Stávající podoba klimatických opatření přijatých světovým společenstvím by udržela oteplení Země pod hranicí tří stupňů Celsia (nejpravděpodobněji na 2,9 stupně) oproti době před průmyslovou revolucí, uvádí nově zveřejněná zpráva OSN. Bezmála dvě stě zemí se přitom v roce 2015 v Pařížské klimatické dohodě shodlo, že globální oteplení omezí na 1,5 stupně a udrží jej výrazně pod dvěma stupni Celsia.
Výzkumníci uvádějí, že pokud státy do roku 2030 přijmou nyní diskutovaná, ale zatím neplatná opatření, oteplení to omezí na 2,5 stupně. Číslo by v optimistických scénářích mohlo klesnout až na dva stupně Celsia, pokud se světu podaří dosáhnout slibované uhlíkové neutrality.
OSN zveřejnila svoji čtrnáctou výzkumnou zprávu o emisích skleníkových plynů a jejich dopadech na klima deset dní před začátkem klimatického summitu COP28 v Dubaji. Závěry aktuální zprávy budou velmi pravděpodobně důležitým podkladem pro politická a diplomatická jednání na konci listopadu.
Rok 2022 podle OSN přinesl nový rekord v objemu vypuštěných skleníkových plynů, konkrétně ekvivalentu 57,4 miliardy tun oxidu uhličitého (CO2), z toho největší podíl tvoří CO2, méně pak oxid dusný, metan a fluorované skleníkové plyny. Objem těchto emisí přepočítaných na obyvatele se napříč státy značně liší – zatímco Spojené státy, Rusko nebo Čína jsou vysoko nad světovým průměrem, Indie zůstává zhruba na jeho polovině. Evropská unie jako celek byla v roce 2021 zodpovědná za sedm procent světových emisí skleníkových plynů.
Zatím nesplněné závazky
K letošnímu 25. září se 97 zemí, které zastupují zhruba 81 procent světových emisí skleníkových plynů, nějakým způsobem zavázalo k uhlíkové neutralitě. Z toho 27 zemí legislativně, 54 zemí ve vládním dokumentu a 16 zemí v politickém prohlášení. Vládní dokument nebo politické prohlášení je příkladem „národně podmíněného příspěvku“, tedy zatím neschváleného klimatického opatření, která je podle vědců nutné ještě reálně uskutečnit, aby oteplení planety zůstalo pod 2,5 stupni Celsia. Schválení těchto opatření je podle zprávy podmíněné politickou vůlí, finanční nebo technickou kapacitou států i dalšími faktory.
„Země s větší ekonomickou silou a větší historickou odpovědností za emise budou muset schválit ambicióznější opatření a schválit je rychleji. Nicméně to nebude stačit, jelikož nízkopříjmové a středněpříjmové státy už zodpovídají za dvě třetiny světových emisí,“ uvádí zpráva OSN.
Podle OSN žije dnes na planetě 2,4 miliardy lidí, kteří nemohou vařit v hygienických podmínkách, 775 milionů lidí nemá přístup k elektřině. Zlepšení jejich situace se neobejde bez navýšení energetické poptávky v rozvojových zemích, „ale existuje možnost, jak tyto požadavky naplnit efektivně, spravedlivě a s malým podílem uhlíkových emisí, a to díky snižujícím se cenám obnovitelných zdrojů“, stojí ve zprávě.
Vyspělé země budou muset podle výzkumníků navýšit finanční i jinou pomoc chudším zemím, které budou usilovat o přechod k zelenější ekonomice.
„Letošní vydání zprávy nám říká, že svět musí změnit své chování, jinak budeme to samé říkat příští rok a rok po tom a i ten další, jako zaseknutá deska,“ poznamenala Inger Andersenová, ředitelka Programu OSN pro životní prostředí.
Zveřejněný dokument nese příznačný název Broken record (z angličtiny „Zaseknutá deska“ nebo také „Pokořený rekord“), který patrně odkazuje k četnosti, s níž vědci ve veřejném prostoru v posledních letech volají po přísnějších klimatických opatřeních, i nových rekordech, ať už se týkají výše teplot nebo vypuštěných emisí.
