Vědci přečetli DNA křenu. Zásadní roli měl český genetik Lysák

Tým vědců s českým zastoupením přečetl genom křenu selského. Odhalil díky tomu tajemství jeho charakteristické ostré chuti a zdraví prospěšných účinků. Výsledky studie, která vyšla v časopise Nature Communications navíc nabízejí nové možnosti ve šlechtění a genetickém zdokonalení plodiny.

Křen je známý svou ostrou chutí. Ta vzniká v důsledku rozkladu glukosinolátů na isothiokyanáty při narušení jeho struktury, tedy například při strouhání kořene křenu. Tyto sloučeniny s protinádorovými, protizánětlivými a antimikrobiálními účinky řadí křen podle vědců mezi superpotraviny budoucnosti.

Šlechtění ale zatím  komplikovaly chybějící detailní informace o genetické výbavě, tedy genomu křenu. To se teď změnilo i díky českému vědci Martinu Lysákovi.

  • CEITEC je výzkumné vědecké centrum v Brně zaměřené na oblast živých věd, pokročilých materiálů a nanotechnologií. CEITEC byl založen skupinou brněnských univerzit a výzkumných institucí a podporují ho Jihomoravský kraj a město Brno. V rámci CEITEC došlo k výstavbě řady laboratoří s přístrojovým vybavením a zázemím.

Výzkumný tým vedený čínským genetikem Fej Šenem z Ústavu biotechnologického výzkumu Akademie zemědělských a lesnických věd v Pekingu a Martinem Lysákem ze Středoevropského technologického institutu CEITEC Masarykovy univerzity úspěšně přečetl genom křenu pomocí komplexní strategie sekvenování DNA.

Martin Lysák
Zdroj: CEITEC

„Díky aplikaci pokročilých genomických technik jsme charakterizovali epigenomickou architekturu a trojrozměrnou strukturu chromatinu obou složek genomu křenu,“ uvedl Lysák.

Tím, že se tento krok povedl a vědci konečně znají kompletní genom křenu, začíná nová éra v jeho úpravách pomocí moderních biotechnologií. Podle odborníků to otevírá cestu k jednoduššímu a rychlejšímu vylepšení nutričních a zdravotních vlastností křenu prostřednictvím pokročilých technik šlechtění. Zároveň ale prohlubuje porozumění genetickým a evolučním mechanismům, které se týkají nejen křenu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 13 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 17 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 19 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 20 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 23 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...