ANO podepsalo koaliční smlouvu s ČSSD i dohodu s KSČM. Podívejte se, k čemu se strany zavazují

4 minuty
Události: Hnutí ANO podepsalo smlouvy s ČSSD i komunisty
Zdroj: ČT24

Lídři hnutí ANO a ČSSD den před hlasováním sněmovny o důvěře podepsali koaliční smlouvu. V minulých týdnech dokument podepsali i poslanci obou subjektů zastoupených v menšinovém kabinetu. KSČM se ve zvláštní dohodě s ANO krátce před podpisem koaliční smlouvy zavázala k toleranci menšinového kabinetu.

Druhá vláda Andreje Babiše (ANO) požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru ve středu. Protože disponuje v dolní komoře jen 93 hlasy, počítá s podporou 15 komunistických poslanců.

Premiér Babiš minulý týden uvedl, že očekává, že pro vyslovení důvěry vládě budou hlasovat všichni poslanci ANO, ČSSD a KSČM. Poslanci jeho hnutí a sociální demokracie již smlouvu jednotlivě podepsali.

Babiš doufá, že už nebude muset koaliční smlouvu číst

Po podpisu koaliční smlouvy Babiš řekl, že si přeje, aby vláda byla jeden tým. „Aby to fungovalo podstatně lépe než v minulé koaliční vládě,“ připomněl kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), ve kterém za ANO plnil před svým loňským květnovým odvoláním roli ministra financí.

Babiš doufá, že už nebude muset koaliční dohodu příliš číst, protože by to znamenalo, že se objevil nějaký problém. Podle předsedy ČSSD Jana Hamáčka koaliční smlouva prošla vnitrostranickým hlasováním ve stranickém referendu, od té doby se na ní nic neměnilo. 

Šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka novinářům řekl, že podpis koaliční smlouvy ukončí nestabilitu v ČR. Za zásadní priority sociální demokracie v kabinetu označit hrazení prvních tří dnů nemoci, zálohované výživné a navýšení rodičovského příspěvku. „Ministři ČSSD garantují, že se naše priority budou realizovat,“ uvedl. Hamáček označil za další prioritu bezpečnost.

Středeční hlasování o důvěře se uskuteční 263. den od parlamentních voleb loni v říjnu, z nichž nynější složení dolní komory vzešlo. Pokud by vláda důvěru nezískala, musela by podat demisi, podobně jako první Babišův kabinet letos v lednu. Třetí pokus o sestavení vlády by pak náležel předsedovi sněmovny, kterým je Radek Vondráček z ANO.

KSČM podpisem potvrdila toleranci menšinového kabinetu

KSČM a hnutí ANO v úterý v Poslanecké sněmovně podepsaly dohodu o toleranci kabinetu. Komunisté by na základě smlouvy měli ve středu podpořit vládu ANO a ČSSD v hlasování poslanců o důvěře. Podle textu dohody by také komunisté neměli v době její platnosti vyvolat sněmovní hlasování o vyslovení nedůvěry kabinetu.

Opoziční poslanci ve sněmovně opakovaně kritizovali, že premiér Babiš přivádí komunistickou stranu poprvé od roku 1989 k moci. Nabízely se podle nich i jiné alternativy vládního uspořádání, kterým však zabránila ambice Babiše, trestně stíhaného v případu dotace na farmu Čapí hnízdo, stát se premiérem. Všechny sněmovní strany s výjimkou ANO, ČSSD a KSČM deklarovaly, že budou hlasovat proti vládě.

„ODS považuje charakter vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM za škodlivý a nemůže ji ze zásadních důvodů podpořit,“ kritizoval předseda ODS Petr Fiala. „Tato vláda s ČSSD je probruselská a proimigrační. Programové prohlášení neobsahuje důležité body pro zlepšení životů slušných českých občanů,“ tvrdí předseda hnutí SPD Tomio Okamura.

„Andrej Babiš si nedokázal najít partnery mezi demokratickými stranami a musí poprvé v historii sahat pro hlasy komunistů, kteří nejen že budou vládu tolerovat, ale aktivně ji podpoří, čímž se vlastně stávají třetí stranou koalice,“ upozorňuje předseda Pirátů Ivan Bartoš.

Menšinovou vládu ovšem nemusí podpořit ani všichni poslanci zvolení za koaliční strany. Krajská organizace ČSSD v Plzni totiž vyzvala bývalého statutárního místopředsedu strany a exministra vnitra Milana Chovance, aby nově vznikající kabinet nepodpořil.

  • Dohoda politického hnutí ANO 2011 (dále jen ANO) a KSČM o podpoře vzniku a toleranci existence menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD po volbách 2017
  • Hnutí ANO a KSČM jako odpovědné politické subjekty respektujíce výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu (dále jen Poslanecká sněmovna) České republiky v říjnu 2017 a s odkazem na úspěšný krok k ustavení orgánů Poslanecké sněmovny se dohodly na těchto principech další spolupráce v době jejího 8. volebního období.
  • Hnutí ANO jako vítěz voleb na základě pověření prezidenta republiky sestaví menšinovou vládu s koaličním partnerem ČSSD, která požádá o důvěru Poslanecké sněmovny poté, kdy její programové prohlášení bylo konzultováno, dohodnuto a zpracováno společnými pracovními týmy odborníků ANO, ČSSD a KSČM, jako dokument, který bude vycházet z programového průniku stran dohody a zejména pro případ ústavních zákonů i z průniků programů dalších parlamentních subjektů.
  • Základní pravidla dohody
  • 1/ Po schválení dohody zainteresovaných subjektů o programovém prohlášení a žádosti vlády o vyslovení důvěry Poslaneckou sněmovnou se KSČM zavazuje podpořit tuto žádost svými hlasy.
  • 2/ Vláda se zavazuje podle programového prohlášení předkládat návrh zákonů, které jsou součástí dohodnutých priorit Poslanecké sněmovně ke schválení včas, tak aby mohl být zajištěn celý legislativní proces jejich schválení v obou komorách Parlamentu ČR a to nejpozději 6 měsíců před skončením tohoto volebního období Poslanecké sněmovny.
  • 3/ KSČM nebude iniciovat po dobu mandátu vlády návrh na vyslovení nedůvěry.
  • 4/ Hnutí ANO bude prostřednictvím svých poslanců nebo prostřednictvím vlády předkládat i jiné návrhy ze svého programu, ale takové návrhy nemusí poslanci KSČM podporovat.
  • 5/ KSČM bude své návrhy neobsažené v programovém prohlášení z volebního programu předkládat prostřednictvím svých poslanců a vláda nebude blokovat jejich projednání a je na poslancích hnutí ANO, jak budou pro takové návrhy hlasovat.
  • 6/ V případě záležitostí, které se stanou aktuálními v průběhu volebního období a nejsou zahrnuty v obecných nebo konkrétních ustanovení této dohody, je možné udělat dodatek k této dohodě, který povede ke společnému postupu. Pro přípravu návrhů zákonů či jiných způsobů spolupráce mohou obě strany dohody ustavovat expertní týmy pro dosažení odborného posouzení příslušné záležitosti a dosažení dohody na dalším postupu.
  • Minimální programová shoda je obsažena v samotném programovém prohlášení a to včetně řazení priorit. Strany této dohody preferují pro hledání další shody zejména na ústavních prioritách obrátit se postupně v pořadí na ČSSD, případně na další strany, které se podílely na ustavení orgánů Poslanecké sněmovny.
  • Personální zajištění
  • Obě strany této dohody konstatují, že jde o menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD, a proto KSČM nenavrhne do vlády jako ministry své členy. To však nevylučuje včasné konzultace o obsazení jednotlivých resortů mezi stranami dohody.
  • Dohodovací řízení
  • V případě sporu o jakoukoli část dohody se sejdou k dohodovacímu řízení vždy expertní týmy obou stran dohody, aby předešly narušení shody v postupu. Pokud nebude dosaženo shody, sejdou se ke spornému bodu předsedové obou dvou stran dohody a budou se snažit najít řešení. Pokud bude i toto jednání obou předsedů neúspěšné, považuje se dohoda za ukončenou.
  • Pro předcházení sporům bude prováděna kontrola plnění dohody nejméně 2x ročně nebo na žádost jedné ze stran dohody.
  • V Praze, dne 10. 7. 2018
  • za hnutí ANO 2011 Andrej Babiš, předseda hnutí ANO 2011
    Jaroslav Faltýnek, předseda poslaneckého klubu hnutí ANO 2011
  • za KSČM Vojtěch Filip, předseda KSČM
    předseda sněmovního klubu KSČM Pavel Kováčik

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 15 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...