Černá smrt zřejmě zasáhla Afriku mnohem hůř, než historie popisovala

Mor se podle dosavadního historického poznání zastavil na Sahaře. Jenže nové náznaky z více oborů ukazují, že to nemusí být pravda.

Ve 14. století se Evropou, Asií a severní Afrikou prohnala černá smrt. Mor. Nemoc, která v některých městech zabila během jedné vlny až polovinu obyvatel. Archeologové a historici doposud předpokládali, že morová bakterie Yersinia pestis, kterou přenášely blechy napadající hlodavce, se tehdy přes Saharu směrem na jih nedostala. V několika málo písemných záznamech středověké subsaharské Afriky totiž není o moru žádná zmínka a ani se zde nenašly masové hroby připomínající „morové jámy“ v Evropě. Ani evropští průzkumníci v 15. a 16. století nezaznamenali žádné známky této nemoci, přestože epidemie stále sužovaly Evropu.

Snímky morové bakterie Yersinia pestis pod elektronovým mikroskopem
Zdroj: NIAID

Jenže teď přinesli vědci nové důkazy z archeologie, historie a genetiky, které jsou podle nich náznakem, že mor subsaharskou Afriku tehdy zasáhl. Tyto důkazy představené těsně před Vánoci na konferenci v Paříži jsou podle genetičky Anne Stoneové z Arizonské státní univerzity zatím jen nepřímé.

Afrika a mor

V některých částech Afriky se mor vyskytuje endemicky i nyní; většina historiků předpokládala, že se sem dostal v 19. století z Indie nebo Číny. Archeolog Gérard Chouin se poprvé začal zajímat o to, jestli má mor v subsaharské Africe delší historii, když prováděl vykopávky v lokalitě Akrokrowa v Ghaně. Byla založená kolem roku 700 před naším letopočtem, byla zemědělskou komunitou, byla obklopena příkopem a vysokými hliněnými valy, šlo o velmi typickou osadu té doby.

Jenže někdy koncem 13. století Akrokrowu i všechny ostatní hliněné osady jejich obyvatelé opustili. „Došlo k hluboké, strukturální změně ve způsobu osídlení,“ popisuje Chouin, „právě když v Eurasii a severní Africe řádila černá smrt.“ Od té doby zdokumentoval podobné opuštění osad v Nigérii ve 14. století. A další archeologové objevili podobně záhadně opuštěné vsi ve 14. století v Kirikongo v Burkině Faso. Tady přitom lidé hospodařili, pásli dobytek a zpracovávali železo nepřerušeně přes 1500 let. Ale pak se někdy ve druhé polovině 14. století osada náhle zmenšila na polovinu. Vědcům se přitom nepodařilo najít vysvětlení v přírodních ani válečných katastrofách. Tyto náhlé změny se podle vědců ale nápadně podobají těm, které byly pozorovány na Britských ostrovech během justiniánského moru v šestém až osmém století našeho letopočtu.

Nové náznaky se našly také v historických záznamech. Historici našli v etiopských textech ze 13. až 15. století dosud neznámé zmínky o epidemiích, včetně jedné, která zabila „takové množství lidí, že nezbyl nikdo, kdo by mrtvé pohřbil“. Není sice jasné, o jakou nemoc šlo, ale historička Marie-Laure Deratová z francouzského Národního centra pro vědecký výzkum v Paříži zjistila, že v 15. století Etiopané přijali dva evropské světce spojené s morem, svatého Rocha a svatého Sebastiána.

A do třetice tuto hypotézu podporují i některé genetické důkazy. Například studie z roku 2016 v časopise Cell Host & Microbe odhalila, že odlišná podskupina Yersinia pestis, která se nyní vyskytuje pouze ve východní a střední Africe, je bratrancem jednoho z kmenů, které ve 14. století pustošily Evropu. Je to nejbližší žijící příbuzný kmene středověké „černé smrti“. Tento bratranec moru se pravděpodobně dostal do východní Afriky v 15., nebo 16. století – poté, co jiný, dnes již vyhynulý kmen Yersinia pestis prošel západní Afrikou.

Aby byla tato hypotéza přijata, je ale nutné najít ještě přesvědčivější důkazy – těmi by měla být středověká DNA bakterie Y. pestis z lidských ostatků v subsaharské Africe. Přestože teplo a vlhkost v této oblasti rychle DNA ničí, vědci věří, že by ji mohli najít v lidských zubech, kde se zachová s největší pravděpodobností.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Víc než polovina kojenců tráví čas u mobilu nebo televize, vyplývá z průzkumu

Celkem padesát pět procent dětí mladších než dvanáct měsíců pravidelně tráví čas u mobilu, tabletu či televize. Více než hodinu denně tato zařízení sleduje čtyřicet jedna procent batolat od jednoho do dvou let. Mezi předškoláky je to šedesát osm procent dětí. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM, který představil spolek Zvedni hlavu a Nadace O2. Podle předsedkyně Asociace klinických logopedů Barbory Richtrové jsou čísla výrazně vyšší, než jaká jsou v tomto ohledu doporučení odborníků.
před 2 hhodinami

Virus chikungunya se šíří do Evropy, kvůli oteplování asi pronikne i do Česka

Až donedávna byl virus chikungunya spojený jen s tropickými zeměmi. Vloni už ale způsobil stovky nákaz i ve Francii a Itálii. Britští vědci teď detailně popsali, jak moc na sever může proniknout. V rozhovoru pro Českou televizi upozornili, že mezi ohroženými zeměmi je i Česko.
před 7 hhodinami

VideoAI a válka s Íránem zdražují elektroniku. Na víc vyjdou počítače či mobily

Situace kolem války na Blízkém východě se kromě cen energií a komodit negativně dotýká i elektroniky. Znamená to například dražší počítače nebo mobilní telefony, řekl pro ČT Vladimír Janíček z elektrotechnické fakulty ČVUT. Už před několika měsíci kvůli vysoké poptávce ze strany datových center pro umělou inteligenci přitom vystřelily nahoru ceny hlavně některých základních počítačových komponent – zejména pamětí. Nyní se může do cen čipů propsat ztížená logistika i dražší výroba způsobená nedostatkem energetických surovin, jakými jsou plyn a ropa.
před 8 hhodinami

V CERNu objevili novou částici. Xi-cc-plus je „obtloustlý bratranec“ protonu

Fyzikové využili největší urychlovač na světě v pátrání po podivné elementární částici, kterou zřejmě matně zahlédli před více než dvaceti lety. Experiment proběhl úspěšně a nově objevená částice má podle vědců velmi netypické vlastnosti.
před 9 hhodinami

Příští rok na ISS poletí nanoroboti z ostravské univerzity. Jsou velcí jako virus

Experimentální modul, který umožní sledovat fungování nanorobotů ve stavu beztíže, připravují pro let na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) společně vědci a inženýři z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO) a brněnské společnosti TRL Space. Experiment CONREX, který má letět příští rok s českým astronautem Alešem Svobodou na ISS, zástupci vysoké školy i firmy představili na veletrhu Amper v Brně.
před 10 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 13 hhodinami

Jiří Grygar slaví 90 let. Desítky let popularizuje vědu a chrání ji před pavědou

Astrofyzik a popularizátor vědy Jiří Grygar je věřícím skeptikem, který bojuje proti pavědeckému tmářství, často oponuje kupříkladu paranormálním jevům či astrologii. Autor mnoha knih, oblíbený řečník a někdejší náruživý cyklista nechal generacím diváků nahlížet na hvězdy v televizních Oknech vesmíru dokořán. V úterý slaví devadesáté narozeniny.
včera v 16:29

Čeští vědci popsali nový druh rypoše. Je to specialista na přežití

Čeští vědci popsali nový druh rypoše, drobného afrického hlodavce, který se vyznačuje dlouhověkostí a dobře snáší nedostatek kyslíku. Studii, na které se podíleli odborníci z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR, publikoval časopis Communications Biology.
včera v 15:00
Načítání...