Poškozený Sojuz přistál v kazašské stepi. Vracel se bez posádky kvůli poškození meteoritem

Poškozená ruská kosmická loď Sojuz M-22 přistála na Zemi jen necelé dvě hodiny poté, co se odpojila od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Informovala o tom agentura TASS. Plavidlo loni poničil mikrometeorit, který způsobil únik chladicí kapaliny, a vracelo se tak bez posádky.

Loď Sojuz se od ISS podle plánu odpoutal v úterý v 11:57 (SELČ). Krátce před druhou hodinou odpoledne dopadla do stepi v Kazachstánu, jihovýchodně od města Žezkazgan.

Spolu s lodí se na Zemi vrátilo také okolo 218 kilogramů nákladu – například výsledky vědeckých pokusů o pěstování hub nebo výroby vlastního probiotického nápoje ve vesmíru, píše TASS.

ISS před odletem Sojuzu-22
Zdroj: NASA

Náhrada už kotví u ISS

Mikrometeorit loni v prosinci porušil plášť Sojuzu, kterým se měla na Zemi vrátit trojice astronautů. Pro ně nakonec koncem února k ISS dorazila loď Sojuz MS-23, která se s nimi má vrátit v září. Sojuz MS-23 podle agentury TASS dopravil také na ISS skoro 430 kilogramů nákladu, včetně vody, potravin a oblečení pro posádku, jakož i prostředky pro lékařské vyšetření, zařízení pro vědecké experimenty, prostředky pro úklid stanice a pro kontrolu čistoty vzduchu.

Přistání Sojuzu
Zdroj: ČTK

Mise ruských kosmonautů Sergeje Prokopjeva a Dmitrije Petelina a amerického astronauta Franka Rubia se tak prodlouží ze šesti měsíců na rok. Měli totiž při březnovém návratu na Zemi použít právě poškozenou loď Sojuz MS-22.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Jako supermigréna. Cluster headache je krutá bolest, o které se téměř nemluví

Hlava občas bolí každého. Někdy z přepracovanosti, jindy z přemíry alkoholu – ale u nečekaně velkého množství lidí se jedná o zdravotní problém. Lékaři rozlišují asi dvě stovky bolestí hlavy; tou nejznámější je migréna, není ale tou nejhorší. Nejbolestivější je cluster headache, česky též klastrová bolest hlavy, která se připomíná každý rok 21. března. Jarní rovnodennost má u této diagnózy symbolizovat naději přicházející s kratší délkou noci.
před 3 hhodinami

Prší PFAS. Věda varuje před problémem větším než kyselé deště

Lidstvo se v minulém století bálo takzvaných kyselých dešťů. Ty se sice podařilo vyřešit, ale objevil se nový problém, který je zřejmě ještě větší. Srážky totiž začaly obsahovat stále více jiných znečišťujících látek, které představují zdravotní riziko. Na rozdíl od sloučenin, které způsobují kyselé deště, je téměř nemožné se těchto příměsí zbavit.
před 3 hhodinami

USA vyhostily francouzského vědce, který kritizoval Trumpa

Americké úřady tento měsíc odepřely vstup do země jednomu z našich vědců, uvedl francouzský ministr pro výzkum Philippe Baptiste. Imigrační úředníci na letišti prohledali badatelův mobilní telefon a našli v něm zprávy, ve kterých kritizoval administrativu prezidenta Donalda Trumpa. Vědec byl poté vyhoštěn, píše server deníku Le Monde.
včera v 13:31

Ukrajina se „zapsala do historie“ prvním čistě robotickým útokem v dějinách

Drony a další automatizované válečné stroje mění podobu bojů na Ukrajině. Na konci loňského roku se odehrála operace, při které ukrajinská armáda zřejmě poprvé v historii zaútočila pouze pomocí koordinovaných sil létajících a pozemních strojových jednotek, tedy bez lidských vojáků – a k tomu nad očekávání úspěšně.
včera v 12:30

Americká armáda ruší klimatické „woke“ výzkumy

Snaha o úspory v americké federální vládě zasáhla už i klimatické programy, které provozuje armáda. Devět desítek jich přišlo o finance, a to přes odpor expertů, kteří považují oteplování za „násobič hrozeb“. Navíc není pravděpodobné, že tím vláda ušetří tolik, kolik plánuje.
včera v 07:00

Je moje červená jako tvoje červená? Vědci zodpověděli klíčovou otázku vědomí

Tým složený z vědců z několika národů se pustil do řešení dávných filozofických otázek: nakolik individuální je lidské vnímání barev? Co kdyby každý lidský mozek překládal barevné vzorce, které vnímá, odlišně? Vědcům se podle jejich závěrů podařilo na tento mimořádně obtížně řešitelný problém najít odpověď.
19. 3. 2025

Stovky tisíc galaxií najednou. ESA ukázala první část atlasu vesmíru

Mise Euclid, kterou provozuje Evropská kosmická agentura (ESA), zveřejnila první várku dat. Jsou v nich vidět i snímky na stovky tisíc galaxií různých tvarů a velikostí, které ukazují pohled na jejich uspořádání v nepopsatelně obří kosmické síti.
19. 3. 2025

Světová zpráva o klimatu. Rok 2024 byl rekordní ve většině ohledů

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2024 známky změny klimatu způsobené člověkem nových rozměrů. Některé z důsledků jsou nevratné po stovky, ne-li tisíce let, upozorňuje WMO.
19. 3. 2025
Načítání...