Vědci z Institutu Maxe Plancka sledovali pomocí systémů GPS stěhovavé husy v Německu, Dánsku a Nizozemsku během novoročního období. Chtěli tak prozkoumat, jestli na jejich chování mají vliv ohňostroje, a pokud mají, na jak dlouho. Jejich studie vyšla v časopise Conservation Letters.
Prchají, nespí, mrhají energií. Ohňostroje dlouhodobě traumatizují ptactvo, varuje výzkum
Klidně spící labuť probudily exploze, jasné barevné záblesky a neznámý zápach. Reagovala podobně jako jiná zvířata – roztáhla křídla a pokusila se před zdrojem nebezpečí uprchnout do bezpečí.
Její panický let nad hladinou Vltavy ale trval jen krátce. Ukončil ho – i její život – náraz do jednoho z pilířů Karlova mostu. Tato událost, která se stala roku 2013, změnila některá pravidla ohňostrojů v naší metropoli.
Podle nové studie je ale dopad pyrotechnických oslav ještě mnohem rozsáhlejší.
500 kilometrů dlouhý úprk
Po dobu osmi po sobě jdoucích let vědci shromažďovali GPS data 347 hus ve dvanácti dnech před Silvestrem a dvanácti dnech po něm, přičemž každé zvíře dokázali sledovat průměrně dva roky.
Celkem monitorovali čtyři druhy arktických tažných hus, které tráví zimu odpočinkem a krmením v severním Německu, Dánsku a Nizozemsku. Výsledky studie odhalily významné změny v zimním chování všech druhů – právě v reakci na ohňostroje.
Doposud se vědělo jen to, že vyplašení ptáci v reakci na pyrotechniku krátce vzlétnou. To ukázalo například radarové pozorování roku 2011 v Nizozemsku. Nikdo ale netušil, jak dlouhodobé důsledky mohou ohňostroje mít – trvají celé dny a někdy možná roky.
Za normálních okolností se husy podle pozorování vracely na stejnou vodní plochu na několik nocí, odpočívaly na hladině a jen málo se pohybovaly, čímž šetřily energii.
Během silvestrovské noci, kdy se odpalovaly ohňostroje, ale častěji opouštěly svá nocoviště, létaly v průměru o pět až šestnáct kilometrů dále a o 40 až 150 metrů výše. Žádná z nich už se nikdy nevrátila spát na místo, odkud ji exploze vyhnaly a také se tam sledovaná zvířata mnohem méně vracela při hledání potravy.
„Je šokující, o kolik dál ptáci létají v noci s ohňostrojem ve srovnání s těmi běžnými,“ upozornila Andrea Kölzschová, která výzkum vedla. „Některé husy uletěly během jediné noci stovky kilometrů a překonaly tak vzdálenosti, které by normálně uletěly pouze během migrace.“ Jeden z ptáků prchal bez zastavení přes pět set kilometrů, ukázal výzkum.
Pryč od lidí a ohňostrojů
Současně vědecký tým měřil pevné částice v ovzduší v blízkosti míst, kde husy nocovaly. Zjistil, že na všech zkoumaných místech se o silvestrovské noci zvýšila jejich koncentrace až o 650 procent. „Zjistili jsme, že ptáci opouštějí místa, kde spí, a vybírají si místa vzdálenější od lidí a s nižším obsahem pevných částic, což silně naznačuje, že se snaží uniknout před ohňostroji,“ říká Kölzschová.
Kromě bezprostřední reakce na ohňostroj se ptáci během dvanácti dní po Silvestru také o deset procent více živili a méně se stěhovali. „Ptáci si pravděpodobně kompenzují dodatečnou energii, kterou vydali během noci, kdy se konal ohňostroj,“ doplňuje ekolog Bart Nolet, který se na výzkumu také podílel. V průměru potřebovali ptáci na odpočinek o dvě hodiny déle než normálně.
V posledním roce studie se vědcům nabídla jedinečná příležitost kontrolovat vliv ohňostrojů za výjimečných okolností. Pandemická opatření v roce 2020/2021 totiž vedla k plošnému zákazu ohňostrojů a výrazně snížila úroveň rušení. Ale přesto se u dvou ze čtyř druhů hus na Silvestra stále projevovaly účinky zvýšené letové aktivity, vzdálenosti a výšky.
Dobrá paměť a trauma
„To naznačuje, že i malé množství zábavní pyrotechniky změní chování hus způsobem, který by mohl snížit jejich šance na přežití, přinejmenším v krutých zimách,“ zdůrazňuje Nolet. Husy mohou žít až dvacet let a mají dobrou paměť, mohou si místa silvestrovských oslav pamatovat, spojovat s traumatickým zážitkem a v budoucnu se jim vyhýbat.
Tím se ptáci připravují o jinak bezpečná nocoviště a oblasti se solidním množstvím potravy. „V zájmu zajištění bezpečného prostoru pro ptáky by měla být rekreační zábavní pyrotechnika zakázána – přinejmenším během tuhých zim,“ navrhuje Nolet.
V západoevropských zemích je podle něj silvestrovské rušení zesílené snadnou dostupností zábavní pyrotechniky, kterou si veřejnost může koupit a odpalovat v podstatě kdekoliv. Podle autorů nové studie právě tento faktor značně zvyšuje rozsah rušení, které není omezené na několik velkých „oficiálních“ ohňostrojů.