Vědci poprvé poslali energii z oběžné dráhy na Zemi. Může to otevřít cestu k orbitálním elektrárnám

Experiment amerických vědců dokázal poprvé dostat z vesmíru energii na Zemi. Pokus inženýrů z Caltechu má nadějné výsledky, jeho autoři by v něm proto chtěli pokračovat.

Solární energie je nejrychleji rostoucí formou obnovitelné energie. V současné době se podílí na celosvětové výrobě elektřiny 3,6 procenta.

Podle odhadů energetických expertů bude elektřiny získané z tří hlavních metod obnovitelné energetiky v příštích desetiletích exponenciálně přibývat: do roku 2035 dosáhnou 40 procent a do roku 2050 až 45 procent.

Obnovitelné zdroje energie by měly v polovině století tvořit 90 procent trhu s energií a elektřina získaná ze solárních panelů by se na tom měla podílet asi z půlky.

Solární energie má ale i spoustu nedostatků, o kterých se dlouhodobě ví. Tím hlavním je, že není k dispozici vždy. Ve skutečnosti je jí například v našich podmínkách nejvíc právě v době, kdy je nejméně zapotřebí. Tedy v létě, kdy jsou dlouhé dny s dostatkem slunečního svitu. 

Jedním z řešení by se mohla stát takzvaná vesmírná solární energie. Družice by díky své pozici na oběžné dráze mohly snadno získávat energii ze Slunce 24 hodin denně, 365 dní v roce. Ovšem vědci se celé desítky let potýkají s otázkou, jak pak tuto energii poslat na Zemi.

V rámci projektu Space Solar Power Project (SSPP) na Caltechu nedávno dokončili první úspěšný bezdrátový přenos energie pomocí experimentu MAPLE (Microwave Array for Power-transfer Low-orbit Experiment). Hlavním autorem pokusu byl profesor Ali Hajimiri, jehož tým jako první dokázal přenést bezdrátově energii získanou ve vesmíru dolů na Zemi. 

Kosmická energie zaměřená k Zemi

Projekt se plánoval od roku 2011, do kosmu se dostal na začátku letošního roku. Už to samotné autoři označují za úspěch. Zařízení je totiž značně složité a citlivé, takže se obávali, že let na orbitu by nemuselo vydržet.

Pak vědci provedli několik experimentů. V prvním z nich přenesli bezdrátově energie v kosmu na vzdálenost asi třiceti centimetrů. „Naše experimenty nám potvrdily, že MAPLE dokáže úspěšně přenášet energii do přijímačů ve vesmíru,“ uvedl Hajimiri. „Podařilo se nám také naprogramovat soustavu tak, aby směřovala svou energii k Zemi.“ Energii vyslanou satelitem se podle něj podařilo zachytit na střeše univerzity. 

Vizualizace vesmírné solární elektrárny
Zdroj: NASA

Množství bylo velmi malé, nestačilo by ani na rozsvícení žárovky. Podle vědců z Caltechu je ale jejich experiment úspěšný. Prokazuje totiž, že je transport elektřiny z oběžné dráhy na Zemi je možný. Na průmyslové využití to ani zdaleka není, ale umožňuje to v pokusech pokračovat dál. Na palubě družice jsou další dva přístroje, které chce Catech vyzkoušet ještě letos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 42 mminutami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 3 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 5 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 6 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 7 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 8 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.