Recenze: Monografie Milana Dobeše neruší jeho kruhy

Monografie Milan Dobeš – Grafika 1962–2017 je nejen důstojným připomenutím, ale také potřebným přiblížením této výrazné osobnosti jak česko-slovenského, tak světového umění.

Vzhledem k nezpochybnitelnému Dobešově významu je s podivem, že nejenže je jeho dílo u nás stále známo spíše jen užšímu okruhu milovníků umění, ale že tato kniha je teprve první, jež je u nás Dobešovi věnována.

Milan Dobeš (*1929) přitom již dávno v šedesátých letech vystavoval nejen u nás, ale i v prestižních západních síních. Rodák z Přerova přišel v roce 1951 do Bratislavy, kde vystudoval malbu a kde od té doby žije a tvoří, koncem padesátých let se však v jeho díle začaly projevovat abstraktní a později i geometrizující prvky, vedoucí až ke konstruktivismu – a v tu chvíli se, jak se říká, skutečně našel.

Již tehdy se věnoval grafice, a především serigrafii, jíž je také zasvěcena obsáhlá monografie, uvedená textem Ivana Jančára, shrnujícím jak Dobešův dosavadní život, tak jeho uměleckou tvorbu. Následuje delší rozhovor s Vladimirem 518, v němž umělec vysvětluje svá východiska, zároveň je zajímavý svým nadgeneračním souzněním.

Abstrakce, ale ne studená

Cituje-li Jančár Dobešův První manifest z roku 1960, jako by zároveň popisoval díla, představená nyní knižně. V manifestu mimo jiné zaznívá toto pro Dobeše dodnes platné „přikázání“: „Ve svých objektech hledám co nejjednodušší geometrické kompoziční vztahy prvků hmoty s prostorem mezi nimi. Pravidelný, opakovaný rytmus, narušený a opět vyvážený.“

Monografie Milan Dobeš – Grafika 1962–2017
Zdroj: BiggBoss

Na Dobešových dílech často vidíme kruh a jeho různě pojednávané variace, různě posouvané, neúplné, vždy však – a to platí pro Dobešovu tvorbu obecně – ve velice čisté formě. A také skutečně krásných, čistých barvách.

V souvislosti s touto čistotou je dobré si připomenout, co o Dobešovi a jeho poctivé motivaci napsal již v roce 1968 Jindřich Chalupecký: „Co teď dělá, patří do oblasti ‚studené abstrakce‘ s jejím vypočítavým konstruováním geometrickou výtvarnou řečí, optickými klamy a automatizovanými pohyby. Je to zrádná estetika: velmi snadno svádí k dvojsmyslným zábavám vypočítaným na hravé překvapení. Ale Dobešova práce je nesena skutečnou potřebou výtvarného vyjádření.“ Slova, která vlastně ani nepotřebují nějak rozvádět.

Možná přece jen dodejme, že ona poctivost je zcela přesvědčivá, v Dobešově díle opravdu není žádný kalkul, žádná macha. I to je důkazem jeho mistrovství.

A pokud jde o vzorně vytištěnou a graficky upravenou monografii Grafika 1962–2017, jen potěšit nás může úmysl Nadace Milana Dobeše v dalších publikacích věnovaných Dobešově dílu pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 14 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...