Nikola Tesla zemřel před 75 lety. Zneuznaný génius je dodnes uctívaný jako hrdina

Nahrávám video
Nikola Tesla zemřel před 75 lety
Zdroj: ČT24

Geniální vědec s pověstí smolaře a zneuznaného vynálezce. Nikola Tesla je dnes slavnější než vědci, kteří ho za jeho života poráželi.

Americký vynálezce srbského původu Nikola Tesla, který zemřel před 75 lety, 7. ledna 1943, daleko předstihl svoji dobu. Bádal především v oboru slaboproudé elektrotechniky a právě jemu dnes mimo jiné lidstvo vděčí za proud v zásuvkách nebo elektromotory.

Tesla ve své laboratoři
Zdroj: Dickenson V. Alley/Wikimedia Commons

Tesla se narodil 10. července 1856 v chorvatské vesničce Smiljan. Nejdříve studoval matematiku a fyziku na polytechnice v rakouském Grazu, odkud později na krátký čas odešel na univerzitu do Prahy.

K tomu ho přesvědčil jeho otec – Tesla školu v Praze navštěvoval v letním semestru 1880, údajně ho tu hodně ovlivnil Ernst Mach. Po otcově smrti ale studia na univerzitě zanechal, a to přesto, že měl dokončený jen jeden semestr.

Ernst Mach byl rakouský teoretický fyzik, filosof, děkan a později i rektor německé Karlo-Ferdinandovy univerzity pocházející z Moravy. Narodil se v Chrlicích u Brna, za 28 let působení v Čechách a na Moravě vytvořil v podstatě celé své fyzikální dílo.

Hodnota většiny Machových fyzikálních prací je na čase nezávislá. Machův princip, který zavedl Albert Einstein, vedl později k teorii relativity, při výuce fyziky se užívá Machův vlnostroj a Machovo kyvadlo, aerodynamika nadzvukových rychlostí se neobejde bez Machova kužele, Machova úhlu a Machova čísla.

Po skončení studií Tesla pracoval nejprve v Budapešti a Paříži. V roce 1884 zamířil zcela bez prostředků na americký kontinent. V USA našel práci u vynálezce a podnikatele Thomase Alvy Edisona. Muži spolu ale nedokázali vyjít. Rozcházeli se zejména v názorech na budoucnost elektrických systémů. Zatímco Edison preferoval stejnosměrný proud, Tesla prosazoval proud střídavý.

Úspěšný vědec, neúspěšný obchodník

Po rozchodu s Edisonem si Tesla zřídil vlastní laboratoř, v níž se oddával svým pokusům. Zkonstruoval a patentoval četné elektrické přístroje a stroje: v roce 1887 například elektrický motor na střídavý proud či o čtyři roky později takzvaný Teslův transformátor, zdroj vysokého střídavého napětí o vysokém kmitočtu. Zabýval se též výzkumem v oboru bezdrátové telegrafie.

Račte sděliti s obcí pražskou mé upřímné díky za její laskavé a cenné poselství. Mám milé vzpomínky na Vaše krásné město, a inspirace, které se mně tam dostalo, právě nyní mně napomáhá při mé práci. Veliké pocty, jež se mi tam prokazovaly, jsou mnou velmi vysoce ceněny, a doufám, že se ukáži býti jich hoden. Můj obdiv pro skvělý lid Československa, nositele pochodně vzdělanosti, nemůže býti vyjádřen slovy. Projevuji nejvřelejší přání pro jeho stálý zdar.
Nikola Tesla

Teslovy vynálezy nebyly pouhou atrakcí, nýbrž nacházely využití i v praxi. Už v roce 1885 koupil George Westinghouse, ředitel elektrárenské společnosti z Pittsburghu, řadu Teslových patentů na zařízení produkující a využívající střídavý proud. Za získaný milion dolarů tak mohl geniální fyzik pokračovat v další práci. Zemřel ve věku 86 let v New Yorku. Za svůj život si nechal patentovat přes 300 patentů.  

Na jeho počest byla jeho jménem označena jednotka magnetické indukce, jeho jméno nese i kráter na odvrácené straně Měsíce a planetka 2244 Tesla, kterou objevil Milorad B. Protić.

Popkulturní hrdina

Tesla v poslední části svého života ztratil sponzory a uchýlil se do ústraní – bádal o čím dál podivnějších tématech, jako byly například paprsky smrti. Jeho vize se nikdy nenaplnily, ale po druhé světové válce se stal díky tomu oblíbenou postavou různých konspiračních teorií. 

Teslův památník v Praze
Zdroj: Gampe (CC BY-SA 3.0)/Wikimedia Commons

Jeho fiktivní vynálezy jsou oblíbené v nejrůznějších počítačových hrách, románech, komiksech i filmech (například Dokonalý trik), stal se do značné míry symbolem geniálního zneuznaného vědce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 2 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 12 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
včera v 14:51

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
včera v 11:44

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
včera v 07:01

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...