Umělá inteligence může v Evropě a USA připravit o práci čtvrtinu lidí, říká zpráva Goldman Sachs

Umělá inteligence by mohla ve světě nahradit člověka na 300 milionech pracovních míst. Vyplývá to podle serveru BBC ze zprávy americké investiční banky Goldman Sachs. Ve Spojených státech a Evropě by umělá inteligence podle zprávy mohla zastat zhruba čtvrtinu pracovních úkolů, mohla by ale rovněž vést k tvorbě nových pracovní míst a k růstu produktivity.

Zpráva upozorňuje, že možnosti využití umělé inteligence se v jednotlivých odvětvích výrazně liší. Například v administrativě lze podle zprávy zautomatizovat 46 procent pracovních úkolů, zatímco ve stavebnictví je to pouze šest procent, píše BBC.

Program, který změnil svět

Umělá inteligence se v poslední době dostala do centra pozornosti díky chatovacímu systému ChatGPT, který vyvinula společnost OpenAI podporovaná Microsoftem.

ChatGPT patří do kategorie generativní umělé inteligence a dokáže na základě jednoduchých dotazů generovat články, eseje, vtipy, ale i poezii. Na základě obrovského množství dat se podobně jako člověk učí, jak odpovídat na podněty uživatelů.

Budoucnost se špatně předpovídá

Generální ředitel německé mediální skupiny Axel Springer Mathias Döpfner nedávno uvedl, že systémy jako ChatGPT by mohly nahradit novináře. Podle BBC obavy o své pracovní vyhlídky v souvislosti s umělou inteligencí vyjadřují také někteří umělci.

„Jsem si jistý pouze tím, že nemůžeme vědět, kolik pracovních míst generativní umělá inteligence nahradí,“ řekl BBC ekonom Carl Benedikt Frey působící na Oxfordské univerzitě. „ChatGPT například umožňuje lidem s průměrným písemným projevem vytvářet eseje a články. Novináři tak budou čelit větší konkurenci,“ dodal.

To podle něj bude znamenat velký tlak na finacování a dá se tedy očekávat v těchto oborech přinejmenším pokles platů. „Vezměme si zavedení technologie GPS a platforem, jako je Uber. Znalost všech ulic v Londýně najednou ztratila na hodnotě – a tak se řidičům v reakci na to výrazně snížily mzdy, podle našeho průzkumu přibližně o 10 procent. Výsledkem byly nižší mzdy, nikoliv menší počet řidičů,“ doplnil expert s tím, že v příštích několika letech bude mít generativní umělá inteligence pravděpodobně podobný vliv na širší soubor kreativních úkolů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
před 3 hhodinami

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
před 5 hhodinami

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
před 7 hhodinami

Před 70 lety padla Stalinova modla. Pomohl k tomu ze záhrobí i Lenin

Takzvaná „Fronta na maso“ – monumentální Stalinův pomník na pražské Letné – stál na místě necelý rok, když se nad jeho existencí už začaly stahovat mraky. Před 70 lety totiž začal XX. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu. Tehdejší první tajemník Nikita Chruščov na něm poprvé veřejně odsoudil Stalinovy zločiny a vytváření jeho kultu osobnosti. Projev byl tajný, brzo se ale dostal do světa. A Stalinova sláva začala uvadat. Příslib společenského uvolnění ale Sověti následně rázně utnuli.
před 11 hhodinami

Porno, sítě, hry. Hyde Park Civilizace řešil digitální hrozby

Stále mladší děti tráví stále více času na sociálních sítích. Ty jim poskytují spoustu zábavy, poznání i sociálních vazeb, ale také skýtají mnoho nástrah. Pro rodiče může být složité tato rizika pochopit, protože v jejich mládí nebyla lidská identita natolik propojená s tou digitální a většina takových hrozeb nebyla tak rozšířená. Tématu se věnoval Hyde Park Civilizace.
před 11 hhodinami

Marihuana v dospívání zdvojnásobuje riziko duševních nemocí

Téměř půl milionu mladých lidí zkoumali američtí vědci v rozsáhlé studii, která se věnovala konzumaci marihuany. Výzkum ukázal, že existuje souvislost mezi kouřením konopí a vznikem psychických chorob. A s velkou pravděpodobností jde o souvislost příčinnou.
včera v 14:15

Zákaz mobilů ve školách dle výzkumu přímo nezlepšuje známky ani duševní pohodu

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.
včera v 11:24

Při extrémních vedrech vznikají nad městy nanočástice schopné proniknout do plic

Světová velkoměsta se vlivem oteplování planety i toho, jak zastavěná jsou, stávají stále rozpálenějšími kotli. Má to v mnoha ohledech negativní dopady na lidské zdraví. Teď vědci popsali další možný: vznik atmosférických aerosolů složených z nanočástic, které mohou proniknout do plic. To se donedávna pokládalo za nepravděpodobné.
včera v 11:14
Načítání...