Placebo efekt funguje i v posilování. Lidé podávají lepší výkony a víc jim rostou svaly

Podle nového výzkumu norských vědců funguje trénink lépe, když člověk věří, že tréninkový program byl sestaven přímo jemu na míru. Autoři uvádějí, že se jedná o zajímavou ukázku placebo efektu.

„Pokud věříte, že tréninkový režim, který dodržujete, je optimalizovaný speciálně pro vás, bude to mít samo o sobě pozitivní dopad, bez ohledu na samotný obsah tohoto tréninku. Je to úplně stejné jako placebo efekt, který známe z medicíny,“ popisuje výsledky hlavní autor výzkumu Kolbjorn Andreas Lindberg.

Placebo efekt je název pro zatím ne zcela vysvětlený jev, který nastává, když léky nebo léčba fungují lépe, pokud věříte, že budou fungovat. Typický příklad: když si člověk vezme lék proti prudké bolesti hlavy a úleva přijde výrazně dříve, než mohla začít působit účinná látka obsažená v léku.

Placebo léčiva jsou dnes důležitou součástí klinického výzkumu. V takzvaných dvojitě zaslepených studiích se pacientům podává buď opravdový lék, nebo neúčinné placebo tak, aby ani výzkumníci, ani pokusné osoby nevěděli, kdo co dostal. Vědci tak zjistí, jestli lék doopravdy funguje.

Cvičení a placebo

„Placebo efekt studujeme už více než sedmdesát let, ale pohled na něj v kontextu výzkumu cvičení je úplně nový,“ říká Lindberg.

Jeho práce zkoumala čtyřicet lidí. To je také její největší slabina, na opravdu silné závěry je to příliš malý vzorek. Vědci začali výzkum tím, že všechny důkladně otestovali po fyzické stránce. Po sérii fyzických testů v laboratoři dostali účastníci studie přidělené tréninkové programy.

Polovině lidí vědci řekli, že tento program je vytvořený speciálně pro ně, na základě jejich biologie a podle toho, jaké byly výsledky předchozích fyzických testů. Druhá polovina účastníků, kontrolní skupina, dostala informaci, že jde o obecný trénikový program.

Po absolvování osmi až deseti týdnů tréninku autoři experimentu opět otestovali všech čtyřicet lidí v laboratoři. „Ukázalo se, že ti, kteří si mysleli, že dostali individuálně přizpůsobený tréninkový program, dosáhli v průměru lepších výsledků než kontrolní skupina. Přestože obě skupiny v průměru dodržovaly stejný program,“ popisuje výsledky Lindberg.

Vědci našli rozdíly mezi oběma skupinami zejména u cvičení dřepů a také u množství získané svalové hmoty.

Jak pomáhá placebo při cvičení

„Možná je trochu překvapivé, že placebo se vztahuje i na cvičení. Ale když se nad tím zamyslíte, dává to smysl,“ dodává Lindberg. „Už dříve existovaly náznaky, že lidé, kteří si mysleli, že se řídí osobním programem, trénovali o něco více a s vyšší intenzitou. A více takových drobných faktorů může ovlivnit výsledek.“ 

Vědec ale předpokládá, že na výsledek mohlo mít vliv i samotné testování. Skupina, která věřila, že má personalizovaný program, totiž mohla mít pocit, že musí podat maximální výkon, protože k tomu program sloužil. Mohli tedy mít silnější motivaci, aby se „víc předvedli“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 4 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 6 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
před 10 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 11 hhodinami

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
před 12 hhodinami

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
před 12 hhodinami

AI skočily na falešné studie. Šířily varování před neexistující nemocí

Bixonimania je zdravotní problém, který vzniká po dlouhém zírání do monitoru, po němž mohou zarudnout oční víčka. Zajímavé na této chorobě je zejména to, že vůbec neexistuje. I přesto o ní umělé inteligence déle než rok informovaly.
včera v 15:00
Načítání...