V neděli odpoledne se do Česka vrátilo posledních dvanáct vojáků s materiálem z alianční mise v Afghánistánu. Na pardubické letiště je přivezl velkokapacitní přepravní letoun An-124 Ruslan. Česká armáda o stažení svých posledních lidí informovala ve středu. Bylo to pro ni nejdelší operační nasazení v historii. Odchod z Afghánistánu oznámila celá Severoatlantická aliance (NATO) v dubnu, konečným termínem je letošní 11. září.
Afghánská mise pro české vojáky skončila, v zemi se vystřídali chemici, nemocnice i členové speciálních sil
UDÁLOSTI: Česká armáda ukončila misi v Afghánistánu (zdroj: ČT24)
Úkolem jednotky, jež v Afghánistánu působila od února a vrátila se poslední červnovou neděli, bylo zrušení české základny v Kábulu a přesun výzbroje, techniky a materiálu do Česka. Po 11. září bude v Kábulu pouze jednotka Kamba, která hlídá českou ambasádu.
Před stahováním jednotek je do místa nasazení vysílána odborná komise, jež posuzuje materiál z hlediska jeho dalšího využití a rentability stahování v poměru k ceně přepravy, uvedla Armáda ČR. Například americká armáda podle ní nechává téměř všechen používaný materiál po nasazení v zahraničních operacích na místě.
UK: Čeští vojáci ukončili misi v Afghánistánu (zdroj: ČT24)
„Odvezli jsme většinu materiálu, na místě zůstaly drobnosti jako vybavení budov, nábytek a další věci, které jsme předali místním partnerům, s nimiž jsme spolupracovali. Přivezli jsme přibližně 170 tun materiálu a k tomu jsme využili přepravní kapacity tří letounů Ruslan a letounu Airbus,“ uvedl velitel úkolového uskupení armády podplukovník Michal Thon.
Materiál převezme Centrum podpory operací v Pardubicích-Semtíně, kde se provede jeho dezinfekce a obnova bojeschopnosti a provozuschopnosti. Poté bude předán útvarům k dalšímu využití.
Odchod kritizuje část politiků
Misí prošlo od jejího začátku 11 500 českých vojáků, někteří z nich i opakovaně. Od roku 2002 v zemi sloužili vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar. Na misi zemřelo čtrnáct českých vojáků.
„Člověk tam s něčím jede, počítá s tím, ale ve skrytu duše chce, aby to dopadlo v pohodě, aby se v klidu vrátil domů,“ podotkl příslušník pardubického 14. pluku logistické podpory Jakub Havel, který v Afghánistánu přišel o kamaráda.
Podle náčelníka generálního štábu Aleše Opaty byla ale aghánská mise pro armádu velmi významná. „Operační nasazení v Aghánistánu pomohlo profesionalizaci armády a získání zkušeností,“ upozornil.
Političtí představitelé jsou však k odchodu z Afghánistánu skeptičtí. Kritizuje ho především prezident Miloš Zeman, negativně se k němu vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO) nebo ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).
Vhodně načasován není ani podle ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO). „Bezpečnostní situace tam není ještě na té úrovni, aby Afghánistán vzal svoji suverenitu do svých rukou. Proto si myslíme, že problémy tam budou nadále pokračovat,“ řekl ve středu při připomínce Dne ozbrojených sil na pražském Vítkově.
„To, že jsme odešli vojensky, neznamená, že bychom Afghánistán opouštěli. Nejen že jej budeme dál podporovat finančně, ale snažíme se najít cesty, jak pomoci s dalším výcvikem afghánských bezpečnostních sil mimo Afghánistán, někde na území třetích zemí,“ dodal ministr. V úterý se setkal také s afghánským velvyslancem v ČR.
V projevu na Vítkově Metnar uvedl, že na jména a hrdinství 14 příslušníků armády, kteří v zemi padli, nikdy Česko nezapomene.