Záhadný objekt Oumuamua nebyl kosmická loď, dokládá studie. Vysvětlení s vodíkem všechny nepřesvědčuje

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila.

Objevení tělesa Oumuamua před šesti lety bylo pro astronomy velmi významné, protože poprvé mohli pozorovat ve Sluneční soustavě objekt, který z ní nepochází. Jednalo se totiž o návštěvníka ze systému jiné hvězdy.

Neobvyklý byl i jeho podlouhlý tvar. Čtyři sta metrů dlouhý objekt měřil na délku desetkrát tolik co na šířku. Jeho dráhu a zrychlení navíc nebylo možné vysvětlit pouze gravitačním působením Slunce.

První reálné záběry objektu Oumuamua z Evropské jižní observatoře
Zdroj: ESO

Velmi rychle se objevily názory, že dráhu tělesa by vysvětloval pohon, například solární. Teorii o mimozemské lodi podpořil i astronom z Harvardské univerzity Avi Loeb, který o asteroidu dokonce napsal knihu s názvem Extraterrestrial: The First Sign of Intelligent Life Beyond Earth (Mimozemský: Prvním důkaz o inteligentním životě mimo Zemi).

Astronomové v nové studii nicméně tvrdí a dokládají, že pohyb tělesa lze vysvětlit faktem, že se z jeho povrchu při průletu kolem Slunce uvolňovaly molekuly vodíku, které se předtím při radiolytické reakci oddělily z ledu. Ty tak měly fungovat jako jakýsi pohon, který usměrňoval mezihvězdný objekt na jeho podivnou trajektorii.

Jeden z členů vědeckého týmu Darryl Seligman uvedl, že právě proto těleso nemělo ohon jako běžná kometa, u níž se při sublimaci ledu uvolňují i částečky prachu. Astronom Evropské vesmírné agentury (ESA) Marco Micheli dodal, že předností tohoto vysvětlení je to, že „je kompatibilní s naším chápáním toho, jak mezihvězdné objekty vznikají, a nepředpokládá, že obsahují exotický materiál, který by nebyl známý z komet ve Sluneční soustavě“.

Zastínění toho, co je důležité

Loeba ale jejich závěry nepřesvědčily a tvrdit, že těleso je kometou, i když jako kometa nevypadá, je podle něj neudržitelné. „To je jako říct, že slon je zebra, ale bez pruhů,“ řekl.

Debata o tom, zda Oumuamua může být důkazem existence mimozemské civilizace, podle Seligmana má jeden nepříjemný vedlejší efekt – zastiňuje fakt, že objekt je zcela mimořádný i ve chvíli, kdy o něm jako o mimozemské lodi neuvažujeme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 21 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...