Záhadný objekt Oumuamua nebyl kosmická loď, dokládá studie. Vysvětlení s vodíkem všechny nepřesvědčuje

Vědcům se podařilo vysvětlit neočekávanou dráhu tajemného vesmírného tělesa nazvaného Oumuamua, které jako první objekt z cizího hvězdného systému proletělo v roce 2017 kolem Slunce. Ve studii zveřejněné v časopise Nature došli k závěru, že jeho pohyb ovlivnilo uvolňování molekul vodíku při průletu Sluneční soustavou. Zastánce teorie, podle které může být Oumuamua důkazem o existenci mimozemské civilizace, ale nová hypotéza nepřesvědčila.

Objevení tělesa Oumuamua před šesti lety bylo pro astronomy velmi významné, protože poprvé mohli pozorovat ve Sluneční soustavě objekt, který z ní nepochází. Jednalo se totiž o návštěvníka ze systému jiné hvězdy.

Neobvyklý byl i jeho podlouhlý tvar. Čtyři sta metrů dlouhý objekt měřil na délku desetkrát tolik co na šířku. Jeho dráhu a zrychlení navíc nebylo možné vysvětlit pouze gravitačním působením Slunce.

První reálné záběry objektu Oumuamua z Evropské jižní observatoře
Zdroj: ESO

Velmi rychle se objevily názory, že dráhu tělesa by vysvětloval pohon, například solární. Teorii o mimozemské lodi podpořil i astronom z Harvardské univerzity Avi Loeb, který o asteroidu dokonce napsal knihu s názvem Extraterrestrial: The First Sign of Intelligent Life Beyond Earth (Mimozemský: Prvním důkaz o inteligentním životě mimo Zemi).

Astronomové v nové studii nicméně tvrdí a dokládají, že pohyb tělesa lze vysvětlit faktem, že se z jeho povrchu při průletu kolem Slunce uvolňovaly molekuly vodíku, které se předtím při radiolytické reakci oddělily z ledu. Ty tak měly fungovat jako jakýsi pohon, který usměrňoval mezihvězdný objekt na jeho podivnou trajektorii.

Jeden z členů vědeckého týmu Darryl Seligman uvedl, že právě proto těleso nemělo ohon jako běžná kometa, u níž se při sublimaci ledu uvolňují i částečky prachu. Astronom Evropské vesmírné agentury (ESA) Marco Micheli dodal, že předností tohoto vysvětlení je to, že „je kompatibilní s naším chápáním toho, jak mezihvězdné objekty vznikají, a nepředpokládá, že obsahují exotický materiál, který by nebyl známý z komet ve Sluneční soustavě“.

Zastínění toho, co je důležité

Loeba ale jejich závěry nepřesvědčily a tvrdit, že těleso je kometou, i když jako kometa nevypadá, je podle něj neudržitelné. „To je jako říct, že slon je zebra, ale bez pruhů,“ řekl.

Debata o tom, zda Oumuamua může být důkazem existence mimozemské civilizace, podle Seligmana má jeden nepříjemný vedlejší efekt – zastiňuje fakt, že objekt je zcela mimořádný i ve chvíli, kdy o něm jako o mimozemské lodi neuvažujeme.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 17 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 20 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 23 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...