Tereza Brodská napsala knihu o „své mámě“ Janě Brejchové

Nahrávám video
Tereza Brodská napsala knihu o Janě Brejchové
Zdroj: ČT24

Herečka Tereza Brodská napsala knihu o své matce. Moje máma Jana Brejchová připomíná hereččiny začátky před kamerou, mezinárodní úspěch a nahlíží i do života mimo filmový plac. Brodská vycházela ze společných rozhovorů nad fotografiemi, pořízenými při filmování i v soukromí.

Do knížky se vešly více než čtyři stovky fotografií z rodinného archivu. K oblíbeným snímkům Terezy Brodské patří podle jejích slov například ten, který pozdější představitel Vinnetoua Pierre Brice pořídil s Janou Brejchovou při společném natáčení v Rakousku.

„Maminka si už před patnácti, možná dvaceti lety přála fotografickou knížku. A já v té knize skoro nemluvím, jen jí tu a tam pokládám nějakou otázku nebo něco okomentuji, ale mluvené slovo je maminky,“ popisuje vznik publikace Brodská.

Brodská: Zbožňuji ji ve filmu Zánik samoty Berhof

Jana Brejchová v textu popisuje dospívání mezi filmaři, spolupráci s režiséry Jiřím Krejčíkem i Evaldem Schormem a prozrazuje i třeba důvod, proč původně nechtěla hrát v dodnes často reprízované Noci na Karlštejně. Muzikálovou komedii z doby Karla IV. ale Tereza Brodská nezmiňuje jako snímek, který považuje ve filmografii své matky za svůj nejoblíbenější. „Kultovní film je pro mě, i kdyby v něm maminka nehrála, Zánik samoty Berhof. Zbožňuji ji v tom filmu,“ říká Brodská.

Adaptace novely Vladimíra Körnera se odehrává v prvním poválečném létě na česko-polském pomezí, kde ne pro všechny válka skončila. Jana Brejchová ztvárnila řádovou sestru, která pomáhá německým záškodníkům – werwolfům. „Byla zaujatá především prací. Netoužila po cenách nebo nějakém obrovském úspěchu. Ona už ho zažila jako úplně mladá,“ říká o natáčení režisér Jiří Svoboda.

Zánik samoty Berhof
Zdroj: ČT

Poslední byla Kráska v nesnázích

S Terezou Brodskou se Jana Brejchová před kamerou nepotkávala často. Spolu si ale zahrály třeba na konci osmdesátých let v dramatu Citlivá místa, režisér Vladimír Drha je dokonce obsadil do role matky a dcery.

Brejchová za svou kariéru vytvořila desítky filmových rolí, poslední zůstává matka ze snímku Kráska v nesnázích. „Strašně se mi líbí, jak to pan Jarchovský napsal. Ale člověk, když na něčem pracuje, tak není vůbec objektivní. Tedy alespoň já nejsem,“ uvedla tehdy.

Kráska v nesnázích měla premiéru v roce 2006, Jana Brejchová pak svoji filmovou i divadelní kariéru v důsledku nemoci ukončila. A o natáčení tohoto snímku je i poslední kapitola knihy od Terezy Brodské.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
před 13 hhodinami

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
před 14 hhodinami

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
25. 4. 2026

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026
Načítání...