Rodný jazyk tvaruje mozek. Vědci popsali rozdíl mezi němčinou a arabštinou

Lidské jazyky se od sebe významně liší. Vědci teď prokázali, že tato odlišnost se otiskuje i do vnitřní struktury mozku rodilých mluvčí.

Pomocí jazyka lidé popisují svět. Ale současně má jazyk možná i jiné vlastnosti – některé hypotézy tvrdí, že struktura konkrétní řeči mění způsob, jak její uživatelé vnímají okolní realitu. Například některé jazyky původních obyvatel Ameriky mají méně výrazů pro válku, což je podle této úvahy činí mírumilovnějšími. Reálné údaje tyto předpoklady ale vždy nepotvrzují, proto jsou hypotézy sporné.

  • Sapirova–Whorfova hypotéza říká, že pojetí reálného světa je vystavěno na jazykových zvyklostech konkrétní dané komunity, které pak předurčují určitý výběr interpretace reality. 
  • S touto slavnou jazykovědnou teorií přišel americký strukturalistický lingvista Edward Sapir ve 30. letech 20. století.

     

Teď ale přišly technologie, které jsou schopné v lidském mozku sledovat, co se děje, když člověk myslí nebo mluví. Právě to, konkrétně takzvanou rezonanční tomografii, využil tým německých vědců z Institutu Maxe Plancka. Jazykovědci tvrdí, že díky tomu prokázali,  že důsledky učení se odlišným jazykům jsou jasně viditelné ve struktuře mozku.

Autoři studovali změny mozku u 47 rodilých mluvčích němčiny ve věku 19 až 34 let a stejného počtu lidí, kteří měli jako mateřský jazyk arabštinu. Všechny účastníky experimentu spojovalo vnejméně středoškolské vzdělání - většina měla vysokoškolské vzdělání v oboru právo - a fakt, že ovládali jen jediný jazyk – svůj mateřský. Účastníci byli vysoce vzdělaní, ale všichni mluvili pouze jedním jazykem. Aby vědci omezili další zavádějící faktory, byli všichni účastníci praváci.

Vliv přísudků a směru čtení

„Lidé, jejichž mateřským jazykem byla arabština, měli silnější propojení mezi levou a pravou hemisférou než mluvčí němčiny,“ popsali vědci, kteří výsledky vydali v odborném časopise NeuroImage.  Rodilí mluvčí němčiny měli ale zase vnitřně propojenější jazykové sítě levé hemisféry. Jak je to možné a co to vlastně vědcům o lidech a jazycích říká?

Podle autorů se dají tato rozdílná uspořádání mozků vysvětlit tím, že němčina má velmi složitou skladbu (syntax), jež je plná komplikovaných souvětí, části přísudku jsou rozeseté napříč větami a obecně má tvoření vět v této řeči spoustu pravidel a zákonitostí. To vyžaduje mnoho propojení v levé hemisféře mozku, která je spojována s abstraktním a analytickým myšlením, výpočty a jazykovými schopnostmi.

Naopak arabština má složitou stavbu sloves, která mají kromě nám známých předpon a přípon také takzvané vpony (infixy), tedy prvky, které se přidávají doprostřed slova.

Vliv může mít i fakt, že stejně jako ostatní semitské jazyky se arabština čte zprava doleva, což aktivuje pravou i levou mozkovou hemisféru stejnou měrou. Indoevropské jazyky, jako je němčina, které se čtou zleva doprava, jsou mnohem více zaměřeny na levou hemisféru. Lidé i zvířata podle starších výzkumů vytvářejí častěji řady (a tedy i věty) zleva doprava. Pokud je postup opačný, může to vyžadovat zapojení center, která v levé hemisféře nejsou tak silná – a zapojit se tedy musí i pravá polovina mozku.

Tyto změny jsou jasné a na přístrojích dobře viditelné, vědci ale zatím neví, zda mohou mít také jiné dopady – například na uvažování, city nebo zpracování informací. 

Zákoutí mozku

Díky mnoha starším studiím se ví, že zapojování určitých oblastí mozku vede k posilování spojení v nich, a tedy k jejich zesílení. Důsledkem je efektivnější mozek, který se více zaměřuje na danou činnost.

Tato dodatečná spojení by podle této studie mohla mluvčím určitého jazyka usnadnit učení se dalším jazykům, které sice nemusí být podobné, ale využívají ve velké míře stejné oblasti mozku. Mohou také pomáhat při učení se dalším dovednostem, které podobně využívají tyto oblasti mozku.

Autoři výzkumu by chtěli v tomto ponoru do jazykových center v mozku pokračovat v navazujících studiích. Zajímá je teď, jak moc mozek využívá tato propojení vybudovaná v mládí, když se člověk musí naučit nový jazyk v dospělosti. 

Vědci proto budou sledovat mozkové propojení arabských přistěhovalců, kteří se začínají učit němčinu. Některé předchozí výzkumy totiž naznačují, že jazyky naučené v dospělosti, a možná i druhé jazyky naučené v dětství, jsou zpracovávány v jiných částech mozku než systém rodného jazyka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 52 mminutami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 2 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 5 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 6 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 9 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 23 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...