Nevídané vydatné srážky a následné extrémní přívalové povodně, které si v Libyi vyžádaly tisíce obětí. To jsou důsledky řádění bouře Daniel, jejíž dopady z ní činí historicky nejtragičtější medikán z hlediska počtu obětí i výše materiálních škod. A jde současně o tlakovou níži s největším počtem obětí od cyklonu Nargis v roce 2008, který tehdy hlavně v Myanmaru zabil přes 130 tisíc lidí. Před Danielem byl nejtragičtějším medikán v roce 1969, který v Alžírsku a Tunisku zabil kolem šesti set lidí.
Medikán Daniel se v Libyi postaral taky o rekordně vysoký čtyřiadvacetihodinový úhrn srážek v historii tamních meteorologických měření (414 milimetrů na stanici Al-Bayda, což je asi 75 procent obvyklého ročního úhrnu srážek v tomto místě). I přes poměrně včasné varování (až 72 hodin dopředu) a dobrou modelovou shodu v očekávaném extrémním množství srážek jsou dopady katastrofální, což zhoršily i následkem dešťů dvě protržené přehrady.
Medikány, někdy nevhodně označované jako středomořské hurikány (z anglických slov „Mediterranean“ a „hurricane“), jsou tlakové níže s poměrně malým průměrem několika málo stovek kilometrů, které se objevují ve Středomořské oblasti a v Černomoří typicky v chladném pololetí (hlavně od září do ledna) v poměrně malém počtu, asi jeden až tři za rok.
Pohledem z družice připomínají tropickou cyklonu (spirálovitě se stáčející pásy oblaků, uprostřed někdy můžeme pozorovat i „oko“ bouře s malou oblačností), přinášejí přívalové srážky, silný vítr a zvedají vysoké vlny na moři. V centru bývá zpravidla poněkud vyšší teplota než v okolí a podobně jako v hurikánu tam fouká jen slabý vítr. Zato v okolí středu medikánu je rychlost větru maximální a může přesáhnout i sílu orkánu, tedy 118 kilometrů v hodině.
Medikán vzniká nad poměrně teplým mořem, odkud čerpá vlhkost i energii potřebnou ke svému vývoji. Často tomu napomáhá pronikání studeného vzduchu ve výšce nad teplou mořskou hladinu, případně postup výškové tlakové níže.
To byl ostatně i případ medikánu Daniel. Vytvořil se z tlakové níže, která byla výrazněji vyjádřena ve vyšších hladinách než u zemského povrchu. Tato níže minulý týden přinesla nejprve extrémní srážky do Řecka (až 750 milimetrů za 24 hodin), což vedlo k ničivým a rozsáhlým přívalovým povodním především v centrální části země, v Tesálii.
Z oblasti Řecka se pak Daniel vydal nad jižní Středomoří, kde se z něj na konci pracovního týdne zformoval už zmíněný medikán, který následně udeřil na Libyi. Intenzitě srážek napomohlo nadprůměrně teplé moře (u břehů Libye přes 27 stupňů Celsia), což je jeden z dopadů změny klimatu způsobené člověkem. Čím teplejší je mořská voda, tím více vlhkosti se následně dostává do atmosféry ve formě vodní páry, která pak kondenzuje v oblaky a srážky. Zejména u tropických cyklon a medikánů je tento faktor obzvláště významný.
Medikány budou silnější, čekají klimatologové
V souvislosti se změnou klimatu se diskutuje i otázka jejího vlivu na medikány. Zatímco u počtu vznikajících medikánů se předpokládá spíše mírné snížení, případně podobné počty, jaké jsou obvyklé v současnosti, s velkou pravděpodobností se dá očekávat zvýšení intenzity.
To by mělo platit obzvláště u nejsilnějších, a tedy potenciálně nejničivějších medikánů – ty by měly být v budoucnu ještě silnější, a to jak z hlediska intenzity a množství srážek, tak i síly větru. Z hlediska prostorového rozložení by měl jejich počet narůstat spíš v západním Středomoří, ale i v oblasti Černého moře, zatímco v centrálním Středomoří jich pravděpodobně spíše ubude.
Přesto pravděpodobnost výskytu silných medikánů stoupne všude bez ohledu na region. Jedno ze zajímavých zjištění je i pozorované zvýšení doby života medikánů, což zvětšuje potenciální rozsah zasažených oblastí.
V této souvislosti bude zajímavé sledovat, jestli by vůbec naměřený úhrn srážek v Libyi byl možný bez vlivu změny klimatu. Lze ale předpokládat, že v chladnějším klimatu, tedy před třiceti a více lety, by se Daniel pravděpodobně nevyvinul tak rychle do takové intenzity a nezasáhl Libyi s tak ničivou silou.
Pojem medikán se začal neoficiálně používat v 80. letech minulého století, častěji se s ním setkáváme na přelomu minulého a tohoto století. Cyklonami připomínajícími tropické tlakové níže se ve Středomoří začali meteorologové poprvé zabývat ve 40. letech 20. století. Na druhé straně, i řecké rukopisy staré stovky let zmiňují větry stáčející se kolem centra bouře, doprovázené vydatnými dešti i vysokými vlnami, které právě typickým projevům počasí v medikánech odpovídají.
Oprávněně se jich obávali taky námořníci ve starověku a středověku, jak lze vyčíst z jejich líčení zachycených v historických pramenech. Po objevení Ameriky začali tyto útvary přirovnávat k hurikánům, které znali z Karibiku.
Mimochodem, medikány dopadají i na mořský život – způsobují zvýšení koncentrací mořského chlorofylu, a dokonce i rozkvět fytoplanktonu. Jde o podobný jev, který způsobují i hurikány, respektive obecně tropické cyklony, i když v případě medikánů je zasažená oblast menší a jde o jev podstatně vzácnější vzhledem k nižší frekvenci jejich výskytu.
