Krokodýli podle vědců reagují na zvuk pláče mláďat, využívají to při lovu

Evoluce vybavila krokodýly pozoruhodně citlivou schopností rozpoznat hlasy mláďat, uvádí nová studie. Zřejmě se jim to velmi dobře hodí při lovu.

Tým bioakustiků z univerzity v Saint-Étienne ve Francii ve spolupráci s kolegy z univerzity v Lyonu zjistil, že krokodýli nilští reagují na různé druhy pláče mláďat savců – včetně lidí. Ve studii, která vyšla v časopise Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences, vědci testovali reakce krokodýlů na nahrávky dětského pláče.

Už starší studie ukázaly, že krokodýli reagují na zvuky, které vydávají jiná zvířata v tísni. Zvednou se a často zamíří směrem ke zvuku v naději na rychlou a snadnou potravu. Při tomto novém pokusu výzkumníky zajímalo, jestli krokodýli reagují podobným způsobem i na jiné tvory, kteří nemusí být nutně jejich kořistí.

Otestováno v praxi

Aby to zjistili, sestavili sbírku nahrávek mláďat různých druhů, která v nouzi křičí nebo pláčou – nahrávky obsahovaly takové zvuky od šimpanzů, bonobů a lidí v různém stupni stresu. Lidské nahrávky zahrnovaly pláč kojenců doma a v pediatrické ordinaci při očkování.

Pak se vědci vydali do CrocoParc v Maroku, venkovního zařízení vytvořeného pro více než tři stovky krokodýlů. V parku se krokodýli mohou volně pohybovat po areálu a chovat se téměř tak, jako by žili ve volné přírodě. Tam tým rozmístil reproduktory a začal zvířatům pouštět nahrávky, přičemž zaznamenával jejich reakce.

Tým zjistil, že většina krokodýlů na nahrávky reagovala. Také si všimli, že reakce byly naléhavější, když slyšeli vysoce stresové volání. Zjistili také, že většina z predátorů reagovala okamžitě, zejména když nářek naznačoval, že by se nějaké mládě mohlo dostat do vážných potíží.

Pozoruhodné je, že jeden krokodýl, pravděpodobně samice, poté, co zamířil k reproduktoru, z něhož se ozýval dětský pláč, se náhle otočil a postavil se čelem k ostatním, kteří reagovali. Výzkumníci se domnívají, že taková reakce byla podobná způsobu, jakým by reagovala matka při ochraně svých mláďat. Je pravděpodobné, že se v ní střetly dva druhy instinktů – mateřský a predátorský.

Vědci věří, že pláč mláďat je do značné míry zvukově univerzální, stejně jako dlouhá evoluční historie krokodýlů, kteří právě taková mláďata, jež se příliš vzdalují od rodičovské ochrany, rádi loví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 8 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 9 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 13 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 14 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 17 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...