Čínská raketa poháněná metanem vyletěla na orbitu. Předběhla západní konkurenty

Soukromá čínská vesmírná společnost jako první dokázala vypustit na oběžnou dráhu Země raketu poháněnou metanovým palivem. To je nejen ekologičtější, ale také ekonomicky vhodnější pro rakety schopné vícenásobných startů. O stejný pohon se již řadu let pokouší i SpaceX Elona Muska.

Společnost Landspace ve čtvrtek v noci oznámila, že její raketa Ču-čchüe-2 úspěšně odstartovala ze střediska Ťiou-čchüan, které se nachází v poušti Gobi. Jednalo se už o druhý pokus této rakety o dosažení oběžné dráhy, ten první selhal při neúspěšném startu na konci roku 2022, při němž zaniklo i čtrnáct družic na palubě.

Tentokrát si už Ču-čchüe-2 vedla lépe: téměř padesátimetrová raketa se na oběžnou dráhu dostala bez větších technických problémů, což čínská společnost Landspace označila za „naprostý úspěch“.  Potvrdily to pak i americké Vesmírné síly.

Ve skutečnosti šlo jen o částečný úspěch, protože mise startovala bez nákladu, tentokrát žádné družice nenesla.

Ču-čchüe-2 v překladu znamená „Rumělkový pták“. Metanový pohon by raketě měl umožnit vynést až šest tun nákladu na nízkou oběžnou dráhu, případně o dvě tuny méně na vyšší oběžnou dráhu.

Metan se považuje za čistější palivo než cokoliv, co se pro pohon vesmírných raket využívá v současné době. Mimo to je také bezpečnější než kapalný vodík, kerosin a další v současnosti používané látky. Nejvíc ale podnikatele v kosmické dopravě zajímá cena: metan je výrazně levnější než jiná paliva.

Čína předběhla západní konkurenci

Americká společnost SpaceX, která patří podnikateli Elonu Muskovi, doufá, že bude používat kapalné metanové palivo pro nové generace raket Starship. Při prvním zkušebním letu v dubnu letošního roku se jí ale nepodařilo dosáhnout oběžné dráhy. Stejně dopadla i další  společnost, kalifornská Relativity Space, která vypustila raketu Terran-1 poháněnou metanem v březnu. Ani ona ale nedokázala dosáhnout oběžné dráhy.

Na metan vsadily i další společnosti, například Rocket Lab s raketou Neutron a Blue Origin se strojem New Glenn.

Start Ču-čchüe-1
Zdroj: Reuters

Společnost Landspace tyto společnosti překvapivě předběhla – po sérii neúspěchů v minulosti. Kromě výše popsaného loňského selhání neuspěla ani roku 2018 s raketou na pevné palivo.

Úspěch společnosti Landspace představuje významný milník pro čínský soukromý vesmírný sektor, který se v posledních letech rychle rozvíjí. Jeho expanzi umožnilo rozhodnutí čínské vlády opustit svůj monopol v kosmických letech a nabídnout příležitosti i privátnímu sektoru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Katastrof způsobených počasím v Česku přibývá, díky vědě ale ubývá tragédií

Jsou moderní katastrofy v Česku horší než ty v minulosti? Unikátní studie vědců z Akademie věd, Masarykovy univerzity v Brně a Univerzity Karlovy zkoumala třináct největších tragédií souvisejících s počasím v českých zemích od roku 1851 do současnosti. Prokazuje, že navzdory stále častějším extrémům umírá v souvislosti s počasím díky lepším předpovědím a výstražným systémům méně lidí než v nedávné historii. Přesto je však třeba se mít nadále na pozoru především před přívalovými povodněmi.
před 1 hhodinou

„Zpomalte.“ Papež zveřejnil encykliku o AI

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném dokumentu vyzval vlády, aby zpomalily vývoj systémů umělé inteligence, a varoval, že tyto systémy šíří dezinformace, upřednostňují konflikty a hrozí, že svět zavedou na cestu nekonečné války.
před 2 hhodinami

Ne osm, ale desítky. Čeští vědci přesněji rozlišují druhy leukemie

Vědci z pražského Ústavu hematologie a krevní transfuze (ÚHKT) dokážou lépe určit přesný typ leukemie. Místo původních osmi jich rozlišují více než čtyřicet. S různými typy onkologických onemocnění mízní a krvetvorné tkáně onemocní podle statistiky České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně více než šest tisíc lidí ročně, různými druhy leukemie řádově několik set.
před 5 hhodinami

V Chorvatsku našli přes dva tisíce let starou terakotovou hlavu

Chorvatští archeologové a speleologové našli při průzkumu jeskyně Crno jezero na dalmatském poloostrově Pelješac terakotovou hlavu zobrazující starořeckou divadelní masku. Předmět, který lze datovat do 4. až 3. století před naším letopočtem, je uvnitř dutý a v horní části má otvor sloužící k zavěšení, pravděpodobně na zeď. Takové masky jsou často spojovány s divadelními představeními a kultem boha vína Dionýsa, který je považován za patrona divadla. O nálezu informovalo Archeologické muzeum v Dubrovníku.
23. 5. 2026

Klimatická změna ukusuje Evropě jaro. Nástup léta začíná být náhlý

Jaro bývá řadou lidí označováno jako jejich nejoblíbenější roční období. Jenže v kontextu prohlubující se změny klimatu pomalu přestává platit stav, kdy je přechod mezi jarem a létem ve střední Evropě příjemně pozvolný.
23. 5. 2026

Celosvětový výskyt duševních poruch se od roku 1990 téměř zdvojnásobil, ukazuje studie

Duševních poruch ve světě od roku 1990 téměř dvojnásobně přibylo a v současnosti jimi trpí zhruba 1,2 miliardy lidí. Vyplývá to ze studie Institutu pro měření a vyhodnocování zdravotního stavu (IHME) při Washingtonské univerzitě, kterou ve spolupráci s Queenslandskou univerzitou zveřejnil časopis The Lancet. Výzkum upozorňuje také na výrazný nárůst v Řecku.
22. 5. 2026

Vědci z Lille vyvíjejí mužské antikoncepční tělísko, na trhu by mohlo být do roku 2033

Vyvíjené mužské antikoncepční tělísko je „malou svorkou“, která se zavádí během patnácti minut v lokální anestezii. Její antikoncepční účinek je čistě mechanický a mohl by trvat až tři roky.
22. 5. 2026

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnici Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
22. 5. 2026
Načítání...