ANKETA: Měli se Češi vojensky bránit agresi nacistického Německa po Mnichovu 1938?

S výročím podpisu mnichovské dohody v roce 1938 se znovu objevuje otázka, zda se Československo mělo německé agresi bránit. I když se země na boj připravovala, nakonec k němu nedošlo. ČT24 se na názor zeptala několika českých poslanců.

Měli se Češi vojensky bránit agresi nacistického Německa po Mnichovu 1938 i za cenu velkých ztrát?

Radek Vondráček (ANO)
S přibývajícím věkem a zkušenostmi tehdejším představitelům jejich rozhodnutí nevyčítám. Z vojenského hlediska byla situace neudržitelná a v žádném případě jsme se nemohli spolehnout na to, že uhájíme pohraničí v situaci, kdy se drtivá část československých Němců postavila na stranu Hitlera a mnozí z nich náš stát za svůj nikdy nepřijali. Vojenská obrana území by byla gestem. Bránit se vojensky by znamenalo poslat tisíce lidí na smrt. Neznám žádný možný vojenský scénář s dobrým koncem. Na druhou stranu bych chtěl zdůraznit, že jsme se nikdy nevzdali. Okamžitě začala bitva o obnovení Československa v exilu, která díky našim politikům a vojákům na všech frontách byla úspěšná.

Vojtěch Filip (KSČM)
Češi a Slováci měli být na agresi nacistického Německa připraveni, tato otázka náleží odborníkům a historikům.

Tomáš Hanzel (ČSSD)
Můj osobní názor je, že kdybychom se bránili, tak s vysokou pravděpodobností bychom prohráli, a to za cenu vysokých ztrát na životech. Je otázka, jestli by náš národ přežil. Na druhou stranu, tím, že jsme nebojovali, tak to pravděpodobně poznamenalo náš národní charakter, který se dále projevoval pasivitou v dalších klíčových okamžicích dějin roku 1948, 1968…

Petr Fiala (ODS)
Spekulovat o minulosti a zabývat se „kdyby“ v dějinách nemá žádný smysl. Historii nelze změnit a nejsme v situaci našich předků. Historici mohou srovnávat dopady rozhodnutí nebránit se například se zeměmi (Polsko), které se nacistickému Německu postavily. Obecně platí, že bránit svoji zemi je správné. Měli bychom na to být dnes připraveni a měli bychom být odhodláni to udělat.

Vojtěch Pikal (Piráti)
Z pohodlí dneška a znalostí následné historie se nám minulost lehko hodnotí. Ale za mne ano, ustoupíte-li nedemokratickému fašistickému agresorovi, jen navýší své požadavky.

Jaroslav Faltýnek (ANO)
Ta otázka je velmi bezpředmětná. V historii nic takového co by kdyby neexistuje. Správnost Benešova rozhodnutí nakonec potvrdily události druhé světové války, kdy bylo po jejím skončení Československo obnoveno téměř v původních hranicích. Bylo to neuvěřitelně težké rozhodnutí. V případě, že bychom se bránili, by možná, vzhledem k vojenské síle nacistického Německa, došlo k úplné likvidaci národa.

Marek Benda (ODS)
Já jsem žákem svého otce a ten vždy říkal, že ve všech rozhodujících osmičkových letech 20. století (38, 48, 68) nezklamali lidé, kteří byli ochotni se bránit, ale politici, kteří se báli vzít na sebe riziko a odpovědnost. Z tohoto hlediska si myslím, že jsme se bránit měli…

Jakub Michálek (Piráti)
Historii si netroufám hodnotit, pokud by k tomu došlo dnes, byl bych rozhodně pro, aby naše země protestovala proti dohodě o nás bez nás a vojenskému útoku se bránila.

Radim Fiala (SPD)
Ano, bránit. Druhá část otázky je manipulativní.

Pavel Kováčik (KSČM)
Tehdejší situace se dnešníma očima nedá posuzovat. Historie nehraje na „co by kdyby“.

Jan Chvojka (ČSSD)
Šance, že by československá armáda dokázala zabránit nacistické invazi, byla v roce 1938 prakticky nulová. Obrana za každou cenu by vedla k obrovskému krveprolití, ztrátám na životech a také k jinému dlouhodobému společenskému traumatu, než které způsobila demobilizace.

Jan Bartošek (KDU-ČSL)
Bránit.

Miroslav Kalousek (TOP 09)
Jde o strašně težkou otázku, ale já si myslím, že ano – Češi se měli bránit. Důsledkem by sice byly velké ztráty, ale ztráta morálního uvědomění se s námi táhne dodnes.

Vít Rakušan (STAN)
Při studiu historie nám opakovali – neříkat kdyby. Nicméně k otázce. To, že jsme se nebránili, český národ stigmatizovalo, traumatizovalo. Byl to okamžik, kdy jsme svým způsobem ztratili hrdost a mnoho lidí ke svému státu ztratilo i osobní vztah. V tomto kontextu lze říci, že kdybychom se bránili, tak by to duši národa pomohlo.

Tomio Okamura (SPD)
Ano, bojovat – a k velkým ztrátám následně došlo i přes kapitulaci, okupace si vyžádala životy 300 tisíc občanů tehdejšího Československa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce trápí stavby načerno

Ačkoliv statistika k takzvaným černým stavbám neexistuje, podle ministerstva pro místní rozvoj vzniká deset procent staveb nelegálně. Bez stavebního povolení jsou často například stánky a přístřešky v česko-německém pohraničí. Příkladem je příhraniční obec Strážný na Prachaticku, která se pustila do boje se třemi takovými objekty. Problém řeší i obec Včelákov na Chrudimsku, kde nezákonně roste rodinný dům.
před 5 mminutami

Festival Naproti zviditelňuje téma homesharingu

Benefiční festival Naproti ve středočeských Nučicích propojuje kulturu s tématem takzvaného homesharingu, tedy sdílení péče a podpory rodin dětí s mentálním či kombinovaným handicapem. Cílem je problematiku zviditelnit a dát veřejnosti možnost pomoci těm, kteří to potřebují. Festival se letos koná potřetí.
před 36 mminutami

Po tropech v neděli dorazí silné bouřky

Českou republiku v neděli čekají vysoké teploty. Zejména v Čechách překročí i tropických třicet stupňů Celsia. Odpoledne pak od západu dorazí silné bouře s intenzivními srážkami, nárazovým větrem a kroupami. Výstrahu s nízkým stupněm nebezpečí vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
15:37Aktualizovánopřed 5 hhodinami

O bitcoinové kauze nebo podpoře podnikatelů hovořili hosté Politického spektra

O vývoji bitcoinové kauzy nebo podpoře tuzemských podnikatelů diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnili předseda hnutí Česká republika na 1. místě Ladislav Vrabel, první místopředseda Strany soukromníků České republiky Ladislav Linek a první místopředsedkyně hnutí SEN 21 Monika Shaw Salajová.
před 5 hhodinami

„Nemysleli jsme si, že se válka stane součástí každodennosti.“ Pieta připomněla vyhlazení Lidic

Pieta v Lidicích připomněla 83. výročí vyhlazení obce, oběti uctil i prezident Petr Pavel. Akce byla bez projevů, kromě mše ji tvořilo mimo jiné kladení květinových darů i uctění dětských obětí války. Význam připomínání si tragických osudů Lidic, ale i Ležáků se stává současností a je to nesmírně důležitá věc, řekl ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík.
před 6 hhodinami

Jiřikovský si chtěl bitcoinový dar odečíst z daní, tvrdí advokát

Tomáš Jiřikovský, který daroval ministerstvu spravedlnosti bitcoiny v hodnotě miliardy korun, si chtěl dar odečíst z daní. Serveru Novinky.cz to řekl jeho advokát Kárim Titz. Při domlouvání daru se ale podle něj motivace vůbec neřešila. Média už dříve uvedla, že podle policie darované bitcoiny mohou pocházet z trestné činnosti. Kvůli kauze podal demisi předchozí ministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek.
10:41Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Čeští řidiči už za hranicemi spáchali přes 177 tisíc přestupků. Nejvíc v Německu

Ministerstvo dopravy letos dostalo už přes 177 tisíc žádostí o údaje řidičů, kteří v zahraničí spáchali dopravní přestupek, vyplývá z dat poskytnutých resortem. Většina žádostí od zahraničních úřadů míří z Německa, kde radary a kontroly zachycují nejvíce přestupků. Nejčastěji čeští řidiči překračují maximální povolenou rychlost, časté jsou i pokuty za jízdu na červenou.
před 10 hhodinami

Tygří mast jako suvenýr? Celníci varují před neoprávněným dovozem

Mušle, tygří mast nebo písek se mohou jako suvenýry z dovolené při návratu prodražit a v krajním případě přijít až na 1,5 milionu korun. Turista může nevědomě přivézt na hranice chráněný předmět. A nejedná se o výjimečnou záležitost. Letos podle Vladimíry Malovíkové z Generálního ředitelství cel došlo už k 63 takovým případům.
před 11 hhodinami
Načítání...