Americká centrální banka Fed s největší pravděpodobností zvýší úrokové sazby, které už sedm let drží na rekordně nízkých hodnotách. Trhy na změnu už ale dlouho připravuje a bylo by spíš překvapení, kdyby se tak nestalo. Analytici oslovení redakcí ČT24 proto neočekávají dramatický dopad. Fed bude spíš postupovat jen tak rychle, aby neohrozil oživení americké ekonomiky. Pohled do nedaleké historie nicméně svědčí o tom, že po každé vlně zvýšení sazeb následoval pád ekonomiky. Zásadní tak bude tempo zvyšování úrokových sazeb. Každopádně by měl posílit americký dolar, a tak zvýhodnit evropské exportéry.
Analytici míní, že zvýšení úrokových sazeb může představovat v jistém slova smyslu pro trh úlevu, protože budou mít restriktivní krok za sebou, uvedl analytik investičního výzkumu Finančních trhů ČSOB Jan Čermák. „V ideálním případě by zvýšení nemělo znamenat vůbec nic ,“ dodala Markéta Šichtařová z Next Finance. Fed by svým krokem měl potvrdit důvěru v dostatečnou sílu ekonomického oživení a přesvědčení, že mírně vyšší sazby nebudou brzdou dalšího rozvoje, míní David Brzek z Fio banky.
Zjištění, že po zvýšení úroků Fedu o 0,25 procentního bodu nenastává konec světa, může dokonce krátkodobě povzbudit riziková aktiva v čele s akciemi. „Tento krátkodobý 'pozitivní' scénář se ovšem může odehrát jen za předpokladu, že dnešní restriktivní rozhodnutí bude – jak očekáváme – zabaleno do silně holubičí rétoriky,“ říká Čermák. Tedy že další navyšování úrokových sazeb během příštího roku bude jen velmi pozvolné. „V takovémto případě by finanční trhy neměly na nové informace nikterak zásadněji reagovat,“ potvrzuje analytik Cyrrus Jiří Šimara.
„Očekávám, že budou postupovat velmi opatrně s cílem co nejméně tlumit ekonomickou aktivitu v zemi. Koneckonců nic je k radikálnějším krokům netlačí. Inflace v USA zůstává nadále pod kontrolou a neexistují ani náznaky případné tvorby cenových bublin,“ dodal.
Nebezpečí žádné změny i velké změny
Zvýšení sazeb je tak očekávané, že by větší neklid vzbudil jiný krok. „Nezvýšení sazeb by mohlo přinést paniku, neboť by se trhy domnívaly, že FED má negativní zprávy o budoucím vývoji,“ upozornil Jiří Šimek z Citfinu. „V takovém případě by reakce byla dost výrazná,“ dodal.
Dalším scénářem je, že by Fed nejen zvýšil sazby teď, ale v dalším období by pokračoval s razantnějším zvyšováním základní úrokové sazby. Mohl by to být krok směrem k problémům. Stačí se podívat zhruba patnáct let zpět. Cestu k vysoce nastavené sazbě kolem roku 2000 a 2007 doprovázel padající vývoj amerického HDP.
„Pokud Fed připustí možnost, že je připraven vícekrát zvyšovat úrokové sazby, výsledkem může být negativní reakce u rizikových aktiv (propad u akcií a dluhopisů) a naopak bude posilovat dolar (tedy oslabovat euro a koruna k dolaru) a může dojít k dalšímu propadu cen komodit (hlavně zlato),“ uvedl hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář.
Silný dolar a silný export
Řada analytiků se shoduje, že růst úrokové sazby se primárně promítne na síle amerického dolaru. „Projeví se to hlavně na kurzu eura a dolaru. Je pravděpodobné, že posilující dolar posune euro opět k dlouhodobým minimům, a kurz se tak přiblíží k očekávané paritě. Mnoho evropských firem vydělá na silném dolaru díky exportu,“ zmínil makroekonom František Bostl ze společnosti Colosseum.
„Moc to nepomůže domácímu vývozu, neboť ten v drtivé převaze míří do eurových oblastí,“ upozornil analytik Tomáš Vlk z firmy Patria. Jiří Polanský z České spořitelny si ale myslí, že by to českému exportu přece jen mohlo pomoci. „ČR vyváží do zemí Evropské měnové unie, především do Německa, mezispotřební statky. Jinými slovy obsahují německé exporty součástky, které byly vyrobené v ČR, a proto růst vývozů z Německa zvýší také poptávku po českých vývozech,“ uvedl Polanský.
Zároveň ale upozorňuje, že růstem sazeb v USA může dojít k odlivu kapitálu z některých rozvíjejících se ekonomik, například Turecka. „Může se snížit objem exportu z České republiky právě do těchto zemí,“ doplnil. Co se týče vážného zdražení dovozů, podle Vlka k němu nedojde.
Zkouška ČNB a jejího závazku vůči kurzu koruny
Česká koruna by měla být ve vztahu k euru opět pod tlakem, který pravděpodobně vyústí k vyšší nutnosti intervence ČNB na měnovém trhu, aby udržela závazek 27 korun za euro, uvedl Bostl. „Kroky Fedu také mohou v průběhu roku 2016 přesvědčit ČNB, aby posunula intervenční hranici z 27 korun níže,“ dodal.
Politika Fedu a Evropské centrální banky by podle Brzka měly nadále jít proti sobě. „ECB si v Evropě jde vlastní cestou, a vliv tak bude pouze zprostředkovaný. ECB na posledním zasedání naopak rozhodla o prodloužení monetárních stimulů,“ uvedl. „Politika ČNB je podstatně více ve vleku ECB a rozhodnutí Fedu o zahájení růstu sazeb bude mít velmi omezené dopady na její další rozhodování,“ doplnil Brzek. Přímý dopad rozhodnutí Fedu na Česko bude podle Šichtařové naprosto minimální.
