Jako kosmická chobotnice. Astrofyzici poprvé pozorovali černou díru propojenou „chapadly“ s výtryskem hmoty

Astronomové poprvé na snímku zachytili stín černé díry a silný proud materiálu, který z ní vychází. Tato supermasivní černá díra tvoří centrum galaxie Messier 87 neboli M87.

Objev trval řadu let – samotné pozorování, jehož výsledkem snímek je, proběhlo už roku 2018. Podílelo se na něm několik dalekohledů rozmístěných na různých místech Země. Tím, že Atacama Large Millimeter/submillimeter Array v Chile, Grónský teleskop a Global Millimetre VLBI Array teleskopů z Evropy a Severní Ameriky spojily své síly, vznikl jeden virtuální teleskop, mnohem silnější než jeho jednotlivé části. Díky tomu se astronomové mohli podívat na černou díru vzdálenou 55 milionů let v detailu, jaký ještě nikdo předtím neviděl.

Nový snímek může podle vědců pomoci získat více informací o tom, jak se černé díry chovají a co jim umožňuje vypouštět energetické proudy materiálu do vesmíru.

Jako miliardy Sluncí

Objekt, který sledovali, je sice nesmírně daleko, je ale současně nepředstavitelně velký a hmotný. Už jen představit si rozměry našeho Slunce není snadné – a černá díra v galaktickém centru M87 je 6,5 miliardkrát hmotnější.

Vizualizace výtrysku
Zdroj: Nature

Černá díra tvoří střed této velké galaxie. Pohlcuje tam plyn a prach – ale také celé hvězdy, pokud se dostanou příliš blízko. V minulosti si vědci mysleli, že černé díry jsou „němé“, tedy že jen pohlcují hmotu a samy nic nevydávají. Jenže tyto objekty mohou také vysílat silné proudy materiálu, které se rozletí vesmírem takovou silou a rychlostí, že se dostanou i mimo svou rodnou galaxii.

„Víme, že tyto výtrysky jsou vyvrhovány z okolí černých děr, ale stále ještě plně nerozumíme tomu, jak k tomu dochází. Abychom to mohli přímo studovat, potřebujeme pozorovat původ jetu co nejblíže černé díře,“ uvedl v tiskové zprávě hlavní autor studie Ru-Sen Lu, astronom z Astronomické observatoře v Šanghaji v Číně.

Na novém snímku je dobře viditelné spojení mezi základnou výtrysku a hmotou vířící kolem supermasivní černé díry. Předchozí pozorování zobrazovala oba jevy odděleně, včetně prvního přímého snímku černé díry, zveřejněného v roce 2019. 

Kosmický lupič

A co jsou tyto výtrysky vlastně zač? Když hmota zachycená gravitací černé díry obíhá kolem svého únosce, zahřívá se a uvolňuje pak energii ve formě záření ve vlnových délkách světla. Toto světlo potom vytváří prstencovou strukturu, která je vidět, jak září kolem stínu černé díry.

„Na této vlnové délce můžeme vidět, jak se výtrysk vynořuje z emisního prstence kolem centrální supermasivní černé díry,“ popsal jev spoluautor studie Thomas Krichbaum z Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 11 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 13 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 14 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 15 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 18 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 20 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
3. 6. 2026

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
3. 6. 2026
Načítání...