Na severu Čech byla v neděli pozdě večer k vidění vzácná polární záře. Vznikla v důsledku geomagnetické bouře, kterou způsobily erupce na Slunci. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) a astronoma Petra Horálka by v noci na úterý mohla být záře ještě výraznější.
Slabá polární záře byla k vidění nad českým a slovenským severním obzorem zejména v neděli okolo 22:30 a poté kolem půlnoci. Její příčinou byly páteční sluneční erupce, během nichž se směrem k Zemi uvolnil oblak nabitých částic. V sobotu večer pak vědci zaznamenali ještě silnější erupci, která by se měla projevit právě v noci na úterý.
„Záře je třeba vyhlížet nad dokonale odkrytým severním obzorem a daleko od měst,“ uvedl Horálek. Zároveň ale upozornil, že předpověď polární záře je obtížná a její viditelnost nelze stoprocentně garantovat. „Vzhledem k situaci (a již zaznamenaným zářím v průběhu noci na pondělí) ale šance v následující noci opravdu existují,“ dodal.
„V pondělních večerních a nočních hodinách bude nicméně oblačnosti méně než v neděli večer – zejména v severní polovině ČR. Pro případné pozorování je nutné vyhledat dostatečně temné místo s dobrým výhledem nad severní obzor. Situaci bude také komplikovat dorůstající Měsíc, který bude svým svitem rušit,“ doplňuje Český hydrometeorologický ústav.
Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. Zatímco v polárních oblastech jsou celkem běžné, v nižších zeměpisných šířkách je jejich výskyt vzácný.
- Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy nastávající ve vysoké atmosféře Země ve výškách od 80 kilometrů (v ionosféře – oblast vysoké koncentrace iontů a volných elektronů), někdy zasahující i do výšek několika set kilometrů.
- Úkazy jsou výsledkem poruch v magnetosféře Země způsobených slunečním větrem. Výraznější polární záře vznikají v důsledku vyšší rychlosti slunečního větru z koronálních děr a výronů koronální hmoty.
- Poruchy magnetického pole mění trajektorie nabitých částic v magnetosférickém plazmatu. Tyto částice, hlavně elektrony a protony, jsou magnetickým polem Země vtahovány do horních vrstev atmosféry (termosféry/exosféry), kde ionizují a excitují atmosférické molekuly a atomy, které následně vyzařují světlo různé barvy a vytvářejí proměnlivé struktury. Forma polární záře, vyskytující se v pásmech kolem obou polárních oblastí, je také závislá na velikosti zrychlení udělovaného částicím slunečního větru.
