Černá smrt zřejmě zasáhla Afriku mnohem hůř, než historie popisovala

Mor se podle dosavadního historického poznání zastavil na Sahaře. Jenže nové náznaky z více oborů ukazují, že to nemusí být pravda.

Ve 14. století se Evropou, Asií a severní Afrikou prohnala černá smrt. Mor. Nemoc, která v některých městech zabila během jedné vlny až polovinu obyvatel. Archeologové a historici doposud předpokládali, že morová bakterie Yersinia pestis, kterou přenášely blechy napadající hlodavce, se tehdy přes Saharu směrem na jih nedostala. V několika málo písemných záznamech středověké subsaharské Afriky totiž není o moru žádná zmínka a ani se zde nenašly masové hroby připomínající „morové jámy“ v Evropě. Ani evropští průzkumníci v 15. a 16. století nezaznamenali žádné známky této nemoci, přestože epidemie stále sužovaly Evropu.

Snímky morové bakterie Yersinia pestis pod elektronovým mikroskopem
Zdroj: NIAID

Jenže teď přinesli vědci nové důkazy z archeologie, historie a genetiky, které jsou podle nich náznakem, že mor subsaharskou Afriku tehdy zasáhl. Tyto důkazy představené těsně před Vánoci na konferenci v Paříži jsou podle genetičky Anne Stoneové z Arizonské státní univerzity zatím jen nepřímé.

Afrika a mor

V některých částech Afriky se mor vyskytuje endemicky i nyní; většina historiků předpokládala, že se sem dostal v 19. století z Indie nebo Číny. Archeolog Gérard Chouin se poprvé začal zajímat o to, jestli má mor v subsaharské Africe delší historii, když prováděl vykopávky v lokalitě Akrokrowa v Ghaně. Byla založená kolem roku 700 před naším letopočtem, byla zemědělskou komunitou, byla obklopena příkopem a vysokými hliněnými valy, šlo o velmi typickou osadu té doby.

Jenže někdy koncem 13. století Akrokrowu i všechny ostatní hliněné osady jejich obyvatelé opustili. „Došlo k hluboké, strukturální změně ve způsobu osídlení,“ popisuje Chouin, „právě když v Eurasii a severní Africe řádila černá smrt.“ Od té doby zdokumentoval podobné opuštění osad v Nigérii ve 14. století. A další archeologové objevili podobně záhadně opuštěné vsi ve 14. století v Kirikongo v Burkině Faso. Tady přitom lidé hospodařili, pásli dobytek a zpracovávali železo nepřerušeně přes 1500 let. Ale pak se někdy ve druhé polovině 14. století osada náhle zmenšila na polovinu. Vědcům se přitom nepodařilo najít vysvětlení v přírodních ani válečných katastrofách. Tyto náhlé změny se podle vědců ale nápadně podobají těm, které byly pozorovány na Britských ostrovech během justiniánského moru v šestém až osmém století našeho letopočtu.

Nové náznaky se našly také v historických záznamech. Historici našli v etiopských textech ze 13. až 15. století dosud neznámé zmínky o epidemiích, včetně jedné, která zabila „takové množství lidí, že nezbyl nikdo, kdo by mrtvé pohřbil“. Není sice jasné, o jakou nemoc šlo, ale historička Marie-Laure Deratová z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum v Paříži zjistila, že v 15. století Etiopané přijali dva evropské světce spojené s morem, svatého Rocha a svatého Sebastiána.

A do třetice tuto hypotézu podporují i některé genetické důkazy. Například studie z roku 2016 v časopise Cell Host & Microbe odhalila, že odlišná podskupina Yersinia pestis, která se nyní vyskytuje pouze ve východní a střední Africe, je bratrancem jednoho z kmenů, které ve 14. století pustošily Evropu. Je to nejbližší žijící příbuzný kmene středověké „černé smrti“. Tento bratranec moru se pravděpodobně dostal do východní Afriky v 15., nebo 16. století – poté, co jiný, dnes již vyhynulý kmen Yersinia pestis prošel západní Afrikou.

Aby byla tato hypotéza přijata, je ale nutné najít ještě přesvědčivější důkazy – těmi by měla být středověká DNA bakterie Y. pestis z lidských ostatků v subsaharské Africe. Přestože teplo a vlhkost v této oblasti rychle DNA ničí, vědci věří, že by ji mohli najít v lidských zubech, kde se zachová s největší pravděpodobností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 39 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...