Čínská raketa poháněná metanem vyletěla na orbitu. Předběhla západní konkurenty

Soukromá čínská vesmírná společnost jako první dokázala vypustit na oběžnou dráhu Země raketu poháněnou metanovým palivem. To je nejen ekologičtější, ale také ekonomicky vhodnější pro rakety schopné vícenásobných startů. O stejný pohon se již řadu let pokouší i SpaceX Elona Muska.

Společnost Landspace ve čtvrtek v noci oznámila, že její raketa Ču-čchüe-2 úspěšně odstartovala ze střediska Ťiou-čchüan, které se nachází v poušti Gobi. Jednalo se už o druhý pokus této rakety o dosažení oběžné dráhy, ten první selhal při neúspěšném startu na konci roku 2022, při němž zaniklo i čtrnáct družic na palubě.

Tentokrát si už Ču-čchüe-2 vedla lépe: téměř padesátimetrová raketa se na oběžnou dráhu dostala bez větších technických problémů, což čínská společnost Landspace označila za „naprostý úspěch“.  Potvrdily to pak i americké Vesmírné síly.

Ve skutečnosti šlo jen o částečný úspěch, protože mise startovala bez nákladu, tentokrát žádné družice nenesla.

Ču-čchüe-2 v překladu znamená „Rumělkový pták“. Metanový pohon by raketě měl umožnit vynést až šest tun nákladu na nízkou oběžnou dráhu, případně o dvě tuny méně na vyšší oběžnou dráhu.

Metan se považuje za čistější palivo než cokoliv, co se pro pohon vesmírných raket využívá v současné době. Mimo to je také bezpečnější než kapalný vodík, kerosin a další v současnosti používané látky. Nejvíc ale podnikatele v kosmické dopravě zajímá cena: metan je výrazně levnější než jiná paliva.

Čína předběhla západní konkurenci

Americká společnost SpaceX, která patří podnikateli Elonu Muskovi, doufá, že bude používat kapalné metanové palivo pro nové generace raket Starship. Při prvním zkušebním letu v dubnu letošního roku se jí ale nepodařilo dosáhnout oběžné dráhy. Stejně dopadla i další  společnost, kalifornská Relativity Space, která vypustila raketu Terran-1 poháněnou metanem v březnu. Ani ona ale nedokázala dosáhnout oběžné dráhy.

Na metan vsadily i další společnosti, například Rocket Lab s raketou Neutron a Blue Origin se strojem New Glenn.

Start Ču-čchüe-1
Zdroj: Reuters

Společnost Landspace tyto společnosti překvapivě předběhla – po sérii neúspěchů v minulosti. Kromě výše popsaného loňského selhání neuspěla ani roku 2018 s raketou na pevné palivo.

Úspěch společnosti Landspace představuje významný milník pro čínský soukromý vesmírný sektor, který se v posledních letech rychle rozvíjí. Jeho expanzi umožnilo rozhodnutí čínské vlády opustit svůj monopol v kosmických letech a nabídnout příležitosti i privátnímu sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bydlení s novým partnerem přináší po padesátce víc štěstí než svatba, ukázal výzkum

Rozsáhlá studie se pokoušela popsat, jak se nové vztahy promítají do duševní pohody stárnoucích lidí. Výsledky ukázaly, že uzavření sňatku přináší seniorům méně štěstí než společné bydlení s novým partnerem.
před 19 hhodinami

Vědci objevili pět tisíc let zamrzlou bakterii. Odolá desítce moderních antibiotik

Objev bakterie odolné proti celé řadě moderních antibiotik v uzavřeném rumunském ekosystému zamrzlé jeskyně podle vědců vyvolává obavy, aby se tyto vlastnosti nepřenesly na jiné mikroorganismy. Současně ale nabízí naději pro nové léky.
21. 2. 2026

Téměř to skončilo tragédií jako Challenger. NASA popsala problémy Starlineru

Americká vesmírná agentura NASA zkritizovala problémy mise kosmické lodi Starliner, kvůli nimž musela její posádka zůstat na Mezinárodní vesmírné stanici místo plánovaných osmi dní celé tři měsíce.
20. 2. 2026

Výzkum brněnské vědkyně ukazuje, jak zásadní je mezinárodní spolupráce

Tak náročný výzkum, jako je hledání léků proti rakovině, se nedá nikde dělat izolovaně, už jen kvůli tomu, jak drahý je. Proto se stále více vědců spojuje v mezinárodních organizacích. Jednou z nich je platforma canSERV, podporovaná EU, která propojuje vědce s výzkumnými službami a infrastrukturami a která má urychlit objevy a zlepšit péči o pacienty. Podílí se na ní i brněnská vědkyně Pavla Bouchalová.
20. 2. 2026

Mráz ze Sibiře před sedmdesáti lety sevřel Evropu

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.
20. 2. 2026

Vědci poprvé změřili znečištění vracející se rakety

Vědcům se poprvé podařilo změřit znečistění, které tvoří rakety a jiná obdobná tělesa při sestupu do atmosféry. Popsali to experti z Leibnizova ústavu fyziky atmosféry v odborném časopise Communications Earth & Environment. Vědci díky laserovému zařízení LiDAR zaznamenali lithiový oblak ve výšce 96 kilometrů nad zemským povrchem, který podle nich vznikl návratem části rakety Falcon 9 společnosti SpaceX.
20. 2. 2026

V Evropě se šíří bakterie odolávající antibiotikům. Přenáší se jídlem

Nové údaje evropských agentur pro zdraví a bezpečnost potravin ukazují, že u bakterií přenášených potravinami stále roste jejich odolnost vůči běžně používaným antibiotikům. To podle expertů ohrožuje léčbu řady onemocnění a může to způsobit spoustu zdravotních problémů, z nichž některé skončí smrtí.
20. 2. 2026

Na Slovensku objevili dva nové druhy minerálů

Objevit neznámý druh minerálů není úplně výjimečné, ale ve zdejším regionu to zase tak časté není. Teď se to podařilo slovenským vědcům, kteří popsali rovnou dva druhy najednou.
19. 2. 2026
Načítání...