Většina zemí světa může pokrýt svou spotřebu jen z obnovitelných zdrojů, tvrdí studie ze Stanfordu

Většina zemí světa by mohla plně pokrýt své energetické potřeby jen díky vodě, větru a Slunci –⁠ pokud by dokázaly energie účinně skladovat. Popisuje to studie vědců ze Stanfordovy univerzity. Náklady na tuto změnu by se podle studie státům rychle vrátily.

Mark Jacobson a jeho kolegové ze Stanfordovy univerzity ve své práci analyzovali energetickou situaci ve 145 zemích světa. Vyplývá z ní, že všechny by mohly pokrýt sto procent svých běžných energetických potřeb jen ze tří obnovitelných zdrojů energie –⁠ za podmínky, že budou s to energii účinně skladovat. I to by ale mělo fungovat, protože tento sektor prochází rychlým vývojem.

Studie současně zjistila, že ve všech těchto zemích by se náklady na přechod vrátily velmi rychle –⁠ v průměru za pouhých šest let. Pozitivní by měl být také dopad na zaměstnanost –⁠ celosvětově by takový přechod vytvořil o 28 milionů pracovních míst více, než kolik by jich zaniklo. Problém je v tom, že ztracená a získaná místa by se vyvíjela „nespravedlivě“ a nerovnoměrně –⁠ nedá se spolehnout na to, že by pozice zůstaly vždy ve stejných místech. 

Jacobson popsal model v článku, který nedávno vyšel v odborném časopise Energy & Environmental Science. Vyšel v něm ze svých starších výzkumů a článků na stejné téma, ale výrazně rozšířil rozsah zemí, které zkoumal a aktualizoval data u států analyzovaných dříve.

Největší nejistota podle autora panuje ohledně ceny za přenos energie a za bateriová úložiště –⁠ u obou jsou totiž změny velmi dynamické.

Jacobson ale věří, že technologické překážky nepředstavují pro tento přechod zásadní problém –⁠ hlavně proto, že drtivá většina technologií potřebných pro tento energetický skok podle něj nejen existuje, ale navíc je už komerčně využitelná a bez problémů dostupná v dostatečném množství.

Kdo vydělá, kdo bude tratit

Autor práce na základě výsledků předpokládá, že když by byla energie z fosilních zdrojů nahrazena tou z obnovitelných, došlo by ke ztrátě pracovních míst v sektorech těžby a zpracování fosilních paliv. Čistý úbytek pracovních míst se očekává jen v Rusku, Kanadě a některých částech Afriky, protože ekonomiky těchto regionů jsou na fosilních palivech do značné míry závislé.

Studie sice poskytuje jasné důkazy, že úplný přechod na obnovitelnou energii je technicky i ekonomicky možný, Jacobson přesto upozorňuje, že to, zda k tomu opravdu dojde, zůstává absolutně nejisté a nepředpověditelné.

Podle něj totiž existuje mnoho dalších vlivů, které jeho práce neřešila –⁠ a vlastně ani nemohla. Jde zejména o vůli k politickým změnám, jež jsou s přechodem na jiné zdroje nutně spojené.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 21 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 23 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
včera v 09:37

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...