Josef Rauvolf strana 4 z 5

Od předčasného úmrtí basisty a skladatele Milana „Mejly“ Hlavsy sice záhy uplyne už dvacet let, jeho hudební odkaz je nicméně stále více než živý – dokazuje to i právě vydané album jeho sólového projektu Šílenství Live 1999. Zároveň vychází na DVD celovečerní dokument o Hlavsově domovské skupině The Plastic People of the Universe.

Zpěvačka Lenka Dusilová svým aktuálním albem Řeka potvrzuje nejen své nezpochybnitelné místo v naší pop music, ale především správnost nastoupené cesty.

Malíře Jiřího Kubového představuje obsáhlá monografie Absolutní krajina. Název výstižně charakterizuje nejen umělcovo dílo, ale i jeho přístup k vlastní tvorbě.

Svazek kratších textů básníka Petra Hrušky nese název V závalu. Možná si tak autor někdy skutečně připadal, jeho esejisticky laděné miniatury však tak rozhodně nepůsobí. Naopak, autorský nadhled z nich činí četbu nejen dobrou, ale i podnětnou.

Allen Ginsberg byl nejen z nejvýznamnějších amerických, ale i světových básníků 20. století – byl zároveň velkým znalcem poezie a prózy a často a rád o nich přednášel. Výběr přednášek Nejlepší hlavy mé generace nabízí texty týkající se beat generation a jejích autorů.

Monografie Milan Dobeš – Grafika 1962–2017 je nejen důstojným připomenutím, ale také potřebným přiblížením této výrazné osobnosti jak česko-slovenského, tak světového umění.

Národní galerie připravila malíři Mikuláši Medkovi retrospektivu příznačně nazvanou Nahý v trní. Je poctou vskutku důstojnou, a to nejen počtem vystavených děl, ale také svým záběrem.

Nový celovečerní film Bohdana Slámy Krajina ve stínu popisuje krutou realitu jedné pohraniční vsi těsně před válkou, během ní a po ní. Patří ke snímkům, které musely být natočeny – a to, že staré rány nejen otevírá, ale sype do nich i pepř a sůl, je jen dobře. Potřebujeme to, pěkně pořádně, všichni. Nemluvě o tom, že Krajina ve stínu je skutečně vydařený film, jemuž není – nechceme-li se točit na podružnostech – skutečně co vytknout.

Nové album Clarinet Factory Pipers opět překonává již tak vysoce nasazenou laťku tvorby tohoto souboru. Mimořádným počinem je o to více, že potvrzuje správnost nastoupené a velice neprošlapané cesty.

Studie britského historika Tonyho Judta Velká iluze? s překvapivou jasnozřivostí předvídá nejen vývoj Evrospké unie, ale i její současné problémy – byť vyšla již v roce 1996. Judt tím jen potvrdil své schopnosti analyzovat složité jevy, hlavně ale přicházet s následnými vývody. Na jaře vyšla kniha také v českém překladu.

Již čtyřiadvacátý speciální venkovní projekt, který připravil divadelní soubor Continuo, tentokrát pod názvem Ostrovy, nabízí osobitý pohled nejen na současnou realitu, ale má i obecnější přesahy – což je ostatně pro tvorbu Continua typické.

Alba Vandy Kavkové, Jaroslava Erika Friče a kapely Dvouletá fáma, jež nedávno vyšla, jsou hudebně sice každé jinde, jedno však mají společné: autentickou výpověď a také osobitý přístup jak k hudbě, tak textu.

Část nahrávek z nového alba Rough and Rowdy Ways zveřejňoval Dylan postupně už od konce března a tím náležitě přikládal pod očekávání. Celá deska pak po vydání vyvolala vlnu nadšených recenzí – zcela oprávněně. Vlastně by nás to ani nemělo překvapit, dobré přijetí je v kontextu Dylanovy téměř šedesátileté dráhy víceméně konstantou. A přece…

Právě vydaná biografie Kundera – Český život a doba, kterou napsal spisovatel Jan Novák, již před svým vydáním výrazně polarizovala tuzemské kritiky a lze předpokládat, že podobně tomu bude i mezi čtenáři. Zkrátka, že se zrodila událost. Jedno je však již nyní jisté: Kundera se konečně dočkal pohledu, který nebyl v jeho režii. Pohledu, který je přitom profesionální, výtečně napsaný a vyargumentovaný.

Poezie Dálného východu u nás měla vždy dostatek čtenářů, jistě i díky řadě překladů – zatím posledním, a vynikajícím, je antologie Sto básní přibližující kouzlo starých japonských veršů.

Kanadský básník, především však písničkář Leonard Cohen vydal řadu mimořádných alb a výrazně poznamenal podobu populární hudby – není tedy divu, že již za života byl předmětem mnoha různých biografií. Ta zřejmě nejlepší – I'm Your Man – od Sylvie Simmonsové vyšla na jaře i česky.

Skupina Blue Effect nahrála počátkem 70. let, za doprovodu Jazzového orchestru Československého rozhlasu, desky Nová syntéza a Nová syntéza 2. Nedávno znovu vyšly jako dvojalbum jak na vinylu, tak na CD, a vybízejí proto k zamyšlení nad touto etapou ve vývoji naší významné kapely. Etapou, jež nebyla rozhodně jalová.

Publikace Metrovize Jana Charváta nabízí pozvání k zajímavému výletu prostorem i časem – představuje totiž výtvarné návrhy řešení pražského metra, a to od samých počátků v roce 1926 do současnosti. Vlastně až do budoucnosti…

Dvojalbum Jazz Rock Line 1971–1981 přináší s odstupem let výběr jazzrockových nahrávek domácích souborů. Nabízí se tak možnost ke zpětnému pohledu na tuto etapu naší rockové, ale i jazzové scény. Ohlédnutí to ale příliš potěšující není.

Americký kytarista a zpěvák Steven Taylor na svém novém albu Songs of Innocence and of Experience sáhl po básních anglického básníka Williama Blakea. A činí tak s osobitostí i pietou. Autorem hudby je až na tři výjimky další básník – Allen Ginsberg.

Nové album Mariana Friedla Píseň země v sobě spojuje všechna autorova řemesla – je nejen všestranným hudebníkem, ale také muzikologem a publicistou. Hudebně je přitom rozkročen od valašského folkloru až k jazzu. A vše je na jeho albu slyšet.

Monografie Petra Hrušky Daleko do ničeho je věnována žijícímu klasikovi české poezie Ivanu Wernischovi. A nebude-li figurovat v anketách o nejlepší knihu roku 2019, bude to jen ignorantstvím hlasujících.

Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung byl nejen spolutvůrcem psychoanalýzy a otcem hlubinné psychologie, byl zároveň – a to se příliš neví – zručným malířem a kreslířem. Výpravná publikace Umění C. G. Junga je toho důkazem.

Výstavou Geometrické struktury se Oblastní galerie Liberec vrací nejen k dílu dnes již světově uznávaného Zdeňka Sýkory, ale také jeho kolegů tvořících v podobném duchu. Výtečně připravená výstava tak nabízí možnost srovnání různých přístupů k uchopení uměleckého záměru, uchopení, pro něž je ovšem vždy zásadní, ne-li určující, geometrické zobrazení.