Recenze: Allen Ginsberg vidí do nejlepších hlav své generace

Allen Ginsberg byl nejen z nejvýznamnějších amerických, ale i světových básníků 20. století – byl zároveň velkým znalcem poezie a prózy a často a rád o nich přednášel. Výběr přednášek Nejlepší hlavy mé generace nabízí texty týkající se beat generation a jejích autorů.

Je snad zbytečné dodávat, že vzhledem ke Ginsbergově roli jedné ze tří nejvýznačnějších osobností beat generation, společně s Jackem Kerouacem a Williamem Burroughsem, opravdu ví, o čem přednáší – vždyť u toho všeho byl, všechny básníky i prozaiky, o nichž píše, znal více než důvěrně.

Nabízený svazek, pečlivě připravený znalcem Billem Morganem, přibližuje přednášky, jež Ginsberg přednesl na Naropa Institutu v kansaském Boulderu, vysoké škole, již sám v roce 1974 založil a jež byla zaměřena jak na studium literatury, tak na buddhismus.

Nicméně přednášky, které Morgan vybral, se týkají primárně literatury a je v nich požehnaně informací, ale i osobitých – a osobních – vhledů! Nemluvě o Ginsbergově seznamu doporučené literatury, přičemž naprostou většinu uvedených děl (nejen z dílny beat generation) máme v češtině!

Jak to dovedl jen Ginsberg

Ostatně pokud jde o Ginsbergovy přednášky, o jejich fundovanosti, hloubce záběru, ale i posluchačské zajímavosti něco vím, jakožto jeho přítel jsem jich několik vyslechl, a to na Brooklyn College, kde byl od roku 1986 až do smrti profesorem anglistiky. Ginsberg měl totiž dar prokládat rozbory poezie či konkrétních románů různými vedlejšími historkami, upřesňujícími a zlidšťujícími literárněvědný výklad, který ovšem nikdy nebyl akademický. Vlastně, jak jsem jej znal, jinak by to snad ani nedovedl.

Úvodem knihy se dovídáme, jak to vlastně s beat generation bylo, Ginsberg přednáší o jazzu a vztahu svých přátel k němu, mluví o situaci v New Yorku čtyřicátých let, zkrátka připravuje si půdu k podrobnému pohledu na jednotlivé protagonisty, eventuálně jejich díla.

Přitom – a to je velký klad publikace – se neomezuje pouze na již zmíněnou „svatou Trojici“, ale věnuje se i méně známým, ovšem stejně tak významným a důležitým osobnostem beat generation. Ostatně, něco již naznačuje i název celého výběru, odkazující na úvodní verš Ginsbergovy nejznámější básně Kvílení: „Viděl jsem nejlepší hlavy své generace, zničené šílenstvím, hystericky obnažené a o hladu…“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 16 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...