Voda kolem Floridy je stále teplejší. Vědci se snaží zachránit před smrtí tamní korály

Jih amerického státu Florida je v těchto dnech dějištěm „podmořské záchranné operace“. Výzkumníci se tam snaží ochránit populaci korálů, které hrozí zkáza v důsledku extrémně dlouhých veder. Přepravují stovky vzorků do nádrží na souši, zatímco v moři korály hubí mimořádně vysoká teplota vody.

Oteplení vody spouští jev označovaný jako bělení, při němž koráli vylučují řasy žijící v jejich schránkách – a bez nich ztrácí svou původní barvu. Jak vysvětluje americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA), koráli sice mohou takové bělení přežít, proces však pro ně znamená značnou zátěž a mnohem vyšší riziko „úmrtnosti“.

„Myslím, že se rýsuje jasně nejhorší epizoda bělení zaznamenaná na (souostroví) Florida Keys,“ řekl listu Miami Herald Andrew Baker, který vede skupinu vědců zkoumající korálové útesy při Miamské univerzitě. „Je to nejhorší za celou dobu. A předpověď říká, že v nejbližších týdnech se situace ještě zhorší,“ pokračoval.

Bělení zasáhne skoro všechny korály

Američtí vědci na sociálních sítích v posledních dnech sdílí fotografie zcela bílých korálů a objevují se varování, že bělení by během léta mohlo postihnout i více než 90 procent populace v blízkosti Floridy.

Některé exempláře jsou už nadobro ztraceny, dokládá sdělení projektu Coral Restoration Foundation po nedávné návštěvě jedné z jeho korálových „školek“. „To, co jsme našli, bylo nepředstavitelné: stoprocentní úmrtnost korálů,“ uvedl člen iniciativy Phanor Montoya-Maya.

Voda u pobřeží Floridy se letos ohřívá na nevídané teploty v důsledku dlouhotrvajících veder, která sužují jih USA a místy také severněji položené části země. V minulosti mívala voda v tuto roční dobu okolo 30 stupňů Celsia, letos je to o několik stupňů více. Jih Floridy přitom mají v následujících několika dnech opět zasahovat nebezpečně horké podmínky s pocitovými teplotami okolo 40 stupňů.

Meteorologická bóje jižně od Miami před týdnem zaznamenala teplotu vody asi 38,4 stupně Celsia, což vyvolalo spekulace, že by se mohlo jednat o nový světový rekord měření v mořích. Meteorolog Michael Lowry ovšem následně upozornil na záznam z roku 2017, podle kterého senzor na stejném místě v mělké vodě s tmavým dnem v polovině srpna ohlásil hodnotu ještě o několik desetin stupně vyšší.

Největší záchranná operace v dějinách Floridy

Vědci studující korály se proto rozhodli tyto mořské žahavce přenášet do nádrží, kde mají větší šanci na přežití. Centrem jejich úsilí je pracoviště Keys Marine Laboratory spadající pod Univerzitu Jižní Floridy. Minulý týden bylo domovem více než 1500 vzorků posbíraných v naději, že je bude možné vrátit do moře, až se voda zase ochladí, píše deník The Washington Post.

„Jestli bude dalších šest týdnů takhle horko, uvidíme ještě mnohem větší úmrtnost korálů,“ řekla ředitelka střediska Cynthia Lewisová.

Experti při tom podotýkají, že korálové útesy nejsou jen podmořskou ozdobou nebo útočištěm mnoha mořských živočichů, ale také kolem Floridy vytváří obrannou linii před hurikány. Baker popsal útesy jako „podmořskou zeď“, která zmírňuje dopady bouří v této nízko položené a poměrně hustě zalidněné části USA.

Podle Miami Herald se většina odborníků shoduje, že jejich intervence populaci korálů v dlouhodobém horizontu nezachrání, neboť teplotní extrémy budou s postupem globálních klimatických změn jen horší. „Panuje obava, že jsme v bodě zlomu,“ řekl mořský biolog a profesor na Arizonské státní univerzitě Jesse Senko. „Jakmile se z tohoto stane norma a budeme mít po sobě jdoucí léta jako toto, může to být katastrofální pro většinu světových korálových útesů,“ varoval.

Politika a ekologie

Guvernér Floridy Ron DeSantis přitom stále popírá, že by za oteplující se vodou byla lidmi způsobená změna klimatu. Současně aktivně brání některým opatřením, jež by mohla pomoci problémy řešit.

V době svého guvernérství DeSantis přijal zákony, které zakazují floridským městům přijímat cíle v oblasti stoprocentně čisté energie, a zakázal státnímu penzijnímu fondu přijímat investiční rozhodnutí, která by zohledňovala klimatickou krizi. Označil to za pokus korporací „vnutit Američanům ideologickou agendu“. Napadl také americkou armádu za to, že je „woke“, protože varuje před riziky pro národní bezpečnost, která představují dopady změny klimatu.

Jeho příznivci naopak tvrdí, že Floridě pomáhá budovat silné ekologické zázemí, když podepsal zákony na zvýšení odolnosti státu proti zvyšování hladiny moří a přislíbil miliardy dolarů na obnovu poškozených oblastí přírodního parku Everglades, které sužuje zemědělský rozvoj a stále více i změna klimatu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoŽák, noty a umělá inteligence. Hru na hudební nástroje už učí i AI

Zapojení umělé inteligence do výuky hry na hudební nástroj je tu. Ve světové konkurenci se uchytila i tuzemská aplikace. Lekce dává od loňska. Nejvíc uživatelů má ve Spojených státech, hned poté v Česku. Aplikace vychází z populárního formátu videohry Guitar Hero, kde tóny padají jakoby seshora a naznačují tak prstoklad v reálném čase.
před 13 hhodinami

VideoOdborníci monitorují pohyb vlků na Broumovsku pomocí GPS

V oblasti Broumovska se v současnosti pohybují dva vlci s telemetrickými obojky. Ochránci přírody tak chtějí sledovat jejich trasy i to, jak blízko se přibližují k lidským obydlím. Nedávno se šelmy dostaly i do těsné blízkosti člověka. Odborníci teď pomocí GPS monitorují jejich pohyb. A vzkazují lidem, aby z vlků neměli strach, protože od jejich návratu do tuzemské přírody jejich vyloženě agresivní chování zaznamenáno nebylo. Už v lednu také na Broumovsku dobrovolníci vlky sčítali – ukázalo se, že na širším území zahrnujícím i Polsko žijí tři smečky a kolem 25 jedinců.
včera v 14:04

Archeologové v Kodani objevili vrak lodi. Před 225 lety ji potopili Britové

Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dannebroge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horatiem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, lahve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z devatenácti pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život, napsala agentura AP.
3. 4. 2026

Na Velikonoce přichází jaro. V minulosti byly tropické i mrazivé

Velikonoce jsou díky dvěma svátkům a jednomu dni velikonočních prázdnin obdobím, kdy většina Čechů velmi ostře sleduje počasí. Často se sice nazývají „svátky jara“, ale nejen vzhledem ke svému pohyblivému kalendářnímu ukotvení můžou nabídnout velmi pestré podoby počasí. V letošním roce se zřejmě označení svátků jara naplní, počasí totiž bude opravdu jarní.
3. 4. 2026

Orion se čtyřmi astronauty míří k Měsíci

Raketa Space Launch System s lodí Orion odstartovala ve čtvrtek v 0:35 středoevropského času na misi Artemis II, jejímž cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Raketa vzletěla z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě a vynesla loď se čtyřmi astronauty na oběžnou dráhu, kde se Orion oddělil a pokračuje k Měsíci, který obletí ve vzdálenosti 7400 kilometrů. Na Zemi se vrátí po téměř deseti dnech v kosmu.
2. 4. 2026

Artemis II odstartovala na cestu k obletu Měsíce

Několik let připravovaná mise Artemis II půl hodiny po půlnoci odstartovala, cílem je průlet lodi s posádkou kolem Měsíce, což lidstvo učiní poprvé od roku 1972. Hlavním plánem programu Artemis je pak návrat astronautů na Měsíc, což je nyní plánováno na rok 2028.
1. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Návrat Evropy k jádru může být trnitý a nahrát Rusku

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Města tradičním stromům nepřejí. „Náhradníci“ ale mohou škodit

Klimatická změna nutí česká města měnit skladbu stromů v ulicích, dosavadní domácí druhy totiž stále častěji nezvládají kombinaci sucha, horka a znečištění. Náhrada odolnějšími, často nepůvodními dřevinami ale přináší nová zdravotní i ekologická rizika, vyplývá ze studie vědců Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP).
1. 4. 2026
Načítání...