ANO podepsalo koaliční smlouvu s ČSSD i dohodu s KSČM. Podívejte se, k čemu se strany zavazují

Nahrávám video
Události: Hnutí ANO podepsalo smlouvy s ČSSD i komunisty
Zdroj: ČT24

Lídři hnutí ANO a ČSSD den před hlasováním sněmovny o důvěře podepsali koaliční smlouvu. V minulých týdnech dokument podepsali i poslanci obou subjektů zastoupených v menšinovém kabinetu. KSČM se ve zvláštní dohodě s ANO krátce před podpisem koaliční smlouvy zavázala k toleranci menšinového kabinetu.

Druhá vláda Andreje Babiše (ANO) požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru ve středu. Protože disponuje v dolní komoře jen 93 hlasy, počítá s podporou 15 komunistických poslanců.

Premiér Babiš minulý týden uvedl, že očekává, že pro vyslovení důvěry vládě budou hlasovat všichni poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Poslanci jeho hnutí a sociální demokracie již smlouvu jednotlivě podepsali.

Babiš doufá, že už nebude muset koaliční smlouvu číst

Po podpisu koaliční smlouvy Babiš řekl, že si přeje, aby vláda byla jeden tým. „Aby to fungovalo podstatně lépe než v minulé koaliční vládě,“ připomněl kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve kterém za ANO plnil před svým loňským květnovým odvoláním roli ministra financí.

Babiš doufá, že už nebude muset koaliční dohodu příliš číst, protože by to znamenalo, že se objevil nějaký problém. Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka koaliční smlouva prošla vnitrostranickým hlasováním ve stranickém referendu, od té doby se na ní nic neměnilo. 

Šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka novinářům řekl, že podpis koaliční smlouvy ukončí nestabilitu v ČR. Za zásadní priority sociální demokracie v kabinetu označit hrazení prvních tří dnů nemoci, zálohované výživné a navýšení rodičovského příspěvku. „Ministři ČSSD garantují, že se naše priority budou realizovat,“ uvedl. Hamáček označil za další prioritu bezpečnost.

Středeční hlasování o důvěře se uskuteční 263. den od parlamentních voleb loni v říjnu, z nichž nynější složení dolní komory vzešlo. Pokud by vláda důvěru nezískala, musela by podat demisi, podobně jako první Babišův kabinet letos v lednu. Třetí pokus o sestavení vlády by pak náležel předsedovi sněmovny, kterým je Radek Vondráček z ANO.

KSČM podpisem potvrdila toleranci menšinového kabinetu

KSČM a hnutí ANO v úterý v Poslanecké sněmovně podepsaly dohodu o toleranci kabinetu. Komunisté by na základě smlouvy měli ve středu podpořit vládu ANO a ČSSD v hlasování poslanců o důvěře. Podle textu dohody by také komunisté neměli v době její platnosti vyvolat sněmovní hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu.

Opoziční poslanci ve sněmovně opakovaně kritizovali, že premiér Babiš přivádí komunistickou stranu poprvé od roku 1989 k moci. Nabízely se podle nich i jiné alternativy vládního uspořádání, kterým však zabránila ambice Babiše, trestně stíhaného v případu dotace na farmu Čapí hnízdo, stát se premiérem. Všechny sněmovní strany s výjimkou ANO, ČSSD a KSČM deklarovaly, že budou hlasovat proti vládě.

„ODS považuje charakter vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM za škodlivý a nemůže ji ze zásadních důvodů podpořit,“ kritizoval předseda ODS Petr Fiala. „Tato vláda s ČSSD je probruselská a proimigrační. Programové prohlášení neobsahuje důležité body pro zlepšení životů slušných českých občanů,“ tvrdí předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

„Andrej Babiš si nedokázal najít partnery mezi demokratickými stranami a musí poprvé v historii sahat pro hlasy komunistů, kteří nejen že budou vládu tolerovat, ale aktivně ji podpoří, čímž se vlastně stávají třetí stranou koalice,“ upozorňuje předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Menšinovou vládu ovšem nemusí podpořit ani všichni poslanci zvolení za koaliční strany. Krajská organizace ČSSD v Plzni totiž vyzvala bývalého statutárního místopředsedu strany a exministra vnitra Milana Chovance, aby nově vznikající kabinet nepodpořil.

  • Dohoda politického hnutí ANO 2011 (dále jen ANO) a KSČM o podpoře vzniku a toleranci existence menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD po volbách 2017
  • Hnutí ANO a KSČM jako odpovědné politické subjekty respektujíce výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu (dále jen Poslanecká sněmovna) České republiky v říjnu 2017 a s odkazem na úspěšný krok k ustavení orgánů Poslanecké sněmovny se dohodly na těchto principech další spolupráce v době jejího 8. volebního období.
  • Hnutí ANO jako vítěz voleb na základě pověření prezidenta republiky sestaví menšinovou vládu s koaličním partnerem ČSSD, která požádá o důvěru Poslanecké sněmovny poté, kdy její programové prohlášení bylo konzultováno, dohodnuto a zpracováno společnými pracovními týmy odborníků ANO, ČSSD a KSČM, jako dokument, který bude vycházet z programového průniku stran dohody a zejména pro případ ústavních zákonů i z průniků programů dalších parlamentních subjektů.
  • Základní pravidla dohody
  • 1/ Po schválení dohody zainteresovaných subjektů o programovém prohlášení a žádosti vlády o vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnou se KSČM zavazuje podpořit tuto žádost svými hlasy.
  • 2/ Vláda se zavazuje podle programového prohlášení předkládat návrh zákonů, které jsou součástí dohodnutých priorit Poslanecké sněmovně ke schválení včas, tak aby mohl být zajištěn celý legislativní proces jejich schválení v obou komorách Parlamentu ČR a to nejpozději 6 měsíců před skončením tohoto volebního období Poslanecké sněmovny.
  • 3/ KSČM nebude iniciovat po dobu mandátu vlády návrh na vyslovení nedůvěry.
  • 4/ Hnutí ANO bude prostřednictvím svých poslanců nebo prostřednictvím vlády předkládat i jiné návrhy ze svého programu, ale takové návrhy nemusí poslanci KSČM podporovat.
  • 5/ KSČM bude své návrhy neobsažené v programovém prohlášení z volebního programu předkládat prostřednictvím svých poslanců a vláda nebude blokovat jejich projednání a je na poslancích hnutí ANO, jak budou pro takové návrhy hlasovat.
  • 6/ V případě záležitostí, které se stanou aktuálními v průběhu volebního období a nejsou zahrnuty v obecných nebo konkrétních ustanovení této dohody, je možné udělat dodatek k této dohodě, který povede ke společnému postupu. Pro přípravu návrhů zákonů či jiných způsobů spolupráce mohou obě strany dohody ustavovat expertní týmy pro dosažení odborného posouzení příslušné záležitosti a dosažení dohody na dalším postupu.
  • Minimální programová shoda je obsažena v samotném programovém prohlášení a to včetně řazení priorit. Strany této dohody preferují pro hledání další shody zejména na ústavních prioritách obrátit se postupně v pořadí na ČSSD, případně na další strany, které se podílely na ustavení orgánů Poslanecké sněmovny.
  • Personální zajištění
  • Obě strany této dohody konstatují, že jde o menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD, a proto KSČM nenavrhne do vlády jako ministry své členy. To však nevylučuje včasné konzultace o obsazení jednotlivých resortů mezi stranami dohody.
  • Dohodovací řízení
  • V případě sporu o jakoukoli část dohody se sejdou k dohodovacímu řízení vždy expertní týmy obou stran dohody, aby předešly narušení shody v postupu. Pokud nebude dosaženo shody, sejdou se ke spornému bodu předsedové obou dvou stran dohody a budou se snažit najít řešení. Pokud bude i toto jednání obou předsedů neúspěšné, považuje se dohoda za ukončenou.
  • Pro předcházení sporům bude prováděna kontrola plnění dohody nejméně 2x ročně nebo na žádost jedné ze stran dohody.
  • V Praze, dne 10. 7. 2018
  • za hnutí ANO 2011 Andrej Babiš, předseda hnutí ANO 2011
    Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu hnutí ANO 2011
  • za KSČM Vojtěch Filip, předseda KSČM
    předseda sněmovního klubu KSČM Pavel Kováčik

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Lídři EU řeší konkurenceschopnost i energie, neshody panují kolem ETS

Unijní prezidenti a premiéři se na summitu, který začal v Bruselu, zabývají posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Český premiér Andrej Babiš vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
07:12Aktualizovánopřed 59 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 2 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 2 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...