Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně (UJEP) v Ústí nad Labem vyvinuli způsob, jak získat z tuhého hlenu slimáků váčky zvané exosomy. Ty mají schopnost pronikat do živočišných buněk a ničit je zevnitř. Slimáci by tak mohli pomáhat v biotechnologiích i léčbě nemocí, třeba rakoviny.
Slimáčím slizem proti rakovině. V Ústí nad Labem zkoumají možnosti biologické léčby
Studio 6: Využití slimáků k léčbě rakoviny (zdroj: ČT24)
Lidé mu říkají slimák, správně se ale jmenuje plzák španělský. Proslavil se jako jeden z nejhorších invazních býložravých škůdců v Evropě – přes to, jak pomalu se pohybuje, je jeho invaze směrem na sever zatím nezastavitelná. Pomáhá mu v ní jeho tuhý hlen, který vylučuje, aby se mohl pohybovat. A přesně tuto látku teď začali studovat čeští vědci – má totiž pozoruhodné vlastnosti, které mohou pomoci i lidem.
Tito slimáci jsou nesporně škůdci, způsobují značné ekologické i hospodářské škody a navíc představují i zdravotní hrozbu: působí totiž jako přenašeči patogenních bakterií a hostitelé parazitů, kteří škodí domácím zvířatům a dobytku.
„Produkuje vysoce viskózní, lepkavý a těžko odstranitelný břišní hlen, který je vytvářen převážně pěti typy žláz, což mu umožňuje překonávat mnoho typů povrchů a přírodních i umělých překážek, což může přispívat k úspěšnosti jeho geografického šíření a k úrovni současného zamoření v Evropě,“ popisují vědci ve studii, která vyšla v odborném časopise Scientific reports.
Experti pod vedením Michaely Liegertové z Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem tento hlen prozkoumali. Vyvinuli metodu, jak ho sbírat a izolovat z něj zajímavé části. V nich pak našli exosomy – jakési váčky, které se dají použít pro dopravu látek do jiných buněk.
V současné době je v biomedicíně práce s těmito váčky podle Liegertové velkým trendem – vědci je zkoušejí využívat pro transport účinných léků přímo na místo, kde mohou nejlépe působit.
Ústečtí vědci prokázali, že exosomy se v laboratorních podmínkách opravdu dají využít právě na rakovinové buňky – „působí přímo v místě a nepůsobí škody jinde,“ vysvětluje vědkyně.
Podobné exosomy se vyskytují také u jiných zvířat, například v hadím jedu, podle vědců z UJEP mají slimáci velkou výhodu v tom, že se snadno a rychle množí a sliz plný účinných látek se z nich jednoduše a levně dá získat.