Vědci už umí získat elektřinu ze vzduchu. Množství je miniaturní, ale technologie funguje

Díky náhodnému objevu před pěti lety se povedlo letos vyrobit přístroj, který umí vyrábět elektřinu jen z pohybu molekul ve vzduchu. Přestože množství energie je jen malé, pokouší se toto zařízení vylepšovat rovnou několik vědeckých týmů.

Slavný vynálezce Nikola Tesla si představoval, že lidstvo bude získávat volnou energii „ze vzduchu“. Chápal celou Zemi jako jednu velkou baterii, ke které by se dalo připojit. Jeho výzkum v tom zcela selhal – ukázalo se, že jsou to opravdu jen sny. Teď se ale vědcům podařilo něco podobného, byť jen v miniaturním měřítku.

Už roku 2018 oznámili vědci z University of Massachusetts (UMass) Amherst, že se jim náhodou povedlo získat elektřinu ze vzduchu. Letos v květnu vydali studii, kde popsali, jak experiment dokázali zopakovat a jak vyvinuli zařízení, které je schopné získávat elektrický proud z vlhkosti vzduchu. 

„Upřímně řečeno, byla to tehdy náhoda,“ popsal pro deník Guardian hlavní autor studie z roku 2018, profesor Jun Yao. „Ve skutečnosti jsme se zajímali o výrobu jednoduchého senzoru vlhkosti vzduchu. Ale z nějakého důvodu student, který na tom pracoval, zapomněl zapojit napájení.“ Jenže senzor složený z miniaturních drátků nepřestával pracovat – šla do něj dál elektřina.

Ukázalo se, že každý nanodrátek o průměru menším než jedna tisícina lidského vlasu, byl dostatečně široký, aby do něj mohla proniknout molekula vody ze vzduchu, ale tak úzký, že uvnitř trubičky narážela. Každý takový náraz dodává materiálu malý náboj, a jak se frekvence nárazů zvyšovala, jeden konec trubice se nabíjel jinak než druhý. V podstatě je to tedy podobné jako obyčejná baterie.

Získávat energii ze vzduchu se vědcům zalíbilo, a tak ve výzkumu pokračovali – jen nanotrubičky nahradili děrovanými materiály s miliony droboučkých otvorů, které připomínají póry v lidské kůži. Vyrobili tak drobné zařízení velikosti hrací kostky, které získává ze vzdušných molekul tolik energie, aby rozsvítila jeden pixel na LED obrazovce.

Pro praxi (zatím) nepoužitelné

Materiály použité na toto zařízení jsou drahé, takže zatím nepřipadá v úvahu nějaké škálování na prakticky použitelné rozměry, ale vědci doufají, že se jim podaří tento problém v dalších letech vyřešit – třeba tím, že přejdou na levnější organické materiály.

Autoři nápadu přiznávají, že vývoj jim může trvat ještě spoustu let – ale podle nich se investice vyplatí. Kdyby se podařilo takové generátory vyrábět sériově, mohly by vyřešit většinu energetických (a tedy i klimatických) problémů lidstva. 

Na rozdíl od solárních nebo větrných generátorů by totiž mohly tyto takzvané hygroelektrické generátory pracovat ve dne i v noci, uvnitř i venku a na mnoha místech. Kromě vědců z UMassu ve výzkumu této technologie pokračuje i evropský tým projektu Catcher, který sídlí v Lisabonu. Díky evropským dotacím se jim podařilo pokročit ve škálování zatím nejvíc – plánují, že menší prototyp by mohli představit už příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
před 3 hhodinami

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
před 7 hhodinami

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
před 9 hhodinami

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
před 12 hhodinami

Bahenní proudy u bahenních sopek nevznikají při jediné erupci, popsali i čeští vědci

Kilometrové bahenní proudy u některých z největších bahenních sopek na světě nevznikají během jediné silné erupce, jak se dosud předpokládalo. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu vědců, na které se podíleli i tuzemští odborníci. Nový výzkum bahenní sopky Lokbatan v Ázerbájdžánu ukazuje, že se celé bahenní těleso může po mnoho let pomalu plazit krajinou podobně jako ledovec a každá nová erupce znovu uvádí do pohybu jeho starší části.
včera v 15:13

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisíc

Počet potvrzených případů eboly v Kongu přesáhl tisícovku. K nedělnímu večeru oznámily místní úřady 1003 nakažených a 254 zemřelých, informovala v pondělí agentura Reuters. V sobotní aktualizaci konžská vláda sdělila, že počet potvrzených případů činí 956 a počet úmrtí 247.
včera v 11:42

Čeští archeologové se snaží překonat Egejské moře ve člunu vydlabaném z kmenu

V Egejském moři v řeckém přístavu Alexandrupole začala expedice Monoxylon experimentálních archeologů z východních Čech.
včera v 10:09

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

V Česku o víkendu převládají teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Až do pondělního večera trvá varování před vysokými teplotami. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizováno21. 6. 2026
Načítání...