S výročím podpisu mnichovské dohody v roce 1938 se znovu objevuje otázka, zda se Československo mělo německé agresi bránit. I když se země na boj připravovala, nakonec k němu nedošlo. ČT24 se na názor zeptala několika českých poslanců.
Měli se Češi vojensky bránit agresi nacistického Německa po Mnichovu 1938 i za cenu velkých ztrát?
Radek Vondráček (ANO)
S přibývajícím věkem a zkušenostmi tehdejším představitelům jejich rozhodnutí nevyčítám. Z vojenského hlediska byla situace neudržitelná a v žádném případě jsme se nemohli spolehnout na to, že uhájíme pohraničí v situaci, kdy se drtivá část československých Němců postavila na stranu Hitlera a mnozí z nich náš stát za svůj nikdy nepřijali. Vojenská obrana území by byla gestem. Bránit se vojensky by znamenalo poslat tisíce lidí na smrt. Neznám žádný možný vojenský scénář s dobrým koncem. Na druhou stranu bych chtěl zdůraznit, že jsme se nikdy nevzdali. Okamžitě začala bitva o obnovení Československa v exilu, která díky našim politikům a vojákům na všech frontách byla úspěšná.
Vojtěch Filip (KSČM)
Češi a Slováci měli být na agresi nacistického Německa připraveni, tato otázka náleží odborníkům a historikům.
Tomáš Hanzel (ČSSD)
Můj osobní názor je, že kdybychom se bránili, tak s vysokou pravděpodobností bychom prohráli, a to za cenu vysokých ztrát na životech. Je otázka, jestli by náš národ přežil. Na druhou stranu, tím, že jsme nebojovali, tak to pravděpodobně poznamenalo náš národní charakter, který se dále projevoval pasivitou v dalších klíčových okamžicích dějin roku 1948, 1968…
Petr Fiala (ODS)
Spekulovat o minulosti a zabývat se „kdyby“ v dějinách nemá žádný smysl. Historii nelze změnit a nejsme v situaci našich předků. Historici mohou srovnávat dopady rozhodnutí nebránit se například se zeměmi (Polsko), které se nacistickému Německu postavily. Obecně platí, že bránit svoji zemi je správné. Měli bychom na to být dnes připraveni a měli bychom být odhodláni to udělat.
Vojtěch Pikal (Piráti)
Z pohodlí dneška a znalostí následné historie se nám minulost lehko hodnotí. Ale za mne ano, ustoupíte-li nedemokratickému fašistickému agresorovi, jen navýší své požadavky.
Jaroslav Faltýnek (ANO)
Ta otázka je velmi bezpředmětná. V historii nic takového co by kdyby neexistuje. Správnost Benešova rozhodnutí nakonec potvrdily události druhé světové války, kdy bylo po jejím skončení Československo obnoveno téměř v původních hranicích. Bylo to neuvěřitelně težké rozhodnutí. V případě, že bychom se bránili, by možná, vzhledem k vojenské síle nacistického Německa, došlo k úplné likvidaci národa.
Marek Benda (ODS)
Já jsem žákem svého otce a ten vždy říkal, že ve všech rozhodujících osmičkových letech 20. století (38, 48, 68) nezklamali lidé, kteří byli ochotni se bránit, ale politici, kteří se báli vzít na sebe riziko a odpovědnost. Z tohoto hlediska si myslím, že jsme se bránit měli…
Jakub Michálek (Piráti)
Historii si netroufám hodnotit, pokud by k tomu došlo dnes, byl bych rozhodně pro, aby naše země protestovala proti dohodě o nás bez nás a vojenskému útoku se bránila.
Radim Fiala (SPD)
Ano, bránit. Druhá část otázky je manipulativní.
Pavel Kováčik (KSČM)
Tehdejší situace se dnešníma očima nedá posuzovat. Historie nehraje na „co by kdyby“.
Jan Chvojka (ČSSD)
Šance, že by československá armáda dokázala zabránit nacistické invazi, byla v roce 1938 prakticky nulová. Obrana za každou cenu by vedla k obrovskému krveprolití, ztrátám na životech a také k jinému dlouhodobému společenskému traumatu, než které způsobila demobilizace.
Jan Bartošek (KDU-ČSL)
Bránit.
Miroslav Kalousek (TOP 09)
Jde o strašně težkou otázku, ale já si myslím, že ano – Češi se měli bránit. Důsledkem by sice byly velké ztráty, ale ztráta morálního uvědomění se s námi táhne dodnes.
Vít Rakušan (STAN)
Při studiu historie nám opakovali – neříkat kdyby. Nicméně k otázce. To, že jsme se nebránili, český národ stigmatizovalo, traumatizovalo. Byl to okamžik, kdy jsme svým způsobem ztratili hrdost a mnoho lidí ke svému státu ztratilo i osobní vztah. V tomto kontextu lze říci, že kdybychom se bránili, tak by to duši národa pomohlo.
Tomio Okamura (SPD)
Ano, bojovat – a k velkým ztrátám následně došlo i přes kapitulaci, okupace si vyžádala životy 300 tisíc občanů tehdejšího Československa.
