Recenze: Monografie Milana Dobeše neruší jeho kruhy

Monografie Milan Dobeš – Grafika 1962–2017 je nejen důstojným připomenutím, ale také potřebným přiblížením této výrazné osobnosti jak česko-slovenského, tak světového umění.

Vzhledem k nezpochybnitelnému Dobešově významu je s podivem, že nejenže je jeho dílo u nás stále známo spíše jen užšímu okruhu milovníků umění, ale že tato kniha je teprve první, jež je u nás Dobešovi věnována.

Milan Dobeš (*1929) přitom již dávno v šedesátých letech vystavoval nejen u nás, ale i v prestižních západních síních. Rodák z Přerova přišel v roce 1951 do Bratislavy, kde vystudoval malbu a kde od té doby žije a tvoří, koncem padesátých let se však v jeho díle začaly projevovat abstraktní a později i geometrizující prvky, vedoucí až ke konstruktivismu – a v tu chvíli se, jak se říká, skutečně našel.

Již tehdy se věnoval grafice, a především serigrafii, jíž je také zasvěcena obsáhlá monografie, uvedená textem Ivana Jančára, shrnujícím jak Dobešův dosavadní život, tak jeho uměleckou tvorbu. Následuje delší rozhovor s Vladimirem 518, v němž umělec vysvětluje svá východiska, zároveň je zajímavý svým nadgeneračním souzněním.

Abstrakce, ale ne studená

Cituje-li Jančár Dobešův První manifest z roku 1960, jako by zároveň popisoval díla, představená nyní knižně. V manifestu mimo jiné zaznívá toto pro Dobeše dodnes platné „přikázání“: „Ve svých objektech hledám co nejjednodušší geometrické kompoziční vztahy prvků hmoty s prostorem mezi nimi. Pravidelný, opakovaný rytmus, narušený a opět vyvážený.“

Monografie Milan Dobeš – Grafika 1962–2017
Zdroj: BiggBoss

Na Dobešových dílech často vidíme kruh a jeho různě pojednávané variace, různě posouvané, neúplné, vždy však – a to platí pro Dobešovu tvorbu obecně – ve velice čisté formě. A také skutečně krásných, čistých barvách.

V souvislosti s touto čistotou je dobré si připomenout, co o Dobešovi a jeho poctivé motivaci napsal již v roce 1968 Jindřich Chalupecký: „Co teď dělá, patří do oblasti ‚studené abstrakce‘ s jejím vypočítavým konstruováním geometrickou výtvarnou řečí, optickými klamy a automatizovanými pohyby. Je to zrádná estetika: velmi snadno svádí k dvojsmyslným zábavám vypočítaným na hravé překvapení. Ale Dobešova práce je nesena skutečnou potřebou výtvarného vyjádření.“ Slova, která vlastně ani nepotřebují nějak rozvádět.

Možná přece jen dodejme, že ona poctivost je zcela přesvědčivá, v Dobešově díle opravdu není žádný kalkul, žádná macha. I to je důkazem jeho mistrovství.

A pokud jde o vzorně vytištěnou a graficky upravenou monografii Grafika 1962–2017, jen potěšit nás může úmysl Nadace Milana Dobeše v dalších publikacích věnovaných Dobešově dílu pokračovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 16 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 23 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.