Černá smrt zřejmě zasáhla Afriku mnohem hůř, než historie popisovala

Mor se podle dosavadního historického poznání zastavil na Sahaře. Jenže nové náznaky z více oborů ukazují, že to nemusí být pravda.

Ve 14. století se Evropou, Asií a severní Afrikou prohnala černá smrt. Mor. Nemoc, která v některých městech zabila během jedné vlny až polovinu obyvatel. Archeologové a historici doposud předpokládali, že morová bakterie Yersinia pestis, kterou přenášely blechy napadající hlodavce, se tehdy přes Saharu směrem na jih nedostala. V několika málo písemných záznamech středověké subsaharské Afriky totiž není o moru žádná zmínka a ani se zde nenašly masové hroby připomínající „morové jámy“ v Evropě. Ani evropští průzkumníci v 15. a 16. století nezaznamenali žádné známky této nemoci, přestože epidemie stále sužovaly Evropu.

Snímky morové bakterie Yersinia pestis pod elektronovým mikroskopem
Zdroj: NIAID

Jenže teď přinesli vědci nové důkazy z archeologie, historie a genetiky, které jsou podle nich náznakem, že mor subsaharskou Afriku tehdy zasáhl. Tyto důkazy představené těsně před Vánoci na konferenci v Paříži jsou podle genetičky Anne Stoneové z Arizonské státní univerzity zatím jen nepřímé.

Afrika a mor

V některých částech Afriky se mor vyskytuje endemicky i nyní; většina historiků předpokládala, že se sem dostal v 19. století z Indie nebo Číny. Archeolog Gérard Chouin se poprvé začal zajímat o to, jestli má mor v subsaharské Africe delší historii, když prováděl vykopávky v lokalitě Akrokrowa v Ghaně. Byla založená kolem roku 700 před naším letopočtem, byla zemědělskou komunitou, byla obklopena příkopem a vysokými hliněnými valy, šlo o velmi typickou osadu té doby.

Jenže někdy koncem 13. století Akrokrowu i všechny ostatní hliněné osady jejich obyvatelé opustili. „Došlo k hluboké, strukturální změně ve způsobu osídlení,“ popisuje Chouin, „právě když v Eurasii a severní Africe řádila černá smrt.“ Od té doby zdokumentoval podobné opuštění osad v Nigérii ve 14. století. A další archeologové objevili podobně záhadně opuštěné vsi ve 14. století v Kirikongo v Burkině Faso. Tady přitom lidé hospodařili, pásli dobytek a zpracovávali železo nepřerušeně přes 1500 let. Ale pak se někdy ve druhé polovině 14. století osada náhle zmenšila na polovinu. Vědcům se přitom nepodařilo najít vysvětlení v přírodních ani válečných katastrofách. Tyto náhlé změny se podle vědců ale nápadně podobají těm, které byly pozorovány na Britských ostrovech během justiniánského moru v šestém až osmém století našeho letopočtu.

Nové náznaky se našly také v historických záznamech. Historici našli v etiopských textech ze 13. až 15. století dosud neznámé zmínky o epidemiích, včetně jedné, která zabila „takové množství lidí, že nezbyl nikdo, kdo by mrtvé pohřbil“. Není sice jasné, o jakou nemoc šlo, ale historička Marie-Laure Deratová z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum v Paříži zjistila, že v 15. století Etiopané přijali dva evropské světce spojené s morem, svatého Rocha a svatého Sebastiána.

A do třetice tuto hypotézu podporují i některé genetické důkazy. Například studie z roku 2016 v časopise Cell Host & Microbe odhalila, že odlišná podskupina Yersinia pestis, která se nyní vyskytuje pouze ve východní a střední Africe, je bratrancem jednoho z kmenů, které ve 14. století pustošily Evropu. Je to nejbližší žijící příbuzný kmene středověké „černé smrti“. Tento bratranec moru se pravděpodobně dostal do východní Afriky v 15., nebo 16. století – poté, co jiný, dnes již vyhynulý kmen Yersinia pestis prošel západní Afrikou.

Aby byla tato hypotéza přijata, je ale nutné najít ještě přesvědčivější důkazy – těmi by měla být středověká DNA bakterie Y. pestis z lidských ostatků v subsaharské Africe. Přestože teplo a vlhkost v této oblasti rychle DNA ničí, vědci věří, že by ji mohli najít v lidských zubech, kde se zachová s největší pravděpodobností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...