Umělou inteligenci (AI) využívá čím dál víc nemocnic a ambulancí. Tato technologie dokáže zkrátit délku vyšetření i čekací lhůtu na něj. Zatím ale chybí pravidla pro její využívání, ministerstvo zdravotnictví se to proto teď chystá napravit. Úřad také chce, aby zdravotní pojišťovny hradily technologie spjaté s AI.
Nejvíc se s AI pacienti mohou setkat u radiologů. Prosazuje se ale třeba i v kardiologii, na odděleních pro nemoci trávicího systému nebo v očním lékařství.
Magnetická rezonance dokáže odhalit třeba rakovinu prostaty, díky umělé inteligenci teď i s větší přesností. „Obrázky jsou podstatně kvalitnější. U víc pacientů jsme si jistější, a tím pádem nemusí podstupovat biopsii prostaty,“ vysvětluje přednosta Kliniky zobrazovacích metod 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Motol a Homolka Lukáš Lambert. „Má to výhodu i pro pacienta, který nemusí trávit tak dlouhou dobu v tunelu během vyšetření. A samozřejmě se nám zkracují čekací doby,“ doplňuje Lambert.
AI šetří čas i při léčbě mrtvice. Ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze pracují se systémem, který umí rychle odhalit rozsah poškození mozku. Zdravotníci díky AI také vědí, jestli mohou pacientovi dát lék na rozpuštění sraženiny. „Hlavní výhoda tohoto konkrétního systému je zvětšení počtu lidí, u kterých je léčba bezpečná a účinná, přibližně na dvojnásobek,“ říká lékař Neurologické kliniky 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Kemlink.
Využívají ji také v on-line zdravotnictví
Umělá inteligence pomáhá i v místech, kde je lékařů nedostatek nebo mají přeplněné ordinace. A využívají ji také on-line pohotovosti, které fungují například v Karlovarském nebo Jihočeském kraji. AI vyhodnocuje vytíženost takových on-line pohotovostí.
Lékařům plánuje služby tak, aby jich bylo víc na příjmu jen v nejrušnějších časech. „Víme až na rok dopředu, kolik lékařů bude potřeba na směně. Přesnost je ohromná, kolem devadesáti osmi procent,“ oceňuje přínos této technologie ředitel společnosti MEDDI hub Jiří Pecina.
Někteří lékaři ale upozorňují, že on-line vyšetření nemusí být vždy vhodné. „Pokud není dostatek anamnestických dat a navíc toho pacienta nemá lékař fyzicky k dispozici, tak je tam mnoho rizik, že dojde ke špatné diagnóze,“ upozorňuje praktický lékař Cyril Mucha.
Pravidla pro zavádění
Podle zjištění ministerstva zdravotnictví mají s umělou inteligencí zkušenost více než dvě třetiny zdravotnických zařízení. Aktivně ji využívá skoro polovina z nich. Patnáct procent se na to chystá a čtvrtina už testuje, vyplývá z průzkumu ministerstva ve 105 zařízeních.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) chce ještě letos připravit pravidla pro zavádění technologií a zrychlit celý proces.
„Jejich inovativnost za třeba čtyři pět let, což je standardní doba, kdy se schvaluje nějaký zdravotnický prostředek, už nemusí být tak výrazná, jako když jsou nově uvedeny na trh,“ obhajuje Vojtěch uvádění technologií do sektoru zdravotnictví.
Nejen pozitiva
Umělá inteligence nicméně může podle odborníků léčbu i komplikovat. Pacienti s ní čím dál častěji konzultují své potíže a v ordinacích pak vyžadují všechno, co jim poradila. „Jazykové modely mají tendenci k určitému nadhodnocování. Doporučují daleko víc vyšetřovacích metod, než je v daný okamžik racionální,“ uvádí možná negativa přednosta Ústavu nukleární medicíny 1. LF UK a VFN v Praze David Zogala.
Lékaři při určování diagnóz nevycházejí na rozdíl od umělé inteligence jen z knih a odborných článků, ale také z praktických zkušeností. AI tak může práci zdravotníků zjednodušit, ale rozhodně ji nenahradí.
