Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
Že je pro kameru jako stvořená, ukázala Jana Brejchová už ve třinácti letech ve snímku o dělnické mládeži Olověný chléb. A především pak o pár let později v psychologickém dramatu „Vlčí jáma“ obstála herecky po boku zkušené Jiřiny Šejbalové.
Její nesporný talent vedl k tomu, že se nakonec nestala ani písařskou, ani sekretářkou, jak původně zamýšlela, ale jednou z nejobsazovanějších hereček své generace. Štěstí měla na režiséry i role.
V dramatech i komediích
Herecky nejzajímavější šance dostala ve snímcích Evalda Schorma Každý den odvahu, Návrat ztraceného syna nebo Farářův konec a také v baladě Karla Kachyni Noc nevěsty. Ona sama považovala za svého režiséra i Jiřího Krejčíka, se kterým natočila například kritickou Morálku paní Dulské a protektorátní drama Vyšší princip.
Divácky oblíbené se staly její role v komediích Zdeňka Podskalského a Petra Schulhoffa, kteří Brejchovou obsazovali spolu s jejím partnerem Vlastimilem Brodským. Díky těmto režisérům se potkali třeba ve filmu Hodíme se k sobě, miláčku? nebo ve slavném muzikálu Noc na Karlštejně.
Herečkou se stala i jejich dcera Tereza Brodská, s níž se Jana Brejchová sešla před kamerou v psychologickém snímku Citlivá místa o komplikovaném vztahu matky a dcery. „Překvapilo mě, kolik maminka každý rok natočila filmů. Ta její obrovská filmografie včetně televizní tvorby. Samozřejmě jsem to věděla, ale netušila jsem, jak až moc pracovala. To bylo neuvěřitelné, často točila i dva filmy najednou,“ sdělila v roce 2022 Tereza Brodská u příležitosti vydání knihy Moje máma Jana Brejchová, v níž zachycuje vzpomínky své matky.
Prvním manželem Brejchové byl režisér Miloš Forman. Manželství ale dlouho netrvalo, stejně jako následující s německým hercem Ulrichem Theinem. Jejími partnery byli také herci Jaromír Hanzlík a Jiří Zahajský.
Kráska v nesnázích
V pozdějších letech neměla problém přehrát se do rolí zralých žen a ukázat kameře i vrásky. Třeba ve filmových adaptacích knih Vladimíra Párala (Mladý muž a bílá velryba) a Vladimíra Körnera (Zánik samoty Berhof). Zajímavé role ji nabídla i televize – v inscenaci Jiřího Svobody Jehla nebo v seriálech F. L. Věk a Arabela.
Filmovou dráhu Jany Brejchové přerušila nemoc. Filmování zakončila v roce 2006 snímkem Jana Hřebejka Kráska v nesnázích. „Film už točit nebudu. Je to smutné, ale už jsem se s tím smířila,“ uvedla o dva roky později, kdy odmítla roli v dramatu ze srpna 1968 Anglické jahody.
Od poloviny 90. let ale Brejchová dávala stále větší přednost divadlu. Na divadelní prkna přitom poprvé vstoupila až v 70. letech, když už byla slavnou filmovou herečkou. „Divadlo mě pohltilo, je svobodnější, můžu si vybrat, co chci hrát. Můžu oslovit režiséra, herce... Ve filmu dostanete scénář, a buď ho vezmete, nebo ne,“ uvedla. V roce 2006 například nastudovala detektivní komedii Čtyři pokoje do zahrady v Divadle U Hasičů.
Osobitá herečka se pro několik generací českých i slovenských diváků stala symbolem českého filmu, její umění jí vyneslo i řadu cen. Už ve dvaceti obdržela prestižní cenu na mezinárodním festivalu v Locarnu za roli v Krejčíkově dramatu Vyšší princip. A za vedlejší roli v jejím posledním filmu, Hřebejkově Krásce v nesnázích, k ní v roce 2007 putoval Český lev. O tři roky později získala dalšího Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu. A v roce 2004 jí tehdejší prezident Václav Klaus udělil vyznamenání Za zásluhy o stát v oblasti kultury a umění.
