afi/mor

Intervence končí. Zůstaly po nich biliony korun, se kterými nyní ČNB může nakládat podle svého uvážení. Třeba i znova bránit kurz, pokud to uzná za vhodné. Analytici však tento krok považují za nepravděpodobný, protože by tím poškodila svou pověst. Výjimkou by bylo leda to, kdyby došlo k nečekanému a enormnímu otřesu na světových finančních trzích, jenž by pravděpodobně souvisel s rozpoutáním nějakého zásadního vojenského konfliktu, míní analytik Lukáš Kovanda. Redakce webu ČT24 zjišťovala názory i dalších ekonomů.

Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii v září meziročně vzrostl o 7,2 procenta na téměř 1,46 milionu vozů. Je to nejlepší zářijový výsledek v historii sledování těchto údajů. Tempo růstu nicméně zpomalilo z deseti procent v předchozím měsíci, vyplývá z údajů Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA). V prvních třech čtvrtletích letošního roku odbyt aut vzrostl o osm procent na 11,24 milionu.

Stavební spoření uzavírá čím dál méně klientů. Loni jich bylo 458 tisíc, což je nejslabší výsledek od roku 2010. Stavební spoření přitom vypadá výhodně, na rozdíl od spořicích účtů, které už uložené peníze výrazně nezhodnotí. Lidé v tuzemsku obecně ukládají peníze stále méně. Častěji volí úvěry nebo hypotéky, které jsou teď díky nízkým úrokům velmi levné. Půjčku ale mohou využít jako investici do nemovitosti, kterou pronajmou.

Koalice počítá s tím, že v důchodu by měl člověk v průměru strávit čtvrtinu života. Narození před rokem 1971 by měli odejít do penze nejpozději v 65 letech. Hranice se pak každých pět let bude prověřovat. Analytici oslovení redakcí webu ČT24 zmiňují, že politikům po krachu penzijní reformy nezbývá než jen hýbat s jednotlivými parametry systému. Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozorňuje, že navázání hranice důchodového věku na celkovou délku života sice zohlední stárnutí populace, ale už ne její úbytek.

Americká centrální banka Fed s největší pravděpodobností zvýší úrokové sazby, které už sedm let drží na rekordně nízkých hodnotách. Trhy na změnu už ale dlouho připravuje a bylo by spíš překvapení, kdyby se tak nestalo. Analytici oslovení redakcí ČT24 proto neočekávají dramatický dopad. Fed bude spíš postupovat jen tak rychle, aby neohrozil oživení americké ekonomiky. Pohled do nedaleké historie nicméně svědčí o tom, že po každé vlně zvýšení sazeb následoval pád ekonomiky. Zásadní tak bude tempo zvyšování úrokových sazeb. Každopádně by měl posílit americký dolar, a tak zvýhodnit evropské exportéry.