Senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer se podruhé pokusili uspět v prezidentské volbě. Stejně jako před pěti lety ale zůstali daleko před vstupem do druhého kola. Oproti minulým volbám navíc přesvědčili výrazně méně voličů.
ANALÝZA: Fischer a Hilšer si výrazně pohoršili napříč republikou. Kde proti minulým volbám ztráceli nejvíce?
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky, praví staré rčení starořeckého filozofa Herakleita. Řeka se mění, přichází nové vlny, přitéká nová voda. Vyzkoušet platnost této okřídlené věty se pokusili dva neúspěšní prezidentští kandidáti, kteří se zúčastnili voleb v roce 2018. Snad čekali, že se nemění jen řeka, ale mění se i člověk do ní vstupující.
Oba kandidáti se proměnili výrazně. Po porážce Milošem Zemanem uspěli v senátních volbách a ještě týž rok usedli v horní komoře parlamentu. Oba nabírali nové politické zkušenosti, Fischer jako předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost, Hilšer jako místopředseda výboru pro sociální politiku.
Oba kandidovali na základě podpory senátorů. Fischera podpořilo před pěti lety sedmnáct senátorů, pro letošní volby to bylo již třicet zákonodárců.
To Hilšer přestal vystupovat jako aktivista a prezentoval se jako občanský kandidát. Před pěti lety sháněl občanské podpisy, získal jich ale jen 43 850. Místo slibovaných alespoň 50 tisíc podpisů nakonec kandidoval s podporou jedenácti senátorů. Stejný scénář se opakoval i letos. Také avizoval, že chce kandidovat jako kandidát na základě petice s alespoň padesáti tisíci hlasů, ale v ulicích příliš vidět nebyl a ani počet nasbíraných podpisů neoznámil.
Do voleb tak šel opět na základě podpory senátorů, tentokráte třinácti. Změnou je také to, že do Senátu kandidoval v rámci vlastní politické strany, letošní kampaň platil ze státních příspěvků na mandát.
Volební neúspěch větší než minule
Fischer ani Hilšer od začátku kampaně nepatřili k favoritům voleb. Dokonce byli oba několikrát vyzýváni, aby z voleb odstoupili ve prospěch průzkumy favorizovanějších Danuše Nerudové a Petra Pavla.
Fischer před pěti lety získal 10,23 procenta hlasů a skončil na třetím místě. Letos si o jedno místo pohoršil a 6,75procentní podporou skončil na čtvrté pozici.
Při srovnání roků 2018 a 2023 se Fischerovy volební výsledky nejvíce přibližovaly v okresech Frýdek-Místek a Karviná, v nichž si pohoršil o sedm desetin, respektive o jeden procentní bod. Nejvýraznější propad zaznamenal v Praze, v okresech Brno-město, Praha-západ, Olomouc či Uherské Hradiště.
Právě posledně jmenovaný patří mezi jeho tři nejúspěšnější okresy. Před pěti lety bylo Uherské Hradiště následováno Zlínem a Žďárem nad Sázavou, letos se pořadí obrátilo. V okrese na Vysočině získal své maximum – 10,33 procenta hlasů.
Naopak nejhorších výsledků dosáhl Fischer v okresech Most, Tachov a Louny. V žádném z nich nedosáhl ani na čtyři procenta hlasů. Současně se jedná o okresy, v nichž dominoval Andrej Babiš (ANO). Z hlediska volební geografie se podpora Fischera nemění nějak zásadně, v každém z okresů ale hlasy ztrácel.
Vstříc jednociferným ziskům
Ještě větší neúspěch zaznamenal Marek Hilšer. V roce 2018 celkově pátý s 8,83 procenta hlasů, letos šestý s 2,56 procenta. Ani jemu se nepodařilo vstoupit podruhé do stejné řeky, aby to nedopadlo fiaskem.
V okresech Chomutov, Semily, Jičín, Náchod či Rychnov nad Kněžnou získal před pěti lety minimálně deset procent hlasů a byly to pro něj regiony s nejlepšími výsledky. Po pěti letech ani v jednom z nich nedosáhnul na víc než 3,56 procenta hlasů.
Mezi okresy s největším volebním ziskem naopak přibyl Vsetín, Klatovy či Pelhřimov. I zde jen lehce překonal tři procenta hlasů. Nejhůře Hilšer dopadl v Karviné, jak letos, tak před pěti roky. Rozdílem je, že v roce 2018 ho zde podpořilo přes pět procent voličů, nyní to nejsou procenta ani dvě.
Navzdory tomu, že je Hilšer senátorem a objevuje se ve veřejném prostoru, se mu voliče přesvědčit nepodařilo.