Mnichov 1938: Někteří historici odmítají tezi o zradě, šlo podle nich o vítězství Benešovy diplomacie

14 minut
Reportéři ČT: Mnichovská zrada?
Zdroj: ČT24

O mnichovské dohodě z roku 1938 se často hovoří jako o zradě, která by se dala vystihnout úslovím „o nás bez nás“. Představitelé Velké Británie a Francie podepsali spolu s Itálií a Německem dohodu, v níž přenechali část Československa Hitlerovi. Mnozí historici ale dnes tvrdí, že prezident Edvard Beneš s postoupením našeho území bez boje sám souhlasil. Jedno z největších tabu moderních českých dějin mapoval pro Reportéry ČT David Vondráček.

Před 80 lety do pohraničních bunkrů a pevností zamířilo při všeobecné mobilizaci čtvrt milionu záložníků rekrutujících se ze všech devíti národností Československa. Ochota bránit se proti předpokládané agresi Německa byla největší u Čechů, kteří celkově tvořili necelou polovinu obyvatel státu. U jiných národů, především u sudetských Němců, nebyla loajalita republice zaručena. Ani Maďaři a Poláci se s Československem úplně neztotožňovali.

Pamětník Miroslav Berkovský, jemuž bude v říjnu 103 let, mobilizoval jako dvacetiletý do Bratislavy. Panovala obava, že společně s Němci překročí československé hranice i Maďaři. Ani Slováci ale české vojáky nevítali právě s otevřenou náručí. „Musíte si myslet, že tam byla hrozná atmosféra protičeská. Oni nadávali čecháčkům, nerozlišovali. Když to byl Čech, tak do tebe a koukejte mazat domů,“ vzpomíná.

S příchodem podzimu roku 1938 se ale nakonec nebojovalo, protože československá vláda akceptovala závěry mnichovské konference z 29. září, která rozhodla, že Československo se vzdá území s více než padesáti procenty německého obyvatelstva. Pro závěry této konference se u nás vžil termín mnichovská zrada.

Ztraceni v Mnichově

Objevují se v Česku ale historici, kteří s jednoznačnou tezí o zradě nesouhlasí. Domnívají se, že takzvaná zrada byla vlastně obrovským vítězstvím taktické diplomacie prezidenta Edvarda Beneše. Největším odpůrcem teorie zrady Francie a Anglie je historik Jan Tesař, který už 10 let s žádnými médii nekomunikuje. Z jeho filozofie, že zrada nebyla tak úplně zrada, vychází základní dějová linka filmu Petra Zelenky Ztraceni v Mnichově.

Podle historika Jana Tesaře prezident Beneš dobře věděl, že československá armáda není v září 1938 na válku s Německem připravena. Stejně tak Anglie a Francie. Prezident Beneš prozřetelně tušil, že světový konflikt brzy propukne a že Československo bude na straně vítězů. Mnichovskou dohodu tedy Tesař nepovažuje za národní tragédii, ale za diplomatické vítězství. Za tragédii považuje až mýtus, který z toho vzešel.

Československá armáda mohla v září 1938 počítat s půldruhým milionem vojáků připravených k boji proti 3,5 milionu vojáků německých. Nejpodstatnější složkou moderního typu boje byly tanky, kterých mělo Československo 350, a to zastaralých kusů. Německo disponovalo 2400 tanky. Dvě třetiny pohraničních pevností a bunkrů nebyly vůbec dostavěny a dělostřelecká výzbroj bunkrů se ve chvílích vzniku mnichovské dohody teprve vyráběla.

Chtějte po nás území s Němci

Není příliš známá skutečnost, že 14 dnů před mnichovskou konferencí vyslal v naprostém utajení prezident Beneš prostřednictvím spojenců vzkaz Hitlerovi, že je ochoten podstoupit nacistickému Německu rozsáhlé území. S těmito pokyny se měl inkognito 15. září 1938 vypravit k francouzské vládě do Paříže ministr sociálních věcí Jaromír Nečas.

Reportér ČT David Vondráček našel originály Benešových pokynů. Československý prezident v nich nabízí prostřednictvím Francie a Anglie Hitlerovi kompromis, který má zabránit válce – území do šesti tisíc čtverečních kilometrů společně s dvěma miliony československých Němců.

Ministr Jaromír Nečas tlumočil v Paříži nabídku Edvarda Beneše
Zdroj: ČT

„To byla velezrada. Nečas to měl zničit a nikdy to neměl nikomu ukázat,“ říká historik a bývalý předseda vlády Petr Pithart a současně dodává: „Ale od března se parlament prostě nesvolával. Vláda zasedala a nehlasovala. Všechno jsme naložili na bedra Benešova.“

Na utajené návrhy prezidenta Beneše zareagovali Britové a Francouzi nótou, v níž je ustanoven požadavek odstoupení třetiny území Československa s padesáti procenty Němců. 21. září 1938 vláda Milana Hodži nótu s dobrovolným odstoupením třetiny území i přes nesouhlas generality a bez souhlasu parlamentu přijala.

Pro mladého vojáka osudová zrada? Mládí mělo přednost

29. září 1938 aktéři mnichovské schůzky vycházeli z přijaté nóty československou stranou a ztrátě území z 21. září. „Text mnichovské dohody byl v principu to, co Beneš chtěl, aby po nás chtěli,“ tvrdí Petr Pithart.

Právní historik Jan Kuklík přesto zdůrazňuje: „Jako by se dnes Benešovi vlastně podsouvalo, že to sám zavinil, že si o to sám řekl a že tedy mnichovská dohoda je už jen realizací dohodnutého anglo-francouzského plánu z 19. září. Ale to je podle mého názoru nesprávná interpretace. Je nutné to opravdu zasadit do konkrétního vývoje. A tady si myslím, že Beneš skutečně vyvinul maximální úsilí, aby Mnichov odvrátil.“

Pamětník Miroslav Berkovský vzpomíná, jak po Mnichovu v roce 1938 opouštěl hranice. A prožíval nějakou zradu, nebo se mu snad chtělo bojovat? „Já jsem se hlavně staral, kam mám jít tancovat. Protože mi bylo 20 let,“ uzavírá 102letý Miroslav Berkovský.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na řadě míst lidé stále objevují druhoválečné kryty a bunkry

I po osmdesáti letech se na některých místech dochovaly úkryty z druhé světové války. Někdy je objevují příbuzní nebo majitelé nemovitostí náhodou, například při stavebních pracích. Často tato místa vyprávějí málo známé příběhy odbojářů nebo ilustrují, co se dělo v přelomových okamžicích války.
před 7 hhodinami

Energetický regulační úřad letos udělil rekordní pokuty

Energetický regulační úřad letos udělil rekordní sankce za praktiky proti spotřebitelům. Historicky nejvyšší šestimilionovou pokutu dostala společnost ELGAS Energy, spotřebitelé na ni poslali tisíce stížností. Skoro 1,5 milionu korun udělil úřad Lidové energii. Regulátor rozdal pokuty za víc než devět milionů korun. Nejčastěji si lidé stěžují na špatné vyúčtování.
před 8 hhodinami

Vláda schválila připravovaný podpis dohody o Dukovanech s KHNP

Korejský ministr průmyslu, obchodu a energetiky An Tuk-kun věří, že Česko a Korea mohou překonat překážky, které vyvstaly při schvalování tendru na dostavbu dukovanské jaderné elektrárny. Po slavnostním podpisu smluv o budoucí spolupráci jednal s premiérem Petrem Fialou (ODS). Vláda zároveň schválila připravovaný podpis finální dohody s KHNP dopředu pro případ, až podpis kontraktu bude možný.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Pro ředitele Energoaqua kauza Bečva definitivně končí

Případ ředitele firmy Energoaqua Oldřicha Havelky, který se před soudem zodpovídal z otravy Bečvy ze září roku 2020, definitivně končí. České televizi to potvrdil státní zástupce Libor Skácel s tím, že opravný prostředek k Nejvyššímu soudu nepodal. Podle předsedy prvoinstančního Okresního soudu ve Vsetíně Pavla Kotradyho už také uplynula lhůta pro podání dovolání.
před 11 hhodinami

Pekarová Adamová a Raši chtějí vytvořit fond zaměřený na mládež a sdílení kultury

Šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda slovenské Národní rady Richard Raši (Hlas) po středečním jednání uvedli, že chtějí vytvořit nadační fond pro česko-slovenskou přítomnost a budoucnost, který by byl mimo jiné zaměřený na sdílení kulturních hodnot mezi mládeží obou zemí. O posilování vzájemných vztahů šéf slovenského parlamentu mluvil i s premiérem Petrem Fialou (ODS). Zástupce Senátu Raši ujistil, že Slovensko nadále zůstává pevnou součástí Evropské unie i NATO.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Výbuch v panelovém domě v Ostravě zranil čtyřicet lidí

Minimálně čtyřicet lidí se zranilo – většinou lehce – kolem středečního poledne při výbuchu a následném požáru v panelovém domě v ostravské části Dubina. Na místě plameny likvidovalo pět jednotek hasičů, s policisty evakuovali obyvatele domu. Osm zraněných muselo být převezeno do nemocnice. Zatím není jasné, co bylo příčinou incidentu, podle předběžných informací za ním mohla být elektrokoloběžka. Událost se stala v sedmém podlaží. Škoda je kolem tří milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
před 11 hhodinami

ČNB snížila úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu

Bankovní rada České národní banky (ČNB) snížila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,5 procenta. Dostala se tak na nejnižší úroveň od začátku prosince 2021. Podle analytiků vývoj ekonomiky dával argumenty pro snížení sazby i pro její ponechání na 3,75 procenta. Guvernér ČNB Aleš Michl řekl, že prostor pro další snižování sazeb je omezený a tento krok je podmíněný tím, že v české ekonomice budou slábnout proinflační rizika.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...