ vysvětlil Vomáčka.
Na hloubce dezénu totiž závisí, jak dobře je pneumatika schopná odvádět vodu. Když je pneumatika sjetá, tuto schopnost ztrácí a je hůře ovladatelné.
Ukázal to například i srovnávací test na mosteckém polygonu. Auta se staršími pneumatikami se nedokázala na mokrém povrchu vyhnout překážce, dostala smyk a narazila do ní buď čelem nebo bokem. S novými pneumatikami se řidič – který byl ovšem na hrozící nebezpečí připraven, takže šlo skutečně jen o test schopností pneumatik – dokázal vyhnout.
UDÁLOSTI: 1. listopadu začne pro řidiče platit povinná zimní výbava (zdroj: ČT24)
Řidičům s letními pneumatikami pak mohou dělat potíže také pojišťovny, pokud v zimním období havarují. Mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa již dříve varoval, že hrozí krácení vyplácené částky z havarijního pojištění či vymáhání peněz vyplacených z povinného ručení.
„Setkáváme se s tím zhruba dvakrát do roka, vždy se jedná o menší nehody ve městech, kdy se jednoznačně prokáže, že kdyby mělo vozidlo správné obutí, brzdná dráha by se zkrátila a k nehodě by nemuselo dojít,“ upřesnil mluvčí.
I řetězy mohou být povinné
Zimní pneumatiky ovšem nejsou všechno. Zákon kromě nich zná ještě jednu část zimní výbavy, která je za určitých okolností povinná, a to jsou zimní řetězy. Dopravní značka může nařídit jejich použití. Objevuje se pouze na některých malých silničkách, většinou s dodatkovou tabulkou, která omezuje povinnost pouze na dobu, kdy na silnici leží sněhová pokrývka (jinak platí značka celoročně, tedy i třeba ve 30 °C).
Sněhové řetězy
U řetězů ovšem může nastat problém s jejich použitelností. V technickém průkazu může být vyloučeno jejich použití na některých z povolených rozměrů kol. Může tomu tak být například u širších pneumatik, kde již pro řetězy nebývá prostor mezi gumou a tlumičem.
Kdo tedy jede tam, kde jsou řetězy povinné, nebo kde jsou vhodné, měl by vše předem zkontrolovat a nejlépe již před zimou koupit taková kola a pneumatiky, na které řetězy nasadit může.
Lopata i kapalina – ne povinné, ale potřebné
Vše ostatní je nepovinné. I když nesněží, je na místě mít v autě přes zimu například škrabku, a pokud sněží, není od věci například i lopata.
Vhod může přijít i na nečekaných místech. I ve větších městech se například stává, že jsou vedlejší ulice při hustém sněžení dlouho neprotažené, a když chce někdo vyjet z parkovacího místa, musí auto nejprve vyhrabat.
obrázek
ÚAMK doporučuje již od října dolévat ostřikovače nemrznoucí zimní směsí a také zkontrolovat baterii. „Největší záhul dostává přes léto,“ poznamenal Petr Vomáčka. Důsledkem toho, že auto stálo v létě v horku na slunci, však bývá, že náhle nenastartuje v zimě. Před zimou se vyplatí nezapomenout ani na stav oleje nebo kontrolu klimatizace.