Dno Atakamského příkopu je plné jedovatých chemikálií. Svět je přitom zakázal už před čtvrtstoletím

Na dno hlubokomořských příkopů by se teoreticky neměly dostávat desítky let zakázané chemikálie. Nový mezinárodní výzkum vedený švédskými experty ale ukázal, že právě těchto látek je v hlubinách oceánů nečekaně mnoho – voda totiž na jejich rozklad významněji nepůsobí.

Polychlorované bifenyly (PCB) jsou skupina látek, která má řadu vynikajících vlastností – jsou chemicky stálé, tepelně odolné, přilnavé a nehořlavé. Proto se začaly používat v podstatě od okamžiku, kdy se rozjel světový chemický průmysl, a našly široké využití od běžných aditiv v barvách, lacích, hydraulických zařízeních nebo teplonosných médiích až po náplně transformátorů, kondenzátorů a dalších zařízení.

Světový trh s nimi byl desítky let spokojený (v Československu se prodávaly pod názvy Delor, Hydelor nebo Delotherm), ale na začátku šedesátých let dvacátého století se objevily první varovné signály, že tyto látky mohou možná představovat i hrozbu.

Mléko a zákaz

Výrobci si původně mysleli, že PCB jsou natolik stabilní, že se nemohou dostat do potravního řetězce, jenže to zjevně nebyla pravda. Stále častěji je totiž lékaři a biologové nacházeli v tkáních organismů, hlavně u vrcholných predátorů.

O tento negativní efekt se zprvu zajímali jen ochránci přírody, ovšem další výzkum zjistil, že PCB jsou také v mléce a mase krav, koz a dalších podobných živočichů. A že když se dostanou do živých organismů, mohou způsobovat hormonální poruchy a také významně narušit imunitní systém. Prokazatelně také poškozují játra a snižují plodnost. A navíc se z těla vylučují mateřským mlékem, což znamená, že se problém přenáší i na další generace.

Když si vědci uvědomili, jak zásadní problém lidstvo má, dokázali politiky přesvědčit, aby se s používáním PCB skončilo. Například Československo je přestalo vyrábět roku 1984, jen pět let po Spojených státech, a od roku 2001 je tato skupina více než dvou stovek látek zakázaná celosvětově. 

Hrozba na dně

Jak se PCB rozkládají, záleží na tom, jaké síly na ně v daném prostředí působí. Ve vodě příliš nemizí; dokážou se navázat na organický materiál, který klesá ke dnu, a pak se v něm nahromadí. V oceánech je jsou vědci proto schopní odhalit i čtvrtstoletí po jejich zákazu. Prokazuje to nová studie, která vyšla odborném časopise Nature Communications.

Vědecký tým pracoval se vzorky z pěti míst Atakamského příkopu a odebíral je v hloubce od 2500 do 8000 metrů pod hladinou. „PCB jsme našli v usazeninách na všech lokalitách ve všech padesáti vrstvách sedimentu.“ Podle Ronnieho N. Gluda, který se na novém výzkumu podílel, naštěstí nejsou koncentrace PCB v Atakamském příkopu extrémně vysoké (například v Baltu jsou až třistakrát vyšší).

Větší problém než množství je v kontextu nové studie místo jejich nálezu. „Vzorky z Atakamského příkopu nemají příliš vysoké koncentrace, ale vzhledem k tomu, že byly získány ze dna hlubokomořského příkopu, jsou relativně vysoké. Nikdo neočekával, že na takovém místě nalezne znečišťující látky,“ uvedl Glud.

  • Peruánsko-chilský příkop, známý také jako Atakamský příkop, se nachází na východě Tichého oceánu v přibližné vzdálenosti 160 kilometrů od pobřeží Peru a Chile. 
  • Jedná se o nejdelší a devátý nejhlubší oceánský příkop na světě. Dosahuje maximální hloubky 8 065 metrů a je dlouhý bezmála šest tisíc kilometrů. 
  • Jeho průměrná šířka je 64 kilometrů a pokrývá území o rozloze asi 590 tisíc čtverečních kilometrů.
Atakamský příkop, místo, kde probíhaly odběry
Zdroj: Nature

Tyto výsledky mohou vypadat znepokojivě. Nicméně o vlivu těchto látek na toto prostředí se zatím prakticky nic neví. Není jasné, jaký vliv na jeho obyvatele mají, ani jestli se z něj nemohou dostávat zpět do ryb nebo jiných organismů.

Vědci proto chtějí ve výzkumu pokračovat na jiných místech oceánů – plánují už další studii v Japonském příkopu. „V budoucích studiích budeme také studovat příjem u živočichů žijících na dně, abychom se pokusili pochopit, jak se znečišťující látky šíří a jak mohou ovlivnit potravní řetězec v hlubokomořském příkopu. Budeme také studovat, jak může mikrobiální společenstvo v hlubokomořském příkopu přispívat k degradaci některých znečišťujících látek,“ dodala Anna Sobeková, která výzkum vedla. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 3 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 4 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 6 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 7 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 7 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 10 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...