Americké orly zabíjí sinice. Čeští vědci v nich našli toxin, který by se dal využít v medicíně

Mezinárodní tým, v němž byli i jihočeští vědci, potvrdil výskyt další silně toxické látky ve sladkovodních sinicích v USA. Právě u těchto sinic vědci před dvěma lety objevili nové neurotoxiny, které způsobovaly záhadné úhyny orlů bělohlavých. Výsledky vydané v časopise PNAS přinášejí důležité poznatky pro ochranu přírody i pro medicínu. Nově odhalené toxiny se totiž díky svému silnému účinku na dělení buněk mohou stát vhodnými adepty pro tvorbu léků proti rakovinnému bujení.

„Tyto látky fascinují vědce a lékaře už od osmdesátých let minulého století a pozoruhodná je již historie jejich objevu. Původně byly tyto sloučeniny izolovány z vodního plže zvaného mořský zajíc. Až následně bylo zjištěno, že jejich původci jsou ve skutečnosti mořské sinice, které tvoří převážnou část jeho potravy. Navazující biomedicínský výzkum trvající bezmála třicet let nakonec vedl k uvedení syntetických variant těchto látek na trh jakožto léků proti určitým typům leukémií,“ uvedli vědci.

Tyto toxické látky jsou sloučeniny z rodiny dolastatinů, až doposud ale byly známé jen z mořských sinic. Zatím neexistovaly informace, jak dolastatiny v přírodě vznikají. Jihočeští vědci s kolegy z univerzity v německém Halle teď potvrdili výskyt těchto látek ve sladkovodních sinicích v amerických nádržích a také rozluštili záhadu jejich vzniku.

„Poprvé se podařilo vypěstovat v laboratoři kmen sinice produkující tyto látky a přečíst jeho celý genom. To nám umožnilo studovat způsob, jakým dolastatiny v přírodě vznikají,“ řekl Jan Mareš z Biologického centra AV ČR.

Izolované látky podle vědců silně poškozují buňky a jejich struktura zároveň obsahuje nové prvky. V budoucnu tak mohou vzniknout nové varianty pro farmakologický výzkum, třeba pro léčbu nádorových onemocnění, jak doplnil Pavel Hrouzek z Centra Algatech Mikrobiologického ústavu. Na výzkumu se podíleli také vědci z Jihočeské univerzity.

Sinice Aetokthonos hydrillicola
Zdroj: Biologické centrum Akademie věd

Pravěcí vládci planety

Sinice jsou velmi staré bakterie, které se na Zemi poprvé objevily před 3,5 miliardami let. A dokázaly se přizpůsobit všem obrovským změnám, které planetu zasáhly. Kromě toho, jak jsou odolné a adaptabilní, jsou známé také tím, že vytvářejí řady látek, které mají negativní účinky na zdraví okolních organismů, včetně člověka.

Doposud se zkoumaly hlavně jejich toxiny postihující játra či nervový systém. Řada sinicových látek ale působí také na buněčné úrovni, třeba zastavením buněčného dělení s následným vlivem na reprodukci, uvedli vědci.

Sinice Aetokthonos hydrillicola, kterou teď biologové zkoumali, je známá i jako producent neurotoxinu zodpovědného za úhyny orlů bělohlavých a dalších ptáků na amerických vodních nádržích. „Přítomnost dvou různých silně toxických látek v jediném druhu sinice, navíc žijící ve sladkovodních nádržích, je určitě důvodem k pečlivému sledování jejich výskytu,“ dodal Mareš.

Nelze vyloučit, že společné působení těchto dvou látek hraje roli v negativních dopadech na populace volně žijících zvířat v místech, kde se sinice vyskytují. Laboratorní experimenty totiž prokázaly, že nové varianty dolastatinů mají negativní účinek na reprodukci modelových bezobratlých organismů, uvedli vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 16 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 18 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 19 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 23 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
včera v 06:30

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
23. 2. 2026

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
23. 2. 2026

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
23. 2. 2026
Načítání...