Tomáš Karlík, kar strana 2 z 5

Teleskop Gemini South funguje už 25 let. Tamní astronomové oslavili čtvrtstoletí tím, že vydali nový snímek mlhoviny Motýl. Jde o zatím nejdetailnější fotografii tohoto vzdáleného půvabného objektu, který naznačuje i to, co jednou čeká Slunce.

Ptačí chřipka pokračuje v šíření po světě. V Evropě, včetně Česka, likviduje chovy hospodářských zvířat, ale v zahraničí proniká mezi další a další druhy. Naposledy se přenesla na upíry.

Pátrání po podivné formě hmoty, kterou vědci označují jako temnou, je možná na začátku nové kapitoly. Výzkum japonského fyzika Tomonoriho Totaniho totiž naznačuje, že ji odhalil, a to na místě, kde by jí mělo být spíše méně.

Pouhých padesát hodin po startu do vesmíru začal nový evropský satelit Sentinel posílat data o Zemi. Díky špičkovému radaru přináší vědcům zásadní informace o změnách světa.

Černé díry mohou mít pravděpodobně i miniaturní rozměry a mohou se tak pohybovat zcela neviditelné prostorem. Takže se hypoteticky mohou setkat i s lidským tělem. Americký fyzik Robert Scherrer se na tuto možnost podíval blíže.

Obnovit řeč a schopnost komunikovat u pacientů s vážným motorickým postižením – třeba po poranění míchy – to zní jako zázrak. Ale ve skutečnosti je to cíl mozkového implantátu, který vyvíjí společnost Paradromics. Teď získala povolení od americké lékové agentury, aby zařízení testovala na prvních dobrovolnících.

Mezinárodní tým vedený antropology z Univerzity Karlovy provedl výzkum, který přinesl první přímá měření během takzvaného vytrvalostního lovu, prastaré lovecké strategie, při níž člověk uštve kořist pěším pronásledováním. Výsledky ukazují, že tato forma lovu je energeticky výhodná a zvládnutelná dokonce i pro moderního, neaklimatizovaného člověka.

Čím dál více lidí je závislých na mobilních telefonech. A také ti, kteří závislí nejsou, s těmito přístroji tráví stále více času. Vzhledem k tomu se stále detailněji studují i vzorce jejich používání a dopad na duševní zdraví – například ten související se sebevraždami.

Vědci popsali další případ mravenčích válek, v nichž jedna strana používá proti druhé rafinované zbraně. V tomto případě jde o kombinace útoku chemického, biologického a špionážního.

Přírodovědce zaskočilo video, které zachytilo, jak divoký vlk ve volné přírodě dokázal využít lidmi vytvořenou past, aby se dostal k potravě. Až doposud se totiž s ničím takovým u těchto predátorů nesetkali.

Skupina neandertálských obyvatel slavné belgické jeskyně se živila i lidským masem. Podle nové studie se zaměřovali nejvíc na ženy a děti – zřejmě proto, že se jednalo o nejsnazší kořist.

Odborná studie popsala, že gen zodpovědný za zrzavost u lidí souvisí také s horším léčením chronických ran. Tento poznatek by mohl vést k lepším léčivům zejména pro seniory.

Vysoký počet exekucí v České republice s sebou podle vědců z Národního institutu SYRI nese i politické následky. Lidé v exekuci podle nich obecně méně podporují demokracii. V tuzemsku má přitom exekuci přes 600 tisíc lidí.

Když bude pokračovat klimatická změna současným tempem a nepodaří se ji zpomalit, může do konce století dojít v USA k zaplavení tisícovky míst, kde se skladují nebezpečné chemické látky a odpady, varuje nový výzkum, jehož autoři upozorňují, že Američanům ve skutečnosti zbývá času ještě mnohem méně.

Před dvaceti lety zasáhla Evropu vlna veder a stála životy dvacet tisíc lidí. Pokud by stejná přišla znovu, dopady by byly ještě daleko horší. Odhaduje to nový model amerických epidemiologů. Autoři spočítali, že počet úmrtí za týden by se mohl vyšplhat na úroveň zaznamenanou během nejhorších fází pandemie covidu-19.

Při náročném experimentu vědci umístili mech na vnější stranu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Když ho po devíti měsících vrátili na Zemi, očekávali, že budou studovat, jakým způsobem zahynul. Jenže drtivá většina spor bez problémů přežila, a dokonce se dokázala rozmnožovat.

Polibkem začíná v lidském životě spousta z těch nejdůležitějších věcí – nový vztah, počínání nového života, setkávání i loučení s těmi, které milujeme nejvíc, ale třeba i politická jednání. Ale kdy a jak se líbání zrodilo? Podle nové studie se líbání vyvinulo u předků člověka přibližně před dvaceti miliony let, provozovali ho téměř jistě už neandertálci. Přesto ho dnes zná jen asi polovina kultur na Zemi.

V listopadu by – už podle jména tohoto měsíce – mělo padat spíše listí než sníh. Jenže ono i sněžívá, a to vlastně nečekaně často a někdy i hodně.

Rovnici, která obsahuje pouhá tři písmena a jediné číslo, zná i většina malých dětí. Spousta lidí si ale neuvědomuje její epochální význam a co všechno díky ní lidstvo získalo.

Řím, který ovládl celé Středomoří, se rozkládal na sedmi pahorcích. Stejné číslo definuje i nový archeologický objev, který odborný časopis Antiquity označuje za jeden z nejzajímavějších za poslední desítky lety. Je to rozsáhlé osídlení z doby bronzové, které dostalo přídomek „Město sedmi roklin“.

Vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba, infekční zmetání skotu. Čtyři názvy – jedna nemoc. Choroba, která se oficiálně jmenuje brucelóza, se v Česku objevila po devíti letech. Napadá nejrůznější druhy divokých i hospodářských zvířat, ale může se přenést i na lidi, kteří se v jejich blízkosti pohybují.

Americká spotřebitelská organizace testovala hračky vybavené umělou inteligencí (AI). Zjistila, že některé z nich se chovají znepokojivým způsobem – jako by ani nebyly určené pro děti.

Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nově na svých webových stránkách označuje tvrzení, že vakcíny nezpůsobují autismus, za nepodložené důkazy. Web CDC rovněž uvádí, že studie ukazující na spojitost vakcín s autismem zdravotnické úřady do nynějška ignorovaly. Na změnu přístupu upozornila agentura Reuters. Doposud přitom CDC uvádělo, že studie souvislost mezi očkováním a autismem neprokázaly.

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil nové snímky mezihvězdného objektu 3I/ATLAS, který astronomové označili za kometu pravděpodobně starší než naše Sluneční soustava. NASA zároveň odmítla spekulace, že by se mohlo jednat o mimozemskou sondu.