Nikola Tesla zemřel před 75 lety. Zneuznaný génius je dodnes uctívaný jako hrdina

Nahrávám video

Geniální vědec s pověstí smolaře a zneuznaného vynálezce. Nikola Tesla je dnes slavnější než vědci, kteří ho za jeho života poráželi.

Americký vynálezce srbského původu Nikola Tesla, který zemřel před 75 lety, 7. ledna 1943, daleko předstihl svoji dobu. Bádal především v oboru slaboproudé elektrotechniky a právě jemu dnes mimo jiné lidstvo vděčí za proud v zásuvkách nebo elektromotory.

Tesla ve své laboratoři
Zdroj: Dickenson V. Alley/Wikimedia Commons

Tesla se narodil 10. července 1856 v chorvatské vesničce Smiljan. Nejdříve studoval matematiku a fyziku na polytechnice v rakouském Grazu, odkud později na krátký čas odešel na univerzitu do Prahy.

K tomu ho přesvědčil jeho otec – Tesla školu v Praze navštěvoval v letním semestru 1880, údajně ho tu hodně ovlivnil Ernst Mach. Po otcově smrti ale studia na univerzitě zanechal, a to přesto, že měl dokončený jen jeden semestr.

Ernst Mach byl rakouský teoretický fyzik, filosof, děkan a později i rektor německé Karlo-Ferdinandovy univerzity pocházející z Moravy. Narodil se v Chrlicích u Brna, za 28 let působení v Čechách a na Moravě vytvořil v podstatě celé své fyzikální dílo.

Hodnota většiny Machových fyzikálních prací je na čase nezávislá. Machův princip, který zavedl Albert Einstein, vedl později k teorii relativity, při výuce fyziky se užívá Machův vlnostroj a Machovo kyvadlo, aerodynamika nadzvukových rychlostí se neobejde bez Machova kužele, Machova úhlu a Machova čísla.

Po skončení studií Tesla pracoval nejprve v Budapešti a Paříži. V roce 1884 zamířil zcela bez prostředků na americký kontinent. V USA našel práci u vynálezce a podnikatele Thomase Alvy Edisona. Muži spolu ale nedokázali vyjít. Rozcházeli se zejména v názorech na budoucnost elektrických systémů. Zatímco Edison preferoval stejnosměrný proud, Tesla prosazoval proud střídavý.

Úspěšný vědec, neúspěšný obchodník

Po rozchodu s Edisonem si Tesla zřídil vlastní laboratoř, v níž se oddával svým pokusům. Zkonstruoval a patentoval četné elektrické přístroje a stroje: v roce 1887 například elektrický motor na střídavý proud či o čtyři roky později takzvaný Teslův transformátor, zdroj vysokého střídavého napětí o vysokém kmitočtu. Zabýval se též výzkumem v oboru bezdrátové telegrafie.

Račte sděliti s obcí pražskou mé upřímné díky za její laskavé a cenné poselství. Mám milé vzpomínky na Vaše krásné město, a inspirace, které se mně tam dostalo, právě nyní mně napomáhá při mé práci. Veliké pocty, jež se mi tam prokazovaly, jsou mnou velmi vysoce ceněny, a doufám, že se ukáži býti jich hoden. Můj obdiv pro skvělý lid Československa, nositele pochodně vzdělanosti, nemůže býti vyjádřen slovy. Projevuji nejvřelejší přání pro jeho stálý zdar.
Nikola Tesla

Teslovy vynálezy nebyly pouhou atrakcí, nýbrž nacházely využití i v praxi. Už v roce 1885 koupil George Westinghouse, ředitel elektrárenské společnosti z Pittsburghu, řadu Teslových patentů na zařízení produkující a využívající střídavý proud. Za získaný milion dolarů tak mohl geniální fyzik pokračovat v další práci. Zemřel ve věku 86 let v New Yorku. Za svůj život si nechal patentovat přes 300 patentů.  

Na jeho počest byla jeho jménem označena jednotka magnetické indukce, jeho jméno nese i kráter na odvrácené straně Měsíce a planetka 2244 Tesla, kterou objevil Milorad B. Protić.

Popkulturní hrdina

Tesla v poslední části svého života ztratil sponzory a uchýlil se do ústraní – bádal o čím dál podivnějších tématech, jako byly například paprsky smrti. Jeho vize se nikdy nenaplnily, ale po druhé světové válce se stal díky tomu oblíbenou postavou různých konspiračních teorií. 

Teslův památník v Praze
Zdroj: Gampe (CC BY-SA 3.0)/Wikimedia Commons

Jeho fiktivní vynálezy jsou oblíbené v nejrůznějších počítačových hrách, románech, komiksech i filmech (například Dokonalý trik), stal se do značné míry symbolem geniálního zneuznaného vědce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 14 hhodinami

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 15 hhodinami

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 16 hhodinami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.