Tomáš Karlík, kar strana 4 z 5

Vědci upozorňují na nebezpečí věrohodných videí vytvářených pomocí umělé inteligence, která zobrazují divoká zvířata. Jejich sledování může u dospělých, ale zejména u dětí zhoršit vztah k opravdové přírodě.

Slyšet hekat datla je nemožné. Tyto zvuky přehlušuje bušení do kmene stromu, které může být hlasitější než pneumatické kladivo. Vědci teď popsali, jak je možné, že tito ptáci mohou udeřit až třicetkrát za jedinou sekundu.

Řada minulých let patřila k těm nejteplejším za dobu, co se provádí měření. Série výjimečných teplot pokračovala i v roce 2025, který bude podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) o stavu globálního klimatu druhým nebo třetím nejteplejším rokem v historii.

Překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe a zjistit, co se stalo s Evropou po pádu Římské říše. To jsou cíle ERC Synergy grantů, které 6. listopadu získaly tři týmy z České republiky. Každý grant získal podporu zhruba dvou set padesáti milionů korun na šest let.

Čeští vědci udělali další krok v cestě k plně autonomním strojům velkým jako pouhé molekuly.

„Jasno až polojasno, zpočátku místy mlhy nebo nízká oblačnost, která se ojediněle udrží do odpoledních hodin.“ Tak zní často předpověď počasí v tomto týdnu pro české území. Proč se nad tuzemskem právě v této době usadila mlha jako z hororu od Stephena Kinga?

Nová studie vnesla další odborný pohled na jedinečnost krajiny takzvaného Soutoku, o které se nyní hojně diskutuje v souvislosti s vyhlášením CHKO.

Tradičně se uvádí, že středověký mor přišel do Evropy z Asie poté, co vznikl na území dnešní Číny. Už některé genetické výzkumy naznačují, že to tak být nemuselo. Nová analýza základního středověkého pramene teď řekla, že jde jen o vymyšlený příběh.

Mezinárodní vědecký tým zkoumal, jaký světový jazyk je nejlépe srozumitelný pro umělé inteligence (AI). Autoři očekávali, že na prvním místě se umístí angličtina, ve skutečnosti ale skončila až šestá. První místo zaujala polština.

Lidé, kteří pohrdají schopnostmi ostatních a naopak vyzdvihují ty své, mohou navenek působit jako sebevědomí vůdci. Když se ale ocitnou před úkolem, který vyžaduje týmovou práci, selhávají. Poukázal na to výzkum britských psychologů.

Tým brazilských a japonských biologů objevil u brazilských netopýrů doposud neznámý koronavirus. Virus je sice geneticky poměrně vzdálený od ostatních koronavirů, se známým SARS-CoV-2, jenž způsobuje covid-19, ho ale pojí potenciální schopnost změnit se tak, aby nakazil člověka.

Češi ohledně očkování podléhají emocím, nedají tolik na racionální rozhodování, řekl v Hyde Parku Civilizace přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Motol Milan Trojánek. Problém podle něj je v tom, že samotní lékaři nedokáží smysl očkování dobře komunikovat. Ideální by podle něj bylo spolupracovat s experty z humanitních studií.

Říká se jim „kravička“ neboli vaquita. Vědecky správně se jmenují sviňuchy kalifornské a jde o jedny z nejohroženějších zvířat na Zemi. Podle posledních pozorování přežívá zřejmě posledních asi deset zvířat tohoto druhu. Proto jsou přírodovědci a aktivisté nadšení z nového pozorování. Vzácným sviňuchám se totiž prokazatelně narodilo mládě a naděje na zachování druhu stále žije.

Celý moderní svět je založený na tom, že komunikace mezi počítači je v zásadě bezpečná, neměla by se dát odposlouchávat, narušit, a už vůbec ne bez dovolení měnit. Změnit to může kvantové šifrování. Proto se státy – včetně Česka – připravují, aby takovému scénáři dokázaly zabránit.

Uříznou jí hlavu – a vyroste jí nová. Rozříznou ji podélně na dvě půlky – a z každé vyroste zdravý nový červ. Ploštěnka Stenostomum brevipharyngium (české jméno nemá) je přes své mikroskopické rozměry jedním z nejpodivnějších tvorů v přírodě. Její regenerační schopnosti vědcům vyráží dech. A teď o ní zjistili něco, co zatím v přírodě nikdy nepozorovali.

Jeden Američan a dva Rusové. To byla první posádka Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), prvního dlouhodobě obývaného místa mimo planetu Zemi. Sergej Krikajlov, Jurij Gidzenko a William Shepherd ji osídlili přesně před čtvrtstoletím – 2. listopadu roku 2000.

Iráčtí úředníci bijí na poplach. Varují, že jedny z nejstarších památek v kolébce lidské civilizace jsou ohrožené. Tisíce let historie mohou podle nich zaniknout, protože starověká jižní města Iráku čelí erozi v důsledku klimatických změn.

Věda zná jen tři tělesa, která do Sluneční soustavy přiletěla z míst za jejími hranicemi. Tím zatím posledním je kometa, která se právě dostala na rekordně blízkou vzdálenost ke Slunci, což znamená, že právě nyní se o ní mohou astronomové dozvědět nejvíc. Vedle vědeckého bádání vzbuzuje zájem i mezi záhadology. V minulosti spekulace o kometách vedly i k tragédiím.

V důsledku zvyšujících se teplot zemře na světě každou minutu jeden člověk. Uvádí to výzkum londýnské univerzity UCL, podle něhož by se těmto úmrtím dalo předejít, pokud by se lidé chovali odpovědněji k životnímu prostředí. Nadměrné využívání fosilních paliv způsobuje toxické znečištění ovzduší, lesní požáry a stojí za šířením nemocí, píše list The Guardian. Klimatické změny tak každoročně připravují o život miliony lidí.

Dno oceánu kolem Antarktidy připomíná mimozemský svět. Obývají ho tvorové nepřipomínající nic z pozemského povrchu, kteří využívají tamních jedinečných podmínek. Tým japonských vědců teď zmapoval víc než dva tisíce organismů, pořídil tisíce fotografií a desítky hodin videa. Popsal asi tři desítky doposud neznámých tvorů.

Drony se používají v zemědělství stále častěji a jejich zavádění neustále zrychluje, říká nová analýza, která vyšla v odborném časopise Science. Pomáhá to zbavit se té nejhorší práce, ale současně to může ohrozit zaměstnanost na venkově, varují vědci.

Tři vynikající vědci, kteří patří ke světovým špičkám ve svých oborech, pětice expertů a jedna expertka dostali z rukou předsedy Akademie věd Radomíra Pánka prestižní ocenění Praemium Academiae 2025 a prémii Lumina quaeruntur. Každá z udělovaných cen má podle Pánka jinou cílovou skupinu vědců v různých fázích kariéry, ale spojuje je to, že představují nejprestižnější formu podpory, kterou Akademie věd uděluje.

Skupina potenciálně nemocných laboratorních opic uprchla po dopravní nehodě na hlavní mezistátní dálnici v Mississippi. Místní policie upozornila, že ani po 24 hodinách se je nepodařilo všechny chytit. Dle výzkumného centra, které primáty poskytuje, uprchlí jedinci nakažliví nejsou. Transport laboratorních zvířat je rizikovou částí výzkumu, nemocná zvířata zatím nikdy nezpůsobila velkou epidemii, ale k drobnějším incidentům došlo.

Potkani nejsou považováni za vrcholové predátory, spíše za lovce odpadků. Ve skutečnosti ale ovládají triky, které by jim mohly závidět i mnohem slavnější šelmy. Prokazuje to i nový výzkum německých přírodovědců.