Tereza Kořénková, tkř strana 2 z 4

Podle zprávy madridské nevládní organizace Prisoners Defenders je na Kubě nuceno pracovat na výrobě doutníků a dřevěného uhlí určených pro export nejméně šedesát tisíc vězňů. Ti pracují za minimální či žádnou odměnu, často v nelidských podmínkách a pod hrozbou násilí, upozornil deník The Guardian.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve středu 17. září přijali pozvání k debatě moderované Danielem Takáčem na téma justice Eva Decroix (SPOLU), Karel Dvořák (STAN), Martin Husa (Přísaha), Zdeněk Koudelka (SPD), Taťána Malá (ANO), Jakub Michálek (Piráti), Jana Turoňová (Stačilo!) a Renata Vesecká (Motoristé).

Šéf Bílého domu Donald Trump prohlásil, že americká armáda v pondělí provedla útok na loď patřící venezuelskému drogovému kartelu. Plavidlo mělo dle prezidenta namířeno do Spojených států. Dodal, že při útoku byli zabiti tři muži.

Polská státní ochranná služba (SOP) zneškodnila dron, který létal nad citlivými vládními objekty, uvedl premiér Donald Tusk na síti X. V souvislosti s incidentem byli zadrženi dva běloruští občané. Policie okolnosti vyšetřuje. Událost se odehrála okolo 19. hodiny.

Většina v brazilském nejvyšším soudu došla k závěru, že se exprezident Jair Bolsonaro po prohře v prezidentských volbách v roce 2022 dopustil pokusu o převrat a rozvrácení demokracie v zemi. Pro takový verdikt jsou v tuto chvíli tři soudci z pěti, kteří o věci rozhodují, uvádí agentury Reuters a AFP. Jeden se vyslovil proti odsouzení a poslední se zatím nevyjádřil. O výši trestu by pak měl soud rozhodnout v následujících dnech, politikovi hrozí až čtyřicet let vězení.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. V úterý 2. září přijali pozvání k debatě moderované Janou Peroutkovou na téma doprava Jan Hrnčíř (SPD), Martin Kolovratník (ANO), Jaromír Komínek (Stačilo!), Vladimír Kremlík (Přísaha), Martin Kupka (SPOLU), Marek Lahoda (Piráti), Jan Sviták (STAN) a Jiří Vlk (Motoristé).

Poslankyně Michaela Šebelová (STAN) a Iveta Štefanová (SPD) se v Otázkách Václava Moravce shodly, že zdravotnictví trápí zhoršená dostupnost primární péče. Zatímco Šebelová navrhla posílit kompetence zdravotních sester, Štefanová vidí možnou úlevu v omezení administrativy. Podle průzkumu společnosti Kantar pro ČT ale lidé za největší problém považují čekací doby na vyšetření a operace. Exministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v souvislosti s čekacími dobami upozornil, že Česko je vůbec neměří. Současný ministr Vlastimil Válek (TOP 09) chce tuto situaci řešit zavedením e-žádanek, které mají být od roku 2026 povinné.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

Pentagon plánuje nasadit v Chicagu americkou armádu, píše s odkazem na své zdroje z řad úřednictva web deníku The Washington Post (WP). Prezident Donald Trump si od toho slibuje snížení kriminality, bezdomovectví a nelegální migrace. Podle demokratického guvernéra státu Illinois JB Pritzkera je plán šéfa Bílého domu zneužitím pravomocí.

Organizace spojených národů vůbec poprvé na Blízkém východě vyhlásila hladomor. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofickým hladem půl milionu lidí, píše AFP. Izrael to bezprostředně odmítl. Dříve v pátek izraelský ministr obrany Jisra'el Kac pohrozil zničením města Gaza, pokud teroristické hnutí Hamás nesloží zbraně, nepropustí všechna rukojmí a nepřistoupí na izraelské podmínky ukončení konfliktu trvajícího od října 2023, píše AFP.

Izraelská armáda nyní působí v okrajových částech města Gazy, které se chystá obsadit. Uvedl to podle izraelských médií náčelník generálního štábu armády Ejal Zamir. Podle agentur armáda také začala kontaktovat nemocnice a mezinárodní organizace působící v Gaze, aby se přichystaly na evakuaci mimo město. Evakuaci ale odmítá ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu zároveň nařídil zahájit okamžitě jednání o propuštění rukojmí a o ukončení války.

Libanon zahájil plánované odzbrojení palestinských frakcí v uprchlických táborech. Jedná se o součást širší snahy o nastolení státního monopolu na zbraně, píše agentura Reuters. První předání se uskutečnilo v uprchlickém táboře poblíž hlavního města Bejrút, napsala agentura AFP. Libanonská vláda počítá s tím, že v příštích týdnech se uskuteční další.

Ukrajinské síly hlásí, že osvobodily další dvě vesnice v Sumské oblasti na severovýchodě země, která se čtvrtým rokem brání plnohodnotné ruské agresi. Vyhnání okupantů ze vsí Stepne a Novokosťantynivka oznámil v noci na úterý ukrajinský generální štáb. Kyjev zároveň popřel zprávy o ruském průlomu fronty u měst Pokrovsk a Dobropillja v Doněcké oblasti.

Kvůli vysoké hladině potoka na Jesenicku hasiči v neděli evakuovali dva blízké tábory. Hrozilo jejich odříznutí od příjezdových cest, sdělila mluvčí hasičů Lucie Balážová. Tábory leží na břehu Černého potoka a evakuováno z nich muselo být 238 dětí a dospělých. Hladina toku kvůli vydatnému dešti přes den vystoupala na třetí povodňový stupeň. Odpoledne však hladiny klesly a vpodvečer na Jesenicku už nikde neplatil žádný stupeň povodňové aktivity, vyplývá z webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Noční útok ruských sil za pomocí dronů a raket si v ukrajinském Dnipru vyžádal nejméně tři mrtvé a šest zraněných. Výbuchy se ozývaly velkou část noci na sobotu a po útocích vypukly požáry. Další bezpilotní letouny a střely mířily na Charkov. Značně poškozené byly i domy v Záporožské oblasti, podle tamních úřadů ale jejich obyvatelé vyvázli bez zranění. Ukrajinské drony naproti tomu útočily na důležitou součást ruského vojensko-průmyslového komplexu – továrnu Signal v ruském Stavropolském kraji.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý po 22. hodině SELČ podepsal zákon, který omezuje nezávislost dvou klíčových protikorupčních úřadů v zemi, píše agentura Reuters. Večer přitom v Kyjevě a dalších městech vyšly do ulic stovky lidí, kteří požadovali prezidentské veto poté, co návrh zákona schválil parlament. Normu kritizovala rovněž Evropská unie, nevládní organizace i dotčené úřady, informoval dříve poslanec Jaroslav Železňak.

Španělská vláda chce odtajnit dokumenty z doby diktatury Francisco Franca, napsala agentura EFE. S odtajněním dokumentů z doby před rokem 1981 počítá reforma pravidel o státním tajemství, kterou však musí ještě schválit parlament. Podle novely nebude možné utajit dokumenty obsahující informace o zločinech proti lidskosti nebo závažných porušeních lidských práv.

Spojené státy se obávají rostoucího vlivu Číny v Latinské Americe, ale postrádají dlouhodobou strategii, jak mu čelit. Mezitím Peking posiluje svou přítomnost v tradiční sféře amerického vlivu a prezentuje se jako rovnocenný partner, který údajně lépe rozumí problémům rozvojových států, upozorňuje politolog Stanislav Myšička. USA tak jednoznačně hrají druhé housle, míní iberoamerikanista Radek Buben.

Latinská Amerika se v posledních letech dostává do hledáčku čínské zahraniční politiky. Peking v regionu systematicky posiluje svůj vliv prostřednictvím investic, půjček, infrastrukturních projektů a diplomatické aktivity v rámci iniciativy Pásu a stezky (BRI). Na květnovém summitu s lídry zemí Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC) čínský vládce Si Ťin-pching navíc oznámil nový úvěr v hodnotě devíti miliard dolarů (207 miliard korun).

Vzájemné údery Jeruzaléma a Teheránu pokračovaly během noci na pondělí a neustávaly ani během dne. Na jihu Izraele dopadla balistická střela poblíž elektrárny, informoval web The Times of Israel (Tol). Jeruzalém zasáhl vojenský komplex Parčín. Po poledni izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil údery proti dalším místům – včetně nechvalně známého vězení Evín, kde jsou drženi političtí vězni, lidskoprávní aktivisté nebo zahraniční občané. Izrael podle armády v pondělí dokončil nejrozsáhlejší sérii svých útoků na Teherán.

V důsledku leteckého útoku na ukrajinskou metropoli a její okolí zemřelo nejméně devět lidí a dalších více než třicet jich bylo zraněno, uvedl web Kyiv Independent. Útok způsobil požáry v několika kyjevských čtvrtích a poškodil i vstup do stanice metra Svjatošyn. Další oběti si vyžádaly útoky na jiných místech Ukrajiny. Ruská balistická střela navečer zasáhla školu v ukrajinské Oděské oblasti. Podle šéfa oblastní správy zemřeli dva lidé.

Spojené státy zaútočily na tři íránské jaderné objekty, včetně jaderného zařízení ve Fordo, oznámil americký prezident Donald Trump. V projevu národu sdělil, že íránské jaderné provozy byly zcela zničeny. Varoval Teherán, že pokud neuzavře mír, čekají ho mnohem větší údery. Washington se tak přímo zapojil do izraelských útoků zaměřených na zničení íránského jaderného programu. Írán v reakci uvedl, že si vyhrazuje všechny možnosti obrany.

Židovský stát během dne pokračoval v úderech na Írán. Na jihozápadě země zasáhl desítky vojenských cílů. Jeruzalém a Teherán na sebe útočily i v noci na sobotu. Podle íránské agentury Fars údery židovského státu cílily také na jaderné zařízení v Isfahánu, žádný nebezpečný materiál ale neunikl. Izraelský vojenský zdroj podle agentury AFP později údery v Isfahánu potvrdil. Terčem byla podle íránských médií také budova ve městě Kom, na místě zřejmě zemřela šestnáctiletá osoba a další dva lidé utrpěli zranění.