Tereza Brodská napsala knihu o „své mámě“ Janě Brejchové

Nahrávám video

Herečka Tereza Brodská napsala knihu o své matce. Moje máma Jana Brejchová připomíná hereččiny začátky před kamerou, mezinárodní úspěch a nahlíží i do života mimo filmový plac. Brodská vycházela ze společných rozhovorů nad fotografiemi, pořízenými při filmování i v soukromí.

Do knížky se vešly více než čtyři stovky fotografií z rodinného archivu. K oblíbeným snímkům Terezy Brodské patří podle jejích slov například ten, který pozdější představitel Vinnetoua Pierre Brice pořídil s Janou Brejchovou při společném natáčení v Rakousku.

„Maminka si už před patnácti, možná dvaceti lety přála fotografickou knížku. A já v té knize skoro nemluvím, jen jí tu a tam pokládám nějakou otázku nebo něco okomentuji, ale mluvené slovo je maminky,“ popisuje vznik publikace Brodská.

Brodská: Zbožňuji ji ve filmu Zánik samoty Berhof

Jana Brejchová v textu popisuje dospívání mezi filmaři, spolupráci s režiséry Jiřím Krejčíkem i Evaldem Schormem a prozrazuje i třeba důvod, proč původně nechtěla hrát v dodnes často reprízované Noci na Karlštejně. Muzikálovou komedii z doby Karla IV. ale Tereza Brodská nezmiňuje jako snímek, který považuje ve filmografii své matky za svůj nejoblíbenější. „Kultovní film je pro mě, i kdyby v něm maminka nehrála, Zánik samoty Berhof. Zbožňuji ji v tom filmu,“ říká Brodská.

Adaptace novely Vladimíra Körnera se odehrává v prvním poválečném létě na česko-polském pomezí, kde ne pro všechny válka skončila. Jana Brejchová ztvárnila řádovou sestru, která pomáhá německým záškodníkům – werwolfům. „Byla zaujatá především prací. Netoužila po cenách nebo nějakém obrovském úspěchu. Ona už ho zažila jako úplně mladá,“ říká o natáčení režisér Jiří Svoboda.

Zánik samoty Berhof
Zdroj: ČT

Poslední byla Kráska v nesnázích

S Terezou Brodskou se Jana Brejchová před kamerou nepotkávala často. Spolu si ale zahrály třeba na konci osmdesátých let v dramatu Citlivá místa, režisér Vladimír Drha je dokonce obsadil do role matky a dcery.

Brejchová za svou kariéru vytvořila desítky filmových rolí, poslední zůstává matka ze snímku Kráska v nesnázích. „Strašně se mi líbí, jak to pan Jarchovský napsal. Ale člověk, když na něčem pracuje, tak není vůbec objektivní. Tedy alespoň já nejsem,“ uvedla tehdy.

Kráska v nesnázích měla premiéru v roce 2006, Jana Brejchová pak svoji filmovou i divadelní kariéru v důsledku nemoci ukončila. A o natáčení tohoto snímku je i poslední kapitola knihy od Terezy Brodské.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 6 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...