Zemřela lingvistka, pedagožka a znalkyně brněnského „hantecu“ Marie Krčmová

V pondělí 6. března 2023 zemřela ve věku 82 let emeritní profesorka a bývalá vedoucí Ústavu jazykovědy a baltistiky Filosofické fakulty Masarykovy univerzity Marie Krčmová. Informovala o tom škola na svých webových stránkách. Velmi známé jsou její práce o brněnské mluvě známé jako hantec, ale také o fonetice, fonologii a stylistice.

Marie Krčmová se narodila na Štědrý den roku 1940 v Brně, kde žila celý život. Jejím otcem byl univerzitní profesor, literární historik a kritik Josef Hrabák. Díky tomu se od dětství setkávala s mnoha spisovateli a známými osobnostmi. Navštěvovala střední dívčí školu v Sirotkově ulici a původně chtěla být chemičkou, ale studium českého jazyka zvítězilo. Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity absolvovala v roce 1962.

Její odborná kariéra začala na dialektologickém oddělení Ústavu jazyka českého Akademie věd, srdce ji ale táhlo i k pedagogické činnosti. Následně zakotvila na Ústavu českého jazyka Filosofické fakulty Masarykovy univerzity. V roce 1995 spoluzaložila Ústav jazykovědy (a baltistiky) a jako první vedoucí jej řídila až do roku 2004. Na nově založeném ústavu akreditovala studijní obory obecné jazykovědy a baltistiky a pokračovala v podpoře doktorského studia indoevropeistiky.

Docentkou byla jmenována v roce 1988, v roce 1991 se habilitovala prací Běžně mluvený jazyk v Brně. O deset let později získala titul profesorky českého jazyka. Od roku 1998 působila na fakultě jako profesorka pro obor český jazyk. „Na výuce a vedení diplomových a disertačních prací se podílela vlastně až do posledních chvil,“ uvedl vedoucí Ústavu českého jazyka Filosofické fakulty Masarykovy univerzity Ondřej Šefčík.

V devadesátých letech pomáhala založit a provozovat i nové katedry češtiny na univerzitách v Opavě a Ostravě. Bez její odborné rady by se neobešli ani tvůrci muzikálu My Fair Lady ze Zelňáku. Za svou odbornou činnost obdržela zlatou medaili Masarykovy univerzity, Cenu města Brna a mnohá další ocenění.

„Česká lingvistika i celá akademická obec ztrácí v profesorce Krčmové nejen přední odbornici v oblasti dialektologie, fonetiky a fonologie, stylistiky a sociolingvistiky, ale také vynikající a oblíbenou pedagožku, břitkou komentátorku, nebojácnou kritičku a laskavou rádkyni a páteř každého kolektivu,“ uzavřel docent Ševčík. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 32 mminutami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 5 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 6 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...